Přáním jeho tatínka Miroslava, který dlouhá léta pracoval jako vedoucí školky ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství v Kostelanech nad Moravou bylo, aby jeho syn šel v jeho šlépějích.

„Od útlého dětství jsem musel pomáhat rodičům při různých pracích na zahradě a později i v zahradnictví, kde jsem si vypěstoval vztah nejen k práci, ale i k přírodě. O to snadnější bylo moje rozhodování po studiu na víceletém Gymnáziu v Uherském Hradišti, z nějž jsem po maturitě zamířil na Zahradnickou fakultu,“ svěřuje se Miroslav Kostelníček. Stát se zahradníkem bylo pro něj naprosto přirozené, takže si ani nepodával přihlášku na jinou školu.

S hrdostí Miroslav podotkne, že jeho táta patřil už před padesáti lety k průkopníkům sběru a pěstování čarověníků v Česku.

„Byl to on, kdo založil rodinnou firmu Okrasné dřeviny Jalubí, v níž se zabýváme zejména pěstováním roubovaných jehličnatých a listnatých dřevin. Naší hlavní specializací byly zprvu ale čarověníky, kterých dnes máme ve sbírce několik set kultivarů,“ spíše konstatuje, než se chlubí Miroslav Kostelníček mladší, který je už 15 let vedoucím a majitelem firmy Okrasné dřeviny.

Na návštěvě ve Stupavě. Sklářská expozice
Sklářská expozice ve Stupavě připomíná zaniklé chřibské řemeslo

„Naše firma se zároveň mnohonásobně rozrostla. V současnosti už u nás nejdete kompletní sortiment okrasných rostlin, včetně travin, vřesovištních rostlin a mnoho dalšího,“ doplňuje spokojený zahradník.

Činnost otce uchvátila i syna Miroslava, který pro milovníky přírody vydal v roce 2006 v nakladatelství Grada publikaci Čarověníky v naší zahradě.

„O knihu byl ze strany odborníků i laické veřejnosti takový zájem, že se jí po třech letech prodalo téměř deset tisíc kusů a musel jsem připravit její rozšířené a aktualizované vydání. To vyšlo v roce 2009 nákladem 3500 kusů,“ neskrývá radost autor publikace.

Ta přibližuje zahradníkům a aktivním pěstitelům čarověníků ucelený souhrn informací o této neobyčejně zajímavé hříčce přírody.

„Až do roku 2006 nebyla u nás ani v zahraničí vydána žádná publikace na téma čarověníků. Při tom v České republice je ze všech států Evropy největší počet jejich sběratelů a aktivních pěstitelů. I mezi nimi však díky neexistující odborné literatuře kolovala kolem čarověníků a příčinách jejich vzniku celá řada nejrůznějších fám, mýtů a dohadů,“ glosuje inženýr Kostelníček.

Lidé si podle něj od pradávna nedokázali vysvětlit vznik záhadných útvarů, nacházejících se v korunách normálně rostoucích stromů, a proto je v jejich názvech předpona čaro.

Světoběžník, ale pořád stupavský patriot Jindřich Kovář.
Procestoval šedesát zemí světa, ale stále je patriotem Stupavy

„Přisuzovali jim dokonce čarovnou moc a nadpřirozený původ. Dnes už víme, že čarověníky vznikají nejčastěji jako důsledek mutace a příroda tak dává vzniknout novým a zajímavým tvarům, které my zahradníci využíváme v okrasném zahradnictví,“ vysvětluje inženýr Kostelníček.

Ochotně dodá, že čarověníky, někdy mylně považované za bonsaje, se však na rozdíl od nich nemusejí stříhat ani tvarovat a samy rostou pomaleji než původní druhy.

„Ty nejzakrslejší třeba jen 1 až 2 centimetry za rok. Příkladem může být - ,JEŽEK' - jeden z nejznámějších a nejpěstovanějších kultivarů borovice, který našel a pojmenoval můj otec už před padesáti lety, a který se pěstuje po celém světě,“ vysvětluje s hrdostí Miroslav Kostelníček.