Kliknutím zvětšíteNa podzim posledního roku první světové války byla situace v Německém císařství po všech stránkách extrémně napjatá. Říše v konfliktu zjevně prohrávala. Po zemi se jen pár dní před podepsáním příměří, které německou porážku stvrdilo a definitivně ukončilo válku, rozhořela revoluce, jenž vyvrcholila svržením monarchie. Císař uprchl do exilu, a o několik měsíců později monarchii nahradilo republikánské zřízení. Z okleštěného a pod tíhou válečných reparací se potácejícího císařství se stala Výmarská republika.
První volby se v ní uskutečnily v lednu 1919, a vůbec poprvé v nich mohly odevzdat hlas i ženy starší dvaceti let. K urně tehdy zamířila i dáma, jejíž účast by asi nikdo nepředpokládal. Žena, která už jen tím, že existovala, připomínala bývalé zřízení, k němuž po prohrané válce vládla nevole tak velká, že zbytek její rodiny raději uprchl z města.
Ona ale zůstala, a dokonce si splnila svou novou občanskou povinnost, neboť na důsledné plnění svých povinností a své role dbala po celý život. Onou ženou nebyl nikdo jiný než arcivévodkyně rakouská a sňatkem princezna bavorská Gisela. Druhorozená dcera tehdy již zesnulého rakouského císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Bavorské známé jako Sisi.
Zatímco Sisi proslula svou nespoutaností a opovrhováním pravidel dvorské etikety, její dcera Gisela byla přesným opakem. Tichá, skromná, poslušná, oddaná - to byly vlastnosti, které ji vystihovaly nejlépe. Jediné, co měla s matkou společné bylo, že i ji si poddaní velmi oblíbili. „V Mnichově, kde žila, ji přezdívali Dobrý anděl z Vídně,“ připomíná server Austria Forum.
Klidný život arcivévodkyně Gisely ale narušila nejdříve tragická série úmrtí jejích blízkých, a pak první světová válka. Giselin příběh přináší druhý díl seriálu Deníku o osudech potomků proslulé Alžběty Bavorské.
Neviditelná matka
Arcivévodkyně Gisella Habsbursko-Lotrinská se narodila v roce 1856 jako v pořadí druhé dítě rakouského císařského páru. Na svět přišla pouze rok poté, co se narodila její starší sestra, arcivévodkyně Žofie Frederika. Mladší děvčátko bylo pokřtěno Gisella se dvěma L, sama ale později preferovala jméno Gisela, a jím se i všude podepisovala.
Dívka sice na svět přišla takříkajíc se zlatou lžičkou v puse, ovšem tehdejší poměry na vídeňském dvoře způsobily, že prožila poměrně nešťastné a osamělé dětství. Její babička, matka císaře Františka Josefa I., arcivévodkyně Žofie, nechtěla výchovu svých vnuček a vnuků svěřit jejich vlastní matce Sisi, a proto jí děti odebírala prakticky hned po porodu. Alžbětě pak zakazovala jakkoliv se do péče o ně vměšovat. Bylo tomu tak jak v případě prvorozené Žofie Frederiky (kterou dokonce její babička nechala pokřtít bez Sisina vědomí), tak i mladší Gisely.
Císařská rodina u příležitosti narození druhé dcery Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské, arcivévodkyně Gisely. Dítě vychovávala matka Františka Josefa I. (drží Giselu v náručí). U císaře stojí jeho prvorozená dcera Žofie, která zemřela jako dvouletá
Alžběta Bavorská zpočátku o své právo být matkou se vším všudy bojovala. Po měsících beznaděje se v roce 1857 začalo zdát, že by přeci jen mohla alespoň částečně uspět. Tehdy po měsících plačtivých proseb dosáhla, že směla obě dcery vzít na cestu do Uher. Bylo to vůbec poprvé, co se Sisi mohla o dvouletou Žofii a desetiměsíční Giselu starat sama, bez tchynina neustálého dohledu a napomínání.
