Americký prezident Kennedy zahajoval ten den, v pátek 22. listopadu 1963, v Dallasu kampaň za své znovuzvolení. Město zvolil proto, že při předchozích volbách dopadl právě v něm vůbec nejhůř a že mu jih obecně příliš nefandil.

To také ovlivnilo systém, s nímž byl prezidentský pár usazen do otevřené limuzíny, kterou měl projíždět ulicemi města: prezident i jeho krásná choť Jacqueline byli posazeni na zadní sedadla vedle sebe a oba měli trvale zdravit přihlížející na své straně ulice, aby nikdo ani na okamžik neměl pocit, že se k němu prezidentská dvojice obrací zády.

Třikrát se připravoval na smrt, milenky střídal jako ponožky. Prezident John Fitzgerald Kennedy byl mužem mnoha tváří:

Spolu s manželi nasedli do limuzíny guvernér John Connally a jeho žena Nellie, kteří zabrali prostřední sedadla. Limuzínu řídil pracovník americké tajné služby William Greer, vedle nějž usedl jeho nadřízený Roy Kellerman.

Celá prezidentská kolona měla z letiště pokračovat do centra Dallasu, projet parkem Dealey Plaza a zakončit cestu v budově Dallas Trade Mart. Limuzína jela v první třetině kolony.

close Kolona prezidenta Johna F. Kennedyho v texaském Dallasu v pátek 22. listopadu 1963. V prezidentské limuzíně jeli také Jackie Kennedyová, texaský guvernér John Connally a jeho žena Nellie info Zdroj: Wikimedia Commons, Victor Hugo King, Knihovna Kongresu, volné dílo zoom_in Kolona prezidenta Johna F. Kennedyho v texaském Dallasu v pátek 22. listopadu 1963. V prezidentské limuzíně jeli také Jackie Kennedyová, texaský guvernér John Connally a jeho žena Nellie

Bylo krátce před půl jednou, když prezidentské auto vjelo na náměstí Dealey Plaza. Všude kolem jásali lidé. Nellie Connallyová se otočila ke Kennedymu: „Pane prezidente, nemůžete říct, že vás Dallas nemiluje.“

„Ne, to se říct nedá,“ odtušil s úsměvem prezident. O chvíli později se ozvaly výstřely.

Všude byla krev

První rána třeskla ve 12:31. Limuzína v té době minula budovu Texaského knižního velkoskladu, vjížděla do ulice Elm Street a blížila se k podjezdu. Její příjezd snímal z betonového bloku kinoamatér Abraham Zapruder. Jeho záběry vstoupily do historie.

„Když jsem natáčel, jak prezident přijíždí od Houston Street a pomalu zabočuje do Elm Street, uslyšel jsem najednou ránu, a prezident sebou škubl doprava. Posléze jsem uslyšel další dva výstřely, nejsem si ale zcela jistý, zda byly dva nebo jeden, a uviděl jsem, jak Kennedyho hlava takřka explodovala, všude byla krev… Já jsem ale pořád točil,“ popsal Zapruder strašnou událost jen o necelé dvě hodiny později v rozhovoru s televizním reportérem WFAA Dallas Jayem Watsonem.

| Video: Youtube

Film, který měl stále v kameře, v tu chvíli ještě nebyl vyvolán. Když se tak konečně stalo, vyvolalo to šok. Celkem 486 filmových políček zachycovalo bezmála celý průběh atentátu včetně zmíněného děsivého zásahu hlavy, při němž doslova vyletěly do vzduchu kousky Kennedyho lebky a mozku. Osudný okamžik zachytil snímek číslo 313.

První zasažení prezidenta nicméně na filmu zachyceno není, protože Kennedyho vůz v tu chvíli projížděl kolem informační cedule, která zastínila Zapruderovi výhled.

Můj Bože, trefili mě

Na Zapruderově snímku je vidět, jak se vůz na okamžik ztrácí za cedulí. Když se vynořuje, Kennedy se předklání dopředu, a poté klesá doleva do náruče manželky, která mu přikládá na hlavu kapesník. Roy Kellerman, sedící úplně vepředu, ho v té chvíli slyšel údajně zachroptět: „Můj Bože, trefili mě.“

Otázkou zůstává, která kulka Kennedyho zasáhla. Podle zprávy FBI hned ta první, a druhá pak zranila guvernéra Conallyho. Dle vyšetřovací Warrenovy komise první výstřel minul cíl a Kennedyho i Connallyho zasáhl oba druhý (jde o takzvanou teorii jedné střely).

