V pohádkách ženy v určitém věku obvykle zastávají jednu ze dvou rolí: zlé čarodějnice nebo zlé macechy, někdy i obojí dohromady.

Klíčová postava slovanského folkloru, Baba Jaga, rozhodně splňuje požadavky zlé čarodějnice - žije v domě, který chodí po lese na kuřích nožkách. Obvykle se zjevuje jako ježibaba nebo krkavčice a je známo, že nejvíc čarodějnickým způsobem hoduje na dětech.

Je však také mnohem složitější postavou, než naznačuje tento zjednodušený pohled. Je lstivá, chytrá, stejně tak užitečná jako překážející, a skutečně by mohla být tou nejfeminističtější postavou v lidovém folkloru - alespoň to naznačuje nová kniha.

Legenda o Babě Jaze je stálá a trvalá, možná i proto vyšla nová antologie povídek Into the Forest, která obsahuje 23 interpretací této postavy od předních ženských autorek hororu. Příběhy se odehrávají v rozmezí několika staletí.

Sara Tantlingerová v povídce Of Moonlight and Moss (O měsíčním svitu a mechu) připomíná jednu z klasických povídek o Babě Jaze, ruský příběh o Vasilise Překrásné. Spisovatelka Carina Bissettová zase v povídce Water Like Broken Glass (Voda jako rozbité sklo) zasazuje Babu Jagu do období druhé světové války.

Od 17. století až ke komiksu

Baba Jaga se objevuje v mnoha slovanských a zejména ruských lidových pohádkách, přičemž první písemná zmínka o ní pochází z roku 1755 a je součástí pojednání o slovanských lidových postavách v knize Michaila V. Lomonosova Gramatika ruštiny. Předtím se přinejmenším od 17. století objevovala například na dřevořezbách a poté se stala pravidelnou součástí knih slovanských pohádek a folkloru.

S postavou Jagy se můžeme setkat ale i v moderní popkultuře. Například britský spisovatel Neil Gaiman použil postavu této čarodějnice v komiksové sérii Knihy magie. Způsob, jakým postavu vylíčil, zdůrazňuje její morální nejednoznačnost. Zatímco například v komiksu Sandman byla užitečná, v Knihách magie je spíše padouchem.

Pro BBC Culture spisovatel uvedl, že se s Babou Jagou poprvé setkal v šesti nebo sedmi letech, když četl dětskou fantasy knihu britské spisovatelky Margaret Storeyové, v níž se objevila. „Připadala mi ze všech čarodějnic nejzajímavější a cítil jsem to ještě víc, když jsem četl některé ruské příběhy, v nichž vystupuje. Zdá se, že má svůj vlastní život mimo příběh, což se podaří jen málokteré pohádkové postavě,“ řekl.

Knihu Into the Forest vydala Lindy Ryanová, spisovatelka a profesorka, která je také zakladatelkou malého nakladatelství Black Spot Books, věnovaného spisovatelkám hororu. 

Jak se ale stalo, že Američanku zaujal právě tento slovanský mýtus? „Moje ruská nevlastní matka emigrovala do Spojených států krátce po pádu Sovětského svazu a spolu s mou nevlastní sestrou a nevlastní babičkou přivezla boršč, panenky matrjošky a Babu Jagu. Zatímco většina dívek v mém věku vyrůstala s líbeznými princeznami v disneyovské verzi, já jsem dávala přednost příběhům bratří Grimmů, Charlese Perraulta a Hanse Christiana Andersena - a samozřejmě knihám slovanských pohádek a pověstí, které vyprávěly o Babě Jaze,“ řekla vydavatelka.

Ve skutečnosti může původ Baby Jagy sahat mnohem dál než do 17. století - existuje vědecká skupina, která tvrdí, že je slovanskou obdobou řeckého božstva Persefony, bohyně jara a přírody. Určitě je spojována s lesy, hvozdy a divokostí přírody. „Podstata Baby Jagy existuje v mnoha kulturách a mnoha příbězích. Symbolizuje nepředvídatelnou a nezkrotnou povahu ženského ducha, Matky Země a vztah žen k divočině,“ řekla Ryanová BBC Culture.

