Oproti loňsku se jí v důsledku toho, že prodejní řetězce slíbily zaměstnancům vyšší mzdy, zvýšily příjmy asi o deset procent. „Ale zdražili nám nájemné, takže máme na život méně než předtím,“ dodává.

Právě prodavačky přitom patří mezi ty profese, kterým se za poslední rok výrazně zvýšily příjmy. Podle státního Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) jim v prvním pololetí meziročně narostly téměř o jedenáct procent. Stále však berou okolo 22,7 tisíce. Podobně narostly mzdy i nedostatkovým řidičům nákladních vozidel o sedminu, v reálu však berou průměrně necelých 26 tisíc korun.

Rekordní ředitelé

Z dat také vyplývá, že na vrcholu se jako vždy drží ředitelé největších firem, u nichž se průměrná mzda vyšplhala ke 235 tisícům korun. Přes stovku těch nejlépe vydělávajících si pak přijde měsíčně na více než 485 tisíc hrubého.

Infografika

Poměrně dobře jsou na tom jako tradičně i řídící letového provozu, finanční či obchodní náměstci či PR ředitelé firem, jejichž výdělky výrazně přesahují sto tisíc korun