Dokumenty o vyšetřování atentátu na tehdejšího amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho z roku 2021 osvětlují některé skutečnosti o jeho vrahovi:

Pak přišla poslední rána, jež úplně rozbila pravou část Kennedyho hlavy. Jacqueline Kennedyová, potřísněná manželovou krví a v šoku, vylezla na zadní kapotu limuzíny. Svědci kolem ji slyšeli křičet: „Můj bože, co to dělají? Můj bože, zabili mi manžela! Ach Jacku, Jacku!“

Tajný agent Clinton Hill, který jel na levém stupátku doprovodného vozu za prezidentem, seskočil už po prvním výstřelu a rozběhl se k limuzíně s cílem dostat se ke Kennedymu. Naskočit se mu podařilo právě ve chvíli, kdy Jacqueline vylezla na kapotu. V té chvíli ale řidič vozu Greer konečně přidal a Hillovi se sesmekla noha. Jacqueline ho v té chvíli bezděčně přidržela, on se ji poté snažil zatlačit zpět do vozidla a také ji pomohl udržet.

Postup řidiče Greera vyvolal později nemalou kritiku kvůli jeho pomalé reakci. Předpisy mu údajně neumožňovaly jednat bez Kellermanových příkazů. Ten tvrdil, že hned po prvním výstřelu křičel: „Rychle odsud, zasáhli nás!“, ale Greer se místo sešlápnutí plynového pedálu ohlédl dozadu. Právě během tohoto osudového zaváhání padly další výstřely. Po nich řidič konečně zrychlil a zmizel ze zásahové oblasti. S autem pak zamířil k nemocnici Parkland Memorial Hospital.

Otázka více střelců

Reportéři doprovázející prezidentskou kolonu začali okamžitě zpovídat očité svědky události. Mediálními hvězdami se stala rodina manželů Billa a Gayle Newmanových, kteří vlastními těly kryli své dvě malé děti, dvouletého syna Cliftona a čtyřletého Billyho.

Oba byli na pravé straně silnice, kde diváky zdravil prezident a v okamžiku atentátu byli od něj vzdáleni jen asi tři metry. Oba jsou také po léta přesvědčeni, že minimálně jeden výstřel přišel zpoza jejich zad, tedy přímo z travnatého pahorku.

| Video: Youtube

„Nikdy jsem nefandil spikleneckým teoriím, ale věřím, že jedna kulka byla vypálena zpoza našich hlav,“ řekl Bill Newman před 10 lety listu Mirror.

Svědectví Newmanových budilo pozornost, protože znamenalo, že střelců muselo být víc. Lee Harvey Oswald, považovaný oficiálně za jediného pachatele, měl pálit z 6. patra nedaleké budovy Texaského knižního velkoskladu, nikoli z pahorku.

Před 60 lety čekala amerického prezidenta Johna F. Kennedyho velmi tíživá tisková konference. Musel se zodpovídat z krachu invaze v Zátoce Sviní na Kubě:

Ze 104 svědků na Dealey Plaza, kteří slyšeli výstřely, 56 uvedlo, že výstřely přicházely od budovy Texaského knižního velkoskladu, 35 se domnívalo, že zvuk přicházel od travnatého pahorku nebo železničního viaduktu, osm váhalo mezi pahorkem a velkoskladem a pět nedokázalo směr určit.

Tyto rozpory stály také v pozadí známého procesu, jenž později vedl státní návladní Jim Garrison. Ten se snažil prokázat, že atentát byl dílem rozsáhlého spiknutí se zapojením federálních státních složek. Jeho dalším argumentem pak byly slabiny zmíněné „teorie jedné střely“, jež by podle jeho názoru musela vysloveně kličkovat, aby způsobila všechna Kennedyho i Connallyova zranění.

| Video: Youtube

Garrisonovu verzi zpopularizoval začátkem 90. let film JFK režiséra Olivera Stonea. Podle něj stála za vraždou americká tajná služba CIA, kterou se prý Kennedy připravoval zrušit, a střelců bylo opravdu víc. Už od premiéry filmu však režisér čelil v USA ostré kritice, že vědomě manipuluje s fakty. Garrison svá tvrzení v soudní síni nikdy neprokázal a jím obviněný neworleanský obchodník Clay L. Shaw byl nakonec osvobozen.

