Máme za sebou jarní covidovou krizi a doufejme, že další v podobném rozsahu už nás nečeká. Jak se tyto události projevily na prodejích Deníku v trafikách?
Naštěstí jsme ve VLM příliš velké změny nepocítili. Přispěla k tomu i síť prodejních míst PNS, která měla i v době nejvyšších opatření v provozu více než 95 procent prodejen.

Příjemně nás překvapily prodeje Deníku ve čtvrtek, pátek a v sobotu. Naši loajální čtenáři si Deník našli i ve složité době – moc si toho vážíme. Mírný pokles prodeje se projevil u prodejů Deníku na začátku týdne. V těchto dnech naše noviny obvykle stojí na regionálním sportu a zprávách z víkendových akcí. Nic z toho se ale v době covidu nekonalo. Věříme, že se situace na podzim zlepší spolu s návratem k normálnějšímu životu nejen ve sportu.

Deník stal nejčtenějšími novinami v České republice.
Deník se stal nejčtenějšími novinami v České republice

A co předplatitelé? Zaznamenali jste změny?
Krize nám potvrdila, že strategie Deníku, spočívající v zaměření se na předplatitele, je správná. Abonentům distribuujeme skoro tři čtvrtiny nákladu Deníku. I díky tomu byly celkové propady prodejů velmi malé. Klíčové tak bylo udržet v chodu distribuci, která ale byla díky plně funkční síti doručovatelů PNS a České pošty téměř bezproblémová. Krize nám tak spíše ukázala, jak jsou pro nás naši předplatitelé, kterých máme nejvíce na trhu, opravdu důležití.

Zaznamenali jste během karantény zvýšení počtu čtenářů na dostupnější webové verzi Deníku – Deník.cz?
Zpravodajství na Deník.cz se na jaře stalo dokonce třetím nejnavštěvovanějším na českém internetu. Lidé vyhledávali aktuální informace o tom, jaký je nový vývoj pandemie v jejich okrese, v jejich regionu. Díky tomu si zvykli, že Deník.cz je schopen nabídnout aktuální centrální i regionální pokrytí a hodně z nich náš zpravodajský web nadále využívá jako hlavní zdroj informací. Což je vidět i na rostoucím počtu předplatitelů naší webové verze.

Dá se říci, že čtenáři tištěných novin přešli na web? Kolik jich vůbec je?
Řekněme, že jsme spíše dokázali zaujmout čtenáře nové, kteří webovou verzi Deníku do té doby nevnímali jako alternativu k zavedeným konkurenčním webům. Naštěstí se podařilo je upoutat kvalitním obsahem a nyní věříme, že už u nás zůstanou. Stejně tak se snažíme přinášet kvalitní a exkluzivní obsah i v tištěném Deníku, neboť cílová skupina webové a tištěné verze není stejná. A čísla o čtenosti jsou toho důkazem. Zpravodajský web Deník.cz a jeho zprávy si v poslední době každý měsíc přečte více než 3,5 milionu čtenářů. Průzkum čtenosti dělaný během koronakrize pak ukázal 5% nárůst čtenosti tištěného Deníku v delším období, a Deník se tak s více než dvěma miliony pravidelných čtenářů poprvé dostal na první místo před Blesk a ostatní noviny.

Zdroj: Deník

Jaké je postavení Deníku oproti konkurenci? Je jeho regionální zaměření výhodou, nebo zátěží?
Hodně jsme o naší strategii přemýšleli. Ale krize a zvýšený zájem čtenářů nám jasně ukázaly, že regionální žurnalistika má smysl a že to je naše silná stránka, ze které nechceme slevit. Deník bude nadále vycházet v tištěné podobě 6 dní v týdnu v 70 lokálních mutacích a i nadále budeme rozvíjet jeho digitální podobu, která je tu pro čtenáře 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Už nyní všichni naši novináři pracují se strategií tří silných nohou: 70 regionálních webů Deník.cz, 70 regionálních novin Deník a zadarmo distribuované noviny Deník Extra v nákladu 2 miliony. Na tom se v nejbližších letech nic nezmění. Stále zůstaneme aktivní v obvyklých místech v ČR jako doposud, žádnou změnu neplánujeme a nadále se tím chceme odlišovat od konkurence. Jinými slovy, nechceme z Deníků udělat další noviny v řadě, které sice dělají dobře zpravodajství z Prahy, kde mají zaměstnance, ale regiony jako by pro ně neexistovaly.

Co krize Deníku dala a vzala? Čekají Deník do konce roku nějaké velké změny? Kde ho vidíte v roce 2021 a dál?
Fungování během krize výrazně urychlilo všechny plánované změny. Dokončujeme tak další fázi reformy redakcí, aby naši čtenáři dostávali kvalitní reportáže a co nejaktuálnější informace ze všech míst naší země a přitom měli k dispozici komplexní informační servis. Jsme mnohem flexibilnější. Naučili jsme se s kolegy z okresů komunikovat efektivně na dálku, a tím jim umožnili práci z domova a častější pobyt v terénu. Chceme i dále posilovat kontakt čtenářů s redakcí v podobě společného setkávání v místních infocentrech a knihovnách. O všem vás budeme v Deníku informovat. Krize nám ale vzala i významnou část příjmů, výpadek inzertních příjmů je citelný a bude pokračovat i v příštím roce. Samozřejmě se musíme chovat obezřetně a šetřit. Jsem ale hrdý na to, že jsme se jako jedni z mála s touto situací zatím vypořádali bez propouštění desítek procent zaměstnanců, a to je náš hlavní cíl. Věřím, že se nám tento krok vrátí v loajalitě čtenářů.

Zápisník z Tchaj-wanu.
Deník při historické cestě šéfa Senátu na Tchaj-wan. Čtěte nás a vyhrajte!

Podíváme-li se na tradiční média obecně: mají to v dnešní době opravdu ekonomicky těžké? Jak si na trhu stojí?
V ČR je situace úplně stejná jako jinde ve světě, všichni čelíme tlaku velkých nadnárodních firem, které na trhu dominují a ukusují si větší a větší část. Je opravdu velmi složité tento tlak ekonomicky ustát. Celosvětově počet tradičních médií a novinářů velmi výrazně klesá a propad příjmů v rámci krize tento stav dále eskaluje. Osobně mě mrzí, že v ČR zcela chybí široká diskuse o další budoucnosti tradičních médií a způsobu jejich efektivní a transparentní podpory ze strany státu. Je v zájmu každé demokratické společnosti, aby dbala o zachování plurality médií a aby kvalitu informací neurčovaly společnosti ze zahraničí. Většina zemí v EU si tento stav uvědomuje, o tento důležitý aspekt demokracie dbá a existuje mnoho konkrétních případů transparentních pravidel podpory (například snížené sazby DPH nebo dotační tituly na transformaci nebo podporu distribuce). Věřím, že politická situace v ČR otevření této diskuse brzy umožní a nebude ji blokovat jako doposud.