Jenže vytouženou cestu poznamenala obrovská tragédie, která navždy ovlivnila nejen Alžbětin, ale také Giselin život a jejich vzájemný vztah. Obě dcery totiž v Uhrách dostaly vysoké horečky a silné průjmy. Zatímco desetiměsíční Gisela se ze zdravotních problémů zotavila poměrně rychle, tělíčko starší Žofie Frederiky to nedokázalo. Dítě zemřelo Sisi v náručí.
Do Vídně se Alžběta Bavorská po smrti starší dcery vrátila jako psychicky zlomená žena, sžíraná pocitem viny. Ten ještě umocňovalo tchynino tvrzení, že celé neštěstí způsobila svou nerozvážností. Nešťastná žena se v té chvíli rozhodla, že nemá smysl dál zápolit o dítě, které zůstalo naživu. „Ve svém zármutku a s pocitem viny si vytvořila ke své přeživší dceři Gisele odstup,“ uvádí server History Extra.
Malá arcivévodkyně Gisela, pořád ještě v plenkách, tak přišla nejen o svou starší sestru, ale definitivně i o matku. Celou její výchovu už měla na starosti pouze její babička, arcivévodkyně Žofie. Sisi ji, i jejího mladšího bratra, korunního prince Rudolfa, který se narodil o rok později, pouze příležitostně navštěvovala.
Nový seriál o potomcích císařovny Alžběty Bavorské
Nový seriál Deníku se věnuje osudům potomků proslavené rakouské císařovny a české a uherské královny Alžběty Bavorské, známější pod přezdívkou Sisi, manželky císaře a krále Františka Josefa I.
Alžběta Bavorská a František Josef I. měli spolu celkem čtyři potomky:
- arcivévodkyni Žofii Frederiku (1855-1857),
- arcivévodkyni Giselu (1856-1932),
- korunního prince Rudolfa (1858-1889),
- arcivévodkyni Marii Valerii (1868-1924).
Seriál vypráví nejen příběh mateřství legendární Sisi, ale také životní osudy jejích dětí.
Čtenáři jednotlivé příběhy najdou každé dva týdny na webu Deníku.
Sourozenecké pouto
Léta dětství byla pro oba sourozence neradostná. Arcivévodkyně Žofie od nich vyžadovala v první řadě řád, poslušnost a disciplínu. „Výchova byla velmi přísná, v souladu se španělskými dvorskými tradicemi. O děti se staraly různé guvernantky, většinou vybrané arcivévodkyní Žofií,“ uvádí server Sisi Schloss.
V situaci, kdy svou vlastní matku prakticky nevídala, a babičky se bála, se nejbližšími osobami pro arcivévodkyni Giselu stali její otec a mladší bratr. Císaře Františka Josefa I. jeho dcera velmi obdivovala a dělala vše pro to, aby s ní byl spokojený. „Nesmírně blízký a láskyplný vztah pak měla s bratrem Rudolfem,“ uvádí server Sisi Schloss. Citové pouto obou sourozenců přetrvalo až do princovy předčasné smrti.
Svatba bez matky nevěsty
Arcivévodkyně Žofie mohla být se svou vnučkou spokojená. Z Gisely vyrostla dospívající dívka, která byla oddaná své společenské roli, nerebelovala, a poslouchala. Gisela navíc podobně jako její otec začala opovrhovat životním stylem své matky Sisi, s níž měla i nadále chladný vztah.
O to překvapivější byla role, kterou Sisi sehrála v jednom z klíčových okamžiků života své dcery. Byť Alžběta Bavorská sama v pozdějších letech tvrdila, že manželství je nesmyslná a svazující instituce, do níž byla uvržena příliš brzy, pomohla prosadit, aby se její dcera Gisela musela provdat již ve svých šestnácti letech.
A co víc, za muže, kterého jí vybrali rodiče. „Na naléhání své matky si jako šestnáctiletá vzala šestadvacetiletého syna bavorského prince,“ uvádí web mnichovského gymnázia, jehož patronkou byla v době vzniku v roce 1904 právě arcivévodkyně Gisela, a které nyní nese její jméno.
