Brňanka umí rusky, a tak se za krizové situace zapojila do pomoci uprchlíkům. Jinak pracuje v Brno Expat Centru, které vypomáhá vysoce kvalifikovaným cizincům ve městě. Kiruščanka spolu s kolegy vyřešila i případ Tatiany. „Žena po konzultaci poprosila o vízum. Válka může pokračovat déle než dva týdny. Tak aspoň u nás bude legálně, může pracovat i dát dítě do školy,“ vysvětluje poradkyně. Příjmení získala díky běloruskému manželovi.
Jak uvádí, na samotném počátku po příjezdu je nejdůležitější uprchlíky uklidnit a dát jim základní informace, co se bude dít v nejbližší době. „Často se ptají právě na vízum, zda budou moci pracovat. Jako prioritu mají zabezpečení ubytování a obživy,“ dodává.
Asistenční centra v České republice se však již setkala se šmejdskými metodami. Všeobecná zdravotní pojišťovna i ministr vnitra Vít Rakušan varovali před „službami prostředníků“, kteří za úplatu nabízí příchozím vyřízení všech potřebných formalit.
Podezřelé jedince zaznamenala i Kiruščanka v Brně. „Začaly se objevovat různé mafiánské typy, Češi, Ukrajinci i organizace, kteří uprchlíkům "nezištně" pomáhají. Chtějí na nově příchozích profitovat. Je potřeba to podchytit. Na podezřelé upozorňujeme policisty, kteří jsou na místě,“ povídá.
Jistým signálem podle ní může být, když do centra přijede větší skupina mužů třeba s polskými vízy. Či jejich mluvčí umí česky, ale ne ukrajinsky nebo rusky. „Objevují se i ti, kteří si touto situací chtějí vyřešit svůj dosavadní polo/legální pobyt v České republice,“ dodává.
Práce na povolení
Ukrajinským uprchlíkům Kirusčanka zdůrazňuje, že v centru na místě získají dlouhodobé vízum na jeden rok zcela bezplatně. „Poté si mohou požádat o prodloužení nebo změnu účelu, například zaměstnaneckou kartu. V asistenčním centru dostanou dále veřejné zdravotní pojištění. Průkaz držiteli zajistí bezplatnou péči ve stejném rozsahu jako českému občanovi,“ vysvětluje Kiruščanka.
Aby v zemi mohli Ukrajinci legálně pracovat, potřebují ještě pracovní povolení od Úřadu práce. „Ten se snaží také vydávat povolení v co nejkratší době. Musí se ale jednat o pozici uveřejněnou určitou dobu na Úřadu práce, přednost navíc mají Češi a občané Evropské unie. Bez povolení úřadu legálně nezískají ani brigádu. Vláda a úřady nicméně jednají o tom, jak celou proceduru zkrátit. Aby Ukrajinci s domluvenou prací nemuseli čekat třeba několik týdnů,“ popisuje.
Vládní kabinet nyní řeší mimořádnou ochranu uprchlíků před válkou na Ukrajině. Má jim zajistit prakticky okamžitý přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře. Sněmovna by mohla předpis v režimu legislativní nouze projednat už v pátek.
Na pohřeb do vlasti ano, zpět ne
Ukrajinci se často ptají i na rozdíl mezi vízem a mezinárodní ochranou, například azylem. „Hodně z nich nechce mít status běžence, vnímají to jako něco ponižujícího. Získat mezinárodní ochranu je nakonec i daleko delší a složitější proces, může trvat až rok a do té doby musí žít v azylovém centru,“ zmiňuje právní konzultantka s tím, že i české vízum je do jisté míry omezující.
Stejně jako pojištění totiž platí pouze v České republice, Ukrajinci po jeho získání aktuálně nemohou jen tak legálně vycestovat do jiných zemí. I úpravě těchto podmínek však představitelé evropských států nyní jednají.
„Ukrajinské ženy se také dotazují, zda s vízem mohou odjet zpět na Ukrajinu. Například na pohřeb, pokud jejich rodinný příbuzný, manžel, ve vlasti zemře. Odjet mohou, ale se stejným vízem se už vrátit nemohou,“ upozorňuje Kiruščanka.
Bezprecedentní uprchlická situace podle ní ukázala pozitivní věc, jak rychle veřejná správa dokáže mobilizovat a najít řešení, když chce. „Ukrajinci ví, že pomáháme. Zároveň je pro ně důležité, aby se na ně za tři měsíce nezapomnělo, aby se solidarita Čechů nevyčerpala na začátku, ale pomoc v případě potřeby pokračovala,“ uzavírá.
66
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
