„Zákony se mají respektovat,“ konstatoval stručně Petr Smejkal z IKEM, který stojí i v čele skupiny MeSeS. „Ale v tom případě je třeba změnit pandemický zákon,“ dodal.
Exministr zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula se domnívá, že každé narušení systému a prudké rozvolnění může vést k navýšení počtu případů nákazy. „Ale obecně nepředpokládám, že by mělo dojít k nějakému exodu,“ míní.
Změna nutná
Problém by podle něj nastal v okamžiku, kdy by do země dorazila nějaká nebezpečná mutace. Byť je podle něj toto riziko zatím minimální.
„Vláda by nicméně měla připravit nějakou novelu pandemického zákona, kdyby k tomu v létě přece jen došlo,“ říká Prymula. Právě kvůli nedokonalému zákonu musela vláda uvolnit opatření dříve, než chtěla.
Podle imunologa a lékaře Vojtěcha Thona z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity není současné řešení šťastné, protože mísí věci odborné a neodborné. „Nakolik se odrazí na vývoji epidemické situace uvidíme s odstupem zhruba deseti dnů po rozvolnění,“ řekl. Vývoj podle něj ale může pozitivně ovlivnit značné množství lidí, kteří infekci prodělali a nejsou v oficiálních statistikách. Mají totiž protilátky.
Místní dopady
Podle epidemioložky Ruth Tachezy z Ústavu hematologie a krevní transfuze není nutné se kvůli předčasné změně obávat. „Případů nákazy na sto tisíc obyvatel je více, než bylo při uvolnění v plánu,“ říká. Ale není to o tolik.
Možná to podle ní v některých oblastech zvýší počet případů nebo mírně naroste číslo R ukazující, kolik lidí nakazí jeden člověk s koronavirem (nnyní je na hodnotě 0,7), ale nemělo by to být o tolik. „Co považuji za nešťastné je, že se nerozlišuje mezi restauracemi, bary a diskotékami,“ dodala.
Dopady rozvolnění chce stát podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové kompenzovat tím, že se v podnicích bude více kontrolovat, zda mají hosté negativní testy nebo očkování. Právě ty, případně prodělaná nemoc covid-19 jsou podmínkou jejich návštěvy.
