Po dlouhých letech, kdy z dotačních programů profitovaly zejména největší agrární podniky včetně Agrofertu těsně spjatého s bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO), totiž nová vláda přislíbila účinnější podporu malých, středních a ekologických zemědělců.

To se velkým farmářům nelíbí, a proto na včerejšek svolali demonstraci před Úřadem vlády. Obávají se, že nová vláda změní tzv. Strategický plán pro společnou zemědělskou politiku EU. Ten byl dosud nakloněn agrokomplexům.

Vláda připraví návrh důchodové reformy, který se bude skládat ze dvou hlavních složek a třetí, dobrovolné.
PŘEHLEDNĚ: Co slíbila vláda. Nižší daně pro rodiny a penze podle počtu dětí

Zdroj: Deník

Velkým zemědělcům se nelíbí zejména plánované navýšení takzvané platby na první hektary, které by oproti dnešku naopak zvýhodnilo malé farmáře. Pro významnou část zemědělců produkujících české potraviny by to podle zástupců agrárních komplexů znamenalo ukončení výroby, která se kvůli inflaci a zdražení vstupů stává ztrátovou. „Kromě současné energetické chudoby tak v roce 2022 a později čeká mnoho domácností také chudoba potravinová,“ varují ministry ve společném dopise Agrární komora a Zemědělský svaz.

Malí sedláci naopak namítají, že za vysokými cenami jsou právě agrární kolosy. „Účelově přeplácejí klasické zemědělce, kteří se z tohoto důvodu dostávají k půdě stále hůře,“ prohlásil předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Ministři by se podle něj neměli nechat demonstranty zastrašit. „Jde o splnění vašich politických cílů voličům a konkrétně sedlákům o jiné zemědělské politice a o „deagrofertizaci“ státu,“ napsal Šebek nové vládě.

„Velmi emotivní diskuse bohužel ještě prohloubí příkopy v našem zemědělství, což není dobrá zpráva,“ obává se zemědělský analytik Petr Havel.

Koaliční rada se v úterý dohodla, že na platbu na první hektary půjde 23 procent rozpočtu na přímé platby, což má pomoci farmářům. V původním návrhu bylo jen 10 procent. Velké agrární podniky se ale nemusí bát, že by jim stát omezil přímé platby. Podle ministra Nekuly se tak podařilo najít kompromis pro aktuální situaci v českém zemědělství. „Výrazně podpoříme menší zemědělce a ty, kteří chtějí dělat něco navíc pro naši krajinu, současně ale bude zajištěna i dostatečná podpora pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly,“ uvedl Nekula.

Všechno bude BIO

Jedním z hlavních plánů Fialovy vlády, která už dnes požádá sněmovnu o důvěru, je podpora potravin lokálních, sezonních, nutričně bohatých a také biopotravin ve veřejném stravování. Již od ledna je účinná novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která tyto potraviny ve veřejných tendrech zvýhodňuje.

Nová česká vláda Petra Fialy chce evropské dotace zemědělcům přesměrovat od agrobaronů typu Andreje Babiše k menším zemědělcům. Velcí vlastníci půdy tvrdí, že to zdraží potraviny.
Vláda Petra Fialy mění zemědělskou politiku. Zdraží to potraviny?

Mimo jiné se zvažuje se i nastavení povinného zastoupení deseti procent biopotravin v projektech Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol. „V Evropě je běžné, že se do škol a zařízení jako nemocnice a domovy důchodců, jež jsou nějakým způsobem pod kontrolou státu, preferují lokální suroviny. Ty mohou dodávat právě místní farmáři,“ říká analytik Havel. „Podpora biopotravin je obecně správný krok, který pomůže všem zemědělcům, tedy malým i velkým,“ podotkl.

I v tomto případě ale podle něj bude zásadní, jak se vláda ohledně zemědělské strategie rozhodne. Neměla by také zapomenout na podporu tradičních komodit, u nichž ceny vstupů rostou natolik, že se zemědělcům již nevyplatí. V Česku tak dlouhodobě ubývá třeba plochy, na níž se pěstují brambory, nebezpečí krachu se vznáší také nad chovem prasat. „Podoba nového strategického dokumentu tak může dát odpověď, jestli bude do těch školek, nemocnic a domovů důchodců vůbec co dodávat,“ uzavřel Havel.