Jedna z nejchytřejších ženských hrdinek

To, co Babu Jagu podle Ryanové vyzdvihuje nad obvyklé čarodějnice z lidových pověstí, je její dualita, kdy někdy působí jako téměř hrdinka, jindy jako zloduch, a její bohatá, živočišná evokace ženskosti. 

„Baba Jaga stále zůstává jednou z nejnejednoznačnějších, nejprohnanějších a nejchytřejších žen folkloru. Vyvolává strach a respekt a zároveň úctu a touhu. Obdivuji její bezstarostnost a nezávislost, dokonce i krutost, je postavou, která nám připomíná, že jsme divoké a nezkrotné a že svoboda často něco stojí,“ uvedla Ryanová.

| Video: Youtube

Pro některé autorky, které na knize participovaly, je Baba Jaga skutečnou ikonou feminismu. Jedním ze způsobů, jak si takové označení podle nich zaslouží, je to, že zcela vyvrací stereotyp pečující matky uplatňovaný na ženy. Děti raději pojídá, než aby o ně pečovala. „Je silná, přestože není atraktivní v konvenčním smyslu. Žije spíše podle svých vlastních magických podmínek než podle přízemních pravidel," říká autorka jedné z povídek Yi Izzy Yu. 

Psanec se vším všudy

Izzy Yu přirovnává Babu Jagu k šibalským postavám z mnoha mytologií, jako je severský bůh rošťáctví Loki nebo Kojot z indiánského folkloru. 

Baba Jaga si podle ní sice často hraje na zloducha, ale mnohdy také nabízí pomoc. Například v ruském příběhu Vasilisa Překrásná pomáhá osvobodit Vasilisu ze spárů její zlé nevlastní rodiny. „Tímto způsobem Baba Jaga rozbíjí pasivní ženskou pečovatelskou roli typem psanecké síly, kterou obvykle vídáte spojenou pouze s muži,“ vysvětluje čínská spisovatelka. Podle ní by se dalo říct, že je Baba Jaga kombinací zlé čarodějnice a víly kmotřičky. 

Izzy Yu se narodila a vyrůstala v severní Číně, a protože se velká část ruské literatury překládala do čínštiny, Baba Jaga překročila hranice a pronikla také do čínské mentality. „Poprvé jsem se s Babou Jagou setkala v čínském kresleném filmu, který jsem viděla, když jsem byla velmi madá,“ dodává autorka. 

Baba Jaga nám připomíná, jací jsme

Postava horské nebo lesní čarodějnice je oblíbená v celé východní Asii, a to hlavně proto, že, jak říká Izzy Yu, hory jsou spojovány s velkou duchovní silou a s postavami poustevníků, kteří se rozhodli žít život podle svých vlastních podmínek - podobně jako Baba Jaga. „Je velmi svébytná žena,“ dodává spisovatelka.

A upozorňuje, že například v Japonsku existuje postava jménem Jamamba, která je Babě Jaze velmi podobná. I ona je často zobrazována jako postava s odpudivými fyzickými rysy a zálibou v pojídání dětí. Je také morálně nejednoznačná, střídavě je popisována jako monstrózní kanibalka, a jako hybatelka změny a proměny a strážkyně hrdinů.

A má tedy legenda o Babě Jaze pro nás dnes nějaký význam či poučení? Čínská spisovatelka si myslí, že rozhodně ano.

„Je to šamanská šibalka, „překračovatelka“ hranic. Připomíná nám, že svoboda leží kousek za hranicí společenských norem a že se můžeme naučit stejně tak mnoho od temnoty jako od světla. Připomíná nám, že jsme hrdinové i padouši, a že můžeme přijmout jak touhy těla, tak tajemství ducha,“ vysvětluje Izzy Yu.

K tomuto názoru se přiklání také vydavatelka nové knihy, která přidala varování pro ty, kteří by sílu Baby Jagy chtěli zavrhnout. „Myslím, že bychom udělali nejlépe, kdybychom si uvědomili, že Baba Jaga se sice skrývá v lese, ale pozoruje a pamatuje si,“ řekla.