Světlo světa spatřil ve stupavské Kozí ulici, původně nesoucí název Za Ohradou, pro někoho také uličce Růžové. Cesty života bývají nevyzpytatelné. Zatímco někdo prožije svůj život na jednom místě a při pohledu zpět se mu uplynulá léta zdají být jako široké rovné pole, Jindřich Kovář prošel z touhy poznávat takříkajíc lán světa.

„Moje životní dráha vedla pracovně i z touhy poznávat nejen roviny, kopce a hory naší vlasti, ale také krásy, nástrahy a nebezpečí v šedesáti zemích světa, od Japonska po Ameriku,“ vrací se do svých zážitků Jindřich Kovář.

V letech 1964 až 1982 dokončil studium na dvou vysokých školách v Brně a Praze, v roce 1982 externí aspiranturu na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě.

„Po absolvování VUT Brno jsem nastoupil v roce 1964 jako technolog do Letu Kunovice. Pak jsem byl asistentem náměstka rozvoje, ale také jsem pracoval v marketingu a ve statice. Po roce 1968 byl označen marketing, v němž jsem v kunovickém Letu pracoval, za nesocialistickou činnost a oddělení bylo zrušeno,“ vzpomíná Jindřich Kovář.

Když mu tehdejší ředitel Letu Kunovice sdělil, že v podniku mu pšenička nepokvete, rozhodl se z něj odejít.

„Díky odvaze ředitele OO Českého statistického úřadu jsem byl v roce 1972 přijat na statistiku jako ekonom analytik. Po ukončení externí aspirantury na VŠE Bratislava v roce 1982 jsem byl o dva roky později jmenován ředitelem OO ČSÚ v Uherském Hradišti,“ vysvětluje inženýr Kovář.

Jaro a Velikonoce jsou v jalubské expozici do umělých i živých barevných květin oděné.
Za květinami, pohádkovými bytostmi a jarními rituály do Jalubí

Od roku 1985 až 1990 pracoval jako poradce v odboru statistiky členských zemí na Sekretariátu Rady vzájemné hospodářské pomoci v Moskvě.

„Z počátku se mi v bývalém SSSR žilo velmi dobře. V roce 1990 se situace postupně horšila, ale i tak jsem měl možnost poznat pracovně i soukromě řadu zemí,“ řekne upřímně Jindřich Kovář.

Po návratu do vlasti v roce 1990 zastával krátce funkci předsedy představenstva MINAS, a.s. V roce 1994 a 1995 pracoval pro americkou firmu New Star v podniku AURORA ve Volgogradu, která měla 5000 zaměstnanců, jako výkonný ředitel.

„V roce 1995 až 1996 jsem mimo jiné pracoval v Berlíně pro Max Aicher Minas, od roku 1997 až 2002 v marketingu RAMET Kunovice,“ vypočítává inženýr Kovář firmy, v nichž pracoval do odchodu na zasloužený odpočinek. Ale ani pak nesložil ruce do klína.

Od roku 2002 až do roku 2010 vládl jako starosta své rodné obci, Stupavě. Pomyslné starostovské žezlo předal v listopadu 2010 Petru Čechovi.

A stále se věnuje své velké celoživotní zálibě, četbě knih. Patriotem Stupavy však zůstává po celý svůj život. O dění v obci se stále zajímá jako člen finančního výboru i ve svých 82 letech.