K neštěstí došlo na dvoukolejné trati při vjezdu do stanice Hlavní nádraží jih v ústecké čtvrti Vaňov. Dvoupatrový osobní vlak, který měl jet v daném místě maximální povolenou rychlostí čtyřicet kilometrů v hodině, se vřítil na nádražní kolejové výhybky rychlostí o 68 kilometrů vyšší, tedy až 108 kilometrů v hodině.

Dva lidé vylétli z oken, strojvůdce zahynul

Při průjezdu přes kolejovou spojku, která měla celou soupravu navést na jinou kolej, se první vůz v důsledku vysoké rychlosti vyklonil do té míry, až se celý převrátil na opěrnou betonovou zeď vedle trati, o kterou se nějakou dobu dřel. Zeď mu z velké části rozpárala střechu a horní patro a zcela jej zdemolovala.

Srážka vlaků v Belgii u městečka Halle v roce 2010
Lidé létali z oken. Před 10 lety došlo v Belgii k noční můře všech strojvůdců

Na místě zahynul strojvůdce, kterého prvotní náraz odhodil asi čtyři metry dovnitř vlaku. Jedenáct lidí se zranilo, čtyři středně těžce a sedm lehce. Mezi zraněnými byla i vlakvedoucí a dále dva mladíci, které očití svědci spatřili při nehodě doslova vyletět z horních oken a dopadnout až na silnici, nacházející se kousek nad tratí. Tito mladí muži byli naštěstí jedinými cestujícími v převráceném prvním voze, ostatní se nacházeli až v dalších, jež nehoda tolik nepoškodila.

Na místo se kromě policie sjelo sedm hasičských vozů a sedm sanitek, zasahoval také vrtulník. Policie na dvě hodiny uzavřela silnici z Ústí nad Labem na Prahu, aby záchranáři i vyprošťovací technika měli nerušený průjezd. Celková škoda přesáhla 70 milionů korun.

Tři možné příčiny nehody

Proč se vlak řítil daným prostorem více než dvojnásobnou rychlostí proti povolené normě? Vyšetřovatelům nehody se nabízela tři možná vysvětlení: buď vlaku selhaly brzdy, nebo nefungovala návěstidla upozorňující na omezení rychlosti - nebo strojvůdce celé soupravy udělal z nějakého důvodu zcela fatální chybu. Dalším faktorem, jenž mohl přispět k nehodě, mohla být technická vada výhybky, přes níž souprava v okamžiku svého vykolejení projížděla. 

Zničená lokomotiva po explozi muničního vagónu
Tragédie v Cambridge: hořící vlak mohl rozmetat město, dva muži se obětovali

Podle vozmistra, který zkoušel brzdy před výjezdem City Elefantu z Prahy, měl být vlakový brzdný systém plně funkční. Ani prohlídka havarovaného vlaku žádnou závadu na brzdách neodhalila. Rovněž na návěstidlech a dalších komunikačních prostředcích, která byla na železnici k dispozici, nebylo zjištěno nic, co by bránilo jejich normální funkci.

Pozornost vyšetřovatelů Drážní inspekce se tak obrátila k osobnosti strojvedoucího, který bohužel při nehodě zahynul. Vlakvedoucí, jež byla sama zraněna, později vypověděla, že se strojvůdcem mluvila asi 20 minut před odjezdem, kdy se jí jevil zcela v pořádku, bavil se s ní úplně normálně a nejevil žádné známky únavy. Několikrát s ním ještě přišla do kontaktu během zastávek po cestě z Prahy do Ústí a ani tady nezaznamenala žádné změny v jeho chování ani projevy únavy nebo zdravotní indispozice.

Pravděpodobné vysvětlení

Trochu jasněji se začala jevit situace při bližším prozkoumání strojvůdcova zdravotního stavu. Přestože jej lékařka posuzující jeho zdravotní stav při preventivních prohlídkách shledala jako zdravotně způsobilého, ukázalo se, že v době posledního vyšetření už trpěl cukrovkou 2. typu, při níž tělo pacienta nereaguje na inzulín produkovaný slinivkou, jinými slovy lidské tkáně nejsou dost citlivé na jeho působení. Nemoc se proto léčí ústně podávanými léky, jež citlivost k inzulínu zvyšují.

Nedostatečná citlivost tkání na působení inzulínu se bohužel může u tohoto typu cukrovky projevit také únavou, slabostí, bolestí anebo dokonce mdlobami.

Lidský život si v úterý dopoledne vyžádal střet auta s osobním vlakem na Praze-východ.
Vlak smetl u Lázní Toušeň poštovní auto. Spolujezdec nepřežil

Nepodařilo se prokázat, že by strojvůdce těsně přes nehodou takový stav postihl. Ukázalo se však, že na poslední návěstidla před místem nehody, jež jej upozorňovala na nutnost snížení rychlosti na 40 kilometrů v hodině, nijak nereagoval, a stejně tak nesešlápl dostatečně brzdu při vjezdu do krizové situace. Možnost diabetického záchvatu či slabosti tak zůstala nejpravděpodobnějším vysvětlením.

Podle soudního znalce z oboru diabetologie posuzující lékařka nepostupovala správně, když strojvůdce "uschopnila", protože o jeho nemoci věděla, a neměla jej tedy do lokomotivy vůbec pouštět. Drážní inspekce proto navrhla Českým drahám, aby zmíněné lékařce zabránily v provádění dalších posudků a aby současně přezkoušely zdravotní způsobilost ostatních osob, které při preventivních prohlídkách vyšetřovala.