Možná nešťastný výstřel ochranky

Stoneův výklad také před 10 lety přesvědčivě zpochybnil dokumentární film JFK: nezvratný důkaz, jenž přinesl i možné vysvětlení týkající se dalšího střelce. Podle tohoto dokumentu a stejnojmenné knihy, shrnujících výsledky čtyřletého vyšetřování australského detektiva Colina McLarena, vypálil první výstřely skutečně Lee Harvey Oswald.

Střela, jež trefila současně Kennedyho a guvernéra Connallyho, nemusela nijak kličkovat: Garrisonova teorie totiž počítala s tím, že oba muži seděli přímo za sebou, jenže v reálu bylo guvernérovo sedadlo oproti tomu Kennedyho posunuto více do středu vozu a guvernér se navíc právě otáčel, protože reagoval na první výstřel. Při zvážení těchto okolností pak střela, jež oba muže zasáhla, letěla opravdu v přímce.

Kdo byla Juanita Castrová?

Nejkontroverznějším tvrzením dokumentu však byla hypotéza, která se vyrovnává s otázkou možného druhého střelce a svědectvím osob stojících poblíž atentátu, že poslední výstřel zřejmě přišel odjinud.

Podle McLarena tomu tak opravdu bylo, ale nestálo za tím žádné spiknutí. Osudný poslední výstřel, jenž rozbil prezidentovi hlavu, totiž podle něj vypálil nešťastnou náhodou jeden člen ochranky, který jel v jednom z otevřených aut za prezidentem a po prvním Oswaldově výstřelu začal vstávat a zvedat poloautomatickou zbraň, s níž hodlal zlikvidovat střelce. Jenže omylem zmáčkl spoušť dřív, ve chvíli, kdy se hlaveň nacházela v úhlu, jenž mířil přímo na prezidenta.

| Video: Youtube

McLaren podkládal svou teorii výpověďmi svědků, náhodným snímkem člena ochranky se zmíněnou zbraní i jejím trochu podivným chováním v nemocnici. Některé ochranky kroky jakoby opravdu naznačovaly, že se snažila něco zakrýt. Nikoli však tajemné spiknutí, ale podle McLarena své vlastní selhání.

Konec Harveyho Oswalda

Spikleneckým teoriím nahrál rychlý konec Oswalda, zastřeleného pouhé dva dny po atentátu, v neděli 24. listopadu 1963. Kdo byl tento muž, který tak razantně ovlivnil celou moderní historii?

close Lee Harvey Oswald na policejním identifikačním snímku po zatčení info Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo zoom_in Lee Harvey Oswald na policejním identifikačním snímku po zatčení Narodil se v New Orleansu 18. října 1939 a v 17 letech nastoupil k námořní pěchotě, kde splnil testy na ostřelovače. V říjnu 1959 ukončil svou službu a emigroval do Sovětského svazu, neboť již od mládí inklinoval ke komunismu. V roce 1962 se ale do USA vrátil a 16. října 1963 nastoupil do Texaského knižního velkoskladu jako posila pro předvánoční období.

V době atentátu se opravdu nacházel v budově skladu a podařilo se mu ji opustit předtím, než policie dům uzavřela. V rezidenční čtvrti Oak Cliff, něco přes kilometr od svého bydliště, pak podle Warrenovy zprávy zavraždil strážníka Tippita. Krátce poté byl zatčen. Nikdy se nepřiznal.

Před více než čtyřiceti lety odstartovala jedna z největších špionážních kauz studené války:

V neděli ho během převozu do věznice zastřelil v přítomnosti televizních kamer majitel místního nočního klubu Jack Leon Rubinstein, zvaný Jack Ruby. Ten vykročil z chumlu novinářů, vytáhl zpod kabátu svůj revolver a z bezprostřední blízkosti na něj vypálil. Těsně před výstřelem ještě zakřičel: „Zabil jsi mého prezidenta, ty kryso!“

Oswald utrpěl průstřel v oblasti dutiny břišní s následným masivním krvácením a přes okamžitý převoz do nemocnice zranění záhy podlehl.

close Jack Ruby střílí Lee Harveyho Oswalda info Zdroj: Wikimedia Commons, Robert H. Jackson, Dallas Times Herald, 25. listopadu 1963, volné dílo zoom_in Jack Ruby střílí Lee Harveyho Oswalda

V roce 1964 dospěla Warrenova komise k závěru, že Oswald prezidenta Kennedyho skutečně zastřelil. V roce 2017 zveřejnila knihovna amerického Národního archivu některé dosud utajované dokumenty k atentátu, ty však dodaly jen další detaily ke známým faktům. Žádný dokument neuváděl, že by Oswald neměl být vrah.