Knížky, kde už obrázky pomalu ustupují písmenkům nebo číslicím. Pravidelné odpolední sezení u stolu nad pracovními listy. Doučování s asistentkou pedagoga. Sociální sítě se jen hemží příspěvky rodičů, kteří se svěřují ostatním s přípravou svých dětí na zápis do první třídy. Jejich cíl je jasný. „Vím, že ji vezmou. Ale chtěla bych, aby patřila k nejlepším ve třídě a uměla už něco dopředu. Pamatuji si, jak to měli pomalejší spolužáci těžké a chci se tomu vyhnout od začátku,“ říká Sylva Jankovská, maminka předškolačky Lucky.

Nároky rodičů dětí na schopnosti, se kterými by se měly u zápisů v dubnu blýsknout, rostou. „Tlak na výkon je obrovský. Rodiče se obávají neúspěchů svých dětí ve škole, a tak se začali zaměřovat na to, aby děti odcházely do školy už se znalostí čtení, psaní a počítání,“ potvrzuje předsedkyně výboru Asociace předškolní výchovy Hana Splavcová. Ačkoli jejich počínání je motivované dobrými myšlenkami, často tím dětem škodí. „Bohužel na úkor těchto schopností se ztrácí sociální kompetence,“ varuje.

K zápisům tak čím dál častěji jdou děti, které jsou extrémně stydlivé, mají ostych mluvit s dospělými. Nebo naopak ho nemají vůbec. „U dětí chybí schopnost rozpoznat a uznat autoritu, takže paním učitelkám třeba běžně tykají,“ přibližuje problém Splavcová. Problémy jsou také například s ovládáním drobné motoriky nebo komunikací s malou slovní zásobou a špatnou výslovností s řečovými vadami. Pro děti je také složité se představit nebo učitelkám u zápisu vylíčit, kde a s kým bydlí.

Kromě toho, že rodiče tlačí na školky, aby děti vzdělávaly více a seznamovaly je už s učivem prvních tříd, mají podle Splavcové vysoké nároky i vliv na odklady celé školní docházky. „Počty odkladů rostou. Rodiče srovnávají děti mezi sebou, někdy usoudí, že jejich dítě není tak schopné jako jejich vrstevník, a proto se rozhodnou nástup do školy odložit,“ poznamenává.

Ve školce zůstávají i sedmileté děti

Růst odkladů v posledních letech potvrzuje i sledování Českého statistického úřadu (ČSÚ). „Za posledních pět let vzrostl v Česku podíl šestiletých dětí, které jsou zapojené do předškolního vzdělávání, z necelé pětiny na téměř čtvrtinu,“ přibližuje Vendula Kašparová z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ.

Vysoký je rovněž i podíl dětí šestiletých a dokonce starších na celkovém počtu žáků předškolního vzdělávání. „Mezi školními roky 2020/21 a 2021/22 se zvýšil ze 6,8 na 7,4 procenta, zatímco v předešlých čtyřech letech celkově stoupl jen ze 6,5 na 6,8 procenta,“ vypočítává Kašparová. Částečně se do čísel ale nejspíš promítla i covidová pandemie a fakt, že děti ve školkách hodně chyběly a řada rodičů se raději rozhodla pro odložený nástup na základní školu.

Na sociálních sítích se také objevují rady a diskuze rodičů nad tím, zda kvůli předškolní přípravě a zápisu má cenu zajít za školním psychologem. Podle Splavcové je to často zbytečné. „Bohužel rodiče se nechodí ptát učitelek v mateřských školách, které jejich děti vidí každý den a dokážou zhodnotit jejich schopnosti. Hledají radu a pomoc jinde. Navíc české předškolní vzdělávání je koncipované tak, aby i bez další cílené podpory předškoláci zápis a kompetence pro přechod na základní školy získaly,“ míní Splavcová.

Příprava na zápis není zbytečná

Důvody odkladu ale nejsou nikdy závislé na znalostech dětí podle učebních osnov. Ty jsou jiné. „Největšími hendikepy dnešních dětí jsou vady řeči, grafomotorika a držení tužky, jemná motorika včetně stříhání, krátkodobá soustředěnost, neschopnost vyrovnat se s vlastním neúspěchem,“ vyjmenovává na základě zpětné vazby z mateřských škol lékařka a autorka komplexní předškolní přípravy Jana Martincová.

Tyto schopnosti ale neleží na bedrech školek, k jejich rozvoji musí docházet především v rodinách, k čemuž ale často nedochází. „Jen zhruba třetina rodičů se svými dětmi před nástupem do školy pravidelně pracuje,“ říká Martincová s odkazem na vlastní průzkum, konaný opakovaně mezi lety 2016 a 2019. „Oproti roku 2016 je to navíc pokles téměř o polovinu,“ doplňuje. K přípravě mohou rodiče používat různé výukové materiály, které se zaměřují například na vymalovávání, stříhání, lepení, cviky na uvolnění ruky a správné držení tužky nebo třeba rozpoznávání barev.