Odběrové stany otevřely v Praze v 10:00, již po 15 minutách ale byla denní kapacita testovacích míst studie covid-19 naplněna.

"Zájem předčil veškerá naše očekávání. Lidé by měli zvážit, jestli nedorazit později. Budeme pokračovat ještě dalších sedm či osm dní a budeme pravidelně informovat o tom, jaké věkové skupiny jsou naplněny," řekl novinářům děkan 1. LF Aleksi Šedo.

V Brně a Litoměřicích testování začalo od 8:00. Ze stejného důvodu jako v hlavním městě bylo již po 10. hodinně ranní uzavřeno odběrové místo v brněnském bohunickém kampusu a ještě před 12. hodinou i na dalších místech. 

Kapacity pro čtvrtek tak již byly v Praze a Brně naplněny. Lidé by proto dnes neměli nadále chodit, nedostane se na ně.

Organizátoři jednají o vybudování koridorů a zváží i rezervační systém, což by mělo pomoct vyřešit komplikace způsobené velkým počtem lidí.

U pražských center umístěných v Zítkových sadech, Kateřinské zahradě a na náměstí Míru v Praze 2 čekali první lidé už před osmou hodinou. V Kateřinské zahradě pak testují do 15:00 seniory. Ve frontě mezi nimi docházelo i ke konfliktům, uvedla ČTK.

První dvě hodiny jsou vyhrazeny pro občany od 60 do 89 let. Testovat se mohou lidé ve věku od 18 let. V Praze a Brně se ale budou testovat také děti ve věku 8 až 17 let. Část lidí do studie osloví Český statistický úřad a Akademie věd tak, aby byla zajištěna reprezentativnost vzorku.

Testování probíhá všude stejně. Lidem se odebere z prstu deset mikrolitrů kapilární krve. Výsledky rychlotestu se poté lidé dozví za několik málo minut. „Zatím testování funguje dobře. Lidé přichází s už vyplněnými dotazníky. Za přibližně hodinu a půl jsem otestovala dvanáct lidí," sdělila přímo v odběrovém stanu odběrová pracovnice a medička z Masarykovy univerzity Kateřina Břeská.

Fronty a hádky v Brně

ON-LINE ko koronaviru najdete ZDE

Přesto v Brně dav lidí musela usměrňovat i vojenská a následně také městská policie. 

První zájemci o otestování přišli už před sedmou hodinou. „Ještě o půl deváté byly v řadě rozestupy dva metry, ale pak začali lidé chodit z různých stran a zařadili se doprostřed fronty. Byli jsme to říct vojenské policistce, která by dav ale asi sama nezvládla. Naštěstí přijeli strážníci městské policie, kteří z jedné strany udělali zábrany a na některá místa si stoupli. Zatleskali jsme jim. Přijeli až poté, co začali být lidi nedisciplinovaní," popsala situaci Brňanka Eva Nešporová, která přišla okolo půl osmé a ve frontě byla přibližně padesátá.

Na náměstí ráno operativně dorazili čtyři strážníci městské policie, která okolo osmé ráno přijala na tísňové lince žádost o výpomoc právě vojenské policii. „Okolo odběrového stanu se tvořil hrozen lidí. Nebyla tam jasná fronta, nedodržovaly se ani rozestupy mezi lidmi. Byly tam také slovní rozmíšky mezi čekajícími, kteří se chvílemi hádali, kdo je na řadě. V jednu chvíli tam bylo několik stovek lidí, takže hlídky měly velkou práci usměrnit dav do fronty a uklidnit situaci," přiblížil mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem.

Pozitivní výsledky

„Než se podařilo velké množství lidí usměrnit do jedné řady, tak to chvíli trvalo. Než se našel systém fronty, musela se vytvořit nějaká pravidla. Pár lidí tady čekalo už před sedmou hodinou, po ní začalo přicházet víc lidí," uvedl Emil Kamenský z brněnského krajského vojenského velitelství.

Mezi lidmi stojícími ve frontě procházeli postupně medici, kteří zájemcům měřili teplotu a nechávali je vyplňovat dotazníky.

Několik lidí oslovených reportérem Brněnského deníku Rovnost mělo negativní výsledky rychlotestů. Při takovém výsledku lidé odchází. Pokud mají pozitivní výsledek rychlotestů, v odděleném stanu jich zdravotníci udělají výtěr z nosohltanu. Následně jim hygienici doporučí domácí karanténu s tím, že výsledky se dozvědí za čtyřiadvacet hodin.

Po čtvrté odpoledne byla situace na Moravském náměstí v Brně klidnější, přestože ve frontě stále stály desítky lidí. A noví přicházeli. „Ráno se tady utvořil had, fronty byly ze všech stran. Pak jsme jsme i vyhlásili, že testování trvá sedm dní, všichni nemusí přijít jen dneska. Situace se zklidnila kolem druhé hodiny odpoledne," uvedla Michaela Jelínková z Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Výsledky přímo na místě

Obrovský zájem je taktéž v Litoměřicích. Od rána stály před výstavištěm Zahrady Čech, kde se v pavilonu G odebírají vzorky, stovky lidí. Vstup je z Jiříkových kasáren, kde je velké parkoviště.

Výsledky jsou známy zhruba za 15 až 20 minut, lidé se je tedy dozvídají na místě. Příchozí by měli dodržovat zvýšená hygienická opatření, rozestupy a mít roušky. Při příchodu se prokáží kartičkou pojištěnce a vyplní dotazník. Otevřeno je od 8 do 18 hodin, je ale lepší přijít před 16. hodinou, aby se na vás dostalo.

S testováním pomáhají kromě dobrovolníků studentky z Fakulty zdravotnických studií ústecké univerzity a vojenští zdravotníci. Ti si na výstavišti postavili stan. Sem zamíří ti, u nichž je rychlotest z kapky krve pozitivní, aby jim provedli ještě kontrolní test stěrem z nosohltanu.

Dodržení pravidel

Podle vedoucího vnějších vztahů Lékařské Fakulty Masarykovy univerzity Ondřeje Dostála kontrolují průběh také vojenští policisté. "Usměrňují lidi a dávají jim pokyny, aby vše bylo co nejhladší. Myslím, že až se to pořádně rozběhne, vše se zklidní a fronta se zmenší," dodal Dostál. Lidé se ale snaží dodržovat rozestupy.

Kde jsou po ČR odběrová místa? Najdete je na stránkách ministerstva ZDE

Zájemci o testování by neměli mít žádné příznaky nemoci covid-19. Hlavně nemít teplotu nad 37 stupni Celsia. Měli by to být lidé, kteří ještě nebyli na covid-19 testovaní a kteří také neměli v minulosti nařízenou karanténu.

Cílem studie je zjistit, kolik procent obyvatelstva je (či bylo) nakažených koronavirem. Podle epidemiologů se totiž v populaci pohybuje určitá skupina lidí, kteří v oficiálních statistikách pozitivních případů chybí. Nemocí si přitom prošli. Protože byl ale průběh jejich nemoci bezpříznakový, neví o tom. Tito lidé už mohou mít v těle protilátky a vybudovanou imunitu, nebo mohou být naopak stále infekční. Studie by měla odhalit, jak velké množství takových lidí v populaci je. Měla by také zjistit, které skupiny obyvatelstva se s koronavirem setkaly nejčastěji a mají už vybudovanou imunitu.