Rakouská arcivévodkyně Gisela se jako šestnáctiletá provdala za o deset let staršího bavorského prince Leopolda
Pravdou ale je, že domluvený sňatek nebyl pouze iniciativou Sisi, ale svazek s princem Leopoldem Bavorským prosazoval také císař František Josef I. Ten si přál, aby se jeho dcera provdala za muže z katolického panovnického rodu, a vhodných kandidátů v okolí nebylo mnoho.
Svatba se konala v dubnu 1873. Z Giseliných rodičů na ni dorazil pouze otec. Sisi událost za návštěvu nestála. „Zatímco i v pozdějších letech byl František Josef I. častým a srdečně vítaným hostem v novém domově své dcery, a za svou sestrou jezdila i Giselina nejmladší sestra Marie Valerie, Sisi se u ní objevila pouze u příležitosti křtin Giseliny po ní pojmenované první dcery. A i tehdy raději bydlela v hotelu,“ nastiňuje web Austria Forum.
Anděl z Vídně
Giselino manželství nakonec bylo šťastné, a zdálo se, že ji čeká spokojený život. V Mnichově, kam po sňatku jako novopečená bavorská princezna přesídlila za manželem, dostali novomanželé jako dárek od německého císaře sídlo Palais Luitpold, které se po nastěhování páru stalo centrem společenského života (sídlo bylo později zničeno při náletu za druhé světové války). „Rodina jejího manžela Giselu přijala velmi vřele,“ konstatuje server Austria Forum.
Arcivévodkyně se totiž na rozdíl od své matky nebouřila dobovým konvencím, velmi jasně si uvědomovala, co se od ní očekává a chovala se podle toho. Byla oddanou manželkou.
Díky tomu, s jakým zápalem se vrhla do dobročinných aktivit, si brzy od místních poddaných vysloužila obdiv a přezdívku Dobrý anděl z Vídně. „Zakládala a podporovala spolky pro chudé, nevidomé, nemocné a hluchoněmé, a do činnosti těchto organizací se aktivně zapojovala,“ zmiňuje web Giselina gymnázia.
Rakouská arcivévodkyně Gisela, dcera Sisi a Františka Josefa I., se svou rodinou - manželem Leopoldem Bavorským a jejich čtyřmi dětmi. Sňatek Gisely a Leopolda byl sice politickým svazkem, nakonec ale byli spolu šťastni. Žili spolu 57 let
I vztah s manželem měla hezký, pár přivedl na svět v rozmezí devíti let čtyři děti - princeznu Alžbětu Marii, princeznu Augustu Marii, prince Jiřího Františka a prince Konráda Luitpolda. „Rodina žila bezstarostným životem. Gisela a její děti si užívaly jízdy na koni v anglické zahradě, sáňkování v zimě, a v létě pak cyklistiky, která tehdy přišla do módy,“ uvádí web mnichovského gymnázia pojmenovaného po arcivévodkyni.
Podivná smrt na loveckém zámečku
Klidný a radostný život arcivévodkyně Gisely skončil koncem devatenáctého století. Tehdy se totiž v její nejbližší rodině odehrála série tragédií. Největší životní ránu utrpěla Gisela v roce 1889. Tehdy za podivných okolností na loveckém zámečku Mayerling ve společnosti své milenky zemřel její zbožňovaný mladší bratr, rakouský korunní princ Rudolf. Nejspíše šlo o sebevraždu. „Z jeho předčasné smrti se Gisela nikdy nevzpamatovala,“ píše web Austria Forum.
Další neštěstí Gisela prožila v roce 1898. Tehdy anarchista na pobřeží ženevského jezera probodl její matku Alžbětu Bavorskou. Přestože vztahy mezi matkou a dcerou nikdy nebyly dobré, její násilná smrt arcivévodkyni Giselu velmi zarmoutila.
