Například Air Bank již od středy střadatelům, kteří mají na spořicím účtu méně než čtvrt milionu korun, místo dosavadních 1,3 procenta nabízí úrok 1,5 procenta. Equa bank od stejného dne nabízí úrok ještě o desetinu vyšší, přičemž horní hranice uložené částky činí 300 tisíc korun.

Také Trinity Bank některým svým klientům nově nabízí úrok až 2,08 procenta, tedy o půl procenta víc než dosud. Musí ale mít na účtu nejméně milion korun.

Naopak při zemi se drží největší tuzemská banka – Česká spořitelna, která spravuje spořicí účty 1,4 milionu českých střadatelů. Od dubna slibuje zvýšení dosavadního úročení z 0,2 procenta na jedno procento. „Právě spoření a odpovídající finanční rezerva je první podmínkou pro efektivní zhodnocování financí skrze investiční produkty, penzijní a stavební spoření,“ uvedl generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon.

Spoření na dvouprocentní úrok, ovšem jen na dobu půl roku, již dříve nabídla ING banka. Novým klientům tento úrok vyplatí, pokud si u ní uloží nanejvýš 300 tisíc korun. „Ani stávající klienti ING však nepřijdou zkrátka. Ti si mohou každý měsíc uložit na dvě procenta na půl roku až 100 tisíc korun,“ slíbil ředitel retailové sekce ING banky Radek Sedlář.

Některé banky váhají

Řada dalších bank ovšem se změnami dosud váhá. Navzdory nevelkému zvýšení sazeb navíc střadatelům bude stále z uložených peněz „ukusovat“ vzestup cen. „Spotřebitelská inflace koncem loňského roku vystoupala nad tři procenta a nová prognóza zřejmě signalizuje, že inflace zůstane takto poměrně vysoko déle i v letošním roce,“ uvedl ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Přesto má pro řadu střadatelů stále smysl, nechávat úspory na spořicích účtech. „Rozhodování, kam peníze uložit, není přece jen o hledání vyššího výnosu, ale třeba také o bezpečnosti vkladu či vrozeném naturelu střadatele,“ řekl Deníku výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.

Ještě horší to bývá s úročením běžných účtů, na nichž lidé také často mívají dost peněz. „Že si lidé v posledních letech nechávali na běžných účtech více peněz, než ukládali formou termínovaných vkladů či na spořicí účty, byl jen průvodní jev nízkých úrokových sazeb,“ míní Štěpánek.

Zda jde u vyšších sazeb u spoření jen o první vlaštovky, nebo o nový trend, se podle Štěpánka teprve ukáže. „Bude záležet na tom, jestli ke zvýšení nabízených sazeb přistoupí i další banky,“ uvedl. „I když Češi v posledních letech objevili a začali využívat i jiné investice, jak zhodnotit nebo ochránit hodnotu svých úspor, pořád bych sázel na konzervativismus a opatrnost velké části klientů bank, pro které bude zvýšení úroků na spořicích účtech zajímavé,“ dodal.