Trápení měla Gisela i se dvěma ze svých čtyř dětí. Její starší dcera, princezna Alžběta Marie Bavorská se tajně provdala proti vůli celé rodiny. Jejím vyvoleným se stal Otto Ludwig Philipp von Seefried auf Buttenheim, baron z Hagenbachu. Jelikož bylo jeho postavení nižší než Alžbětino, a navíc byl protestant, rodina sňatek zakázala. Zamilovaní mladí lidé se ale odmítli podvolit, a po zvažování, zda společně utečou, nebo spáchají sebevraždu, v roce 1893 tajně odjeli do Janova, kde se vzali.
Prvorozená dcera rakouské arcivévodkyně Gisely, Alžběta Marie Bavorská, dostala jméno po své babičce Sisi. Podobně jako ona na první místo kladla city a ne protokol. Poté, co jí rodina zakázala sňatek s jejím vyvoleným, s ním utekla do Itálie
Zatímco Gisela byla ochotna své dceři tento čin odpustit, trvalo celé roky, než k tomu přesvědčila také svého rozhněvaného manžela Leopolda. Vnučce překvapivě fandil její dědeček císař František Josef I., který v dopisu Sisi, po níž vnučka dostala jméno, napsal, že mladá Alžběta projevila sílu charakteru.
Vrásky na čele Gisely způsobil také sňatek jejího staršího syna Jiřího Bavorského. Tento schopný důstojník bavorské armády, který byl oblíbeným vnukem císaře Františka Josefa I., se v roce 1912 oženil s arcivévodkyní Isabelou Rakousko–Těšínskou. Přestože po honosné svatbě ve vídeňském Schönbrunnu následovaly dlouhé líbánky v několika evropských zemích a dokonce v Alžíru, po necelém roce manželství skončilo. Na tehdejší dobu poměrně skandálně. Svazek byl anulován, neboť ani za jedenáct měsíců nedošlo k jeho naplnění.
Jiří Bavorský se později vyznamenal na bojištích první světové války. Po skončení konfliktu vstoupil do semináře a stal se katolickým knězem.
Z oblíbenců paraziti
Vzhůru nohama obrátilo život stárnoucí arcivévodkyni Gisele vypuknutí první světové války. V konfliktu, který měl navždy změnit svět, do něhož se narodili, se Gisela i její manžel Leopold zachovali tak, jak to dělali po celý život. Snažili se co nejsvědomitěji plnit povinnosti vyplývající z jejich postavení.
Zatímco Leopold se z odpočinku vrátil do aktivní služby u vojska, v bojích získal řadu vyznamenání a v roce 1916 se stal nejvyšším velitelem německých sil na východní frontě, Gisela se vrhla na ošetřovatelství. „Ve svém mnichovském sídle založila lazaret a i ona sama v něm pečovala o raněné,“ poznamenává server Sisi Schloss.
Koncem konfliktu se společenská situace v poraženém Německu vyhrotila tak, že Giselina rodina raději uprchla z Mnichova. Lidé zapomněli na to, že arcivévodkyni ještě před pár lety přezdívali Anděl. Nyní byla symbolem starého společenského řádu. „I když s manželem krátce po převratu v Německu odjeli do města Bad Ischl, tamní vojenská rada je vnímala jako šlechtické parazity a dokonce jim odepřela dát požadované jídlo,“ uvádí server Austria Forum.
Arcivévodkyně si dobře uvědomovala, že se doba změnila, a rozhodla se, že nemá smysl se bouřit. V roce 1919 se jako první z rodiny vrátila do Mnichova, kde se zúčastnila voleb ve Výmarské republice, které jen stvrdily nové republikánské zřízení. Gisela i její navrátivší se manžel se pak stáhli ze společenského života do ústraní.
V roce 1930, po 57 letech manželství, zemřel princ Leopold, což byla pro arcivévodkyni Giselu těžká rána. Svého muže přežila o pouhé dva roky, naposledy vydechla jako 76letá v Mnichově, obklopena svými dětmi. V době své smrti byla posledním žijícím potomkem Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské.
8
1
Čtenář reportér
Kafe
Kondice
Dům a zahrada
iReceptář
Celebrity
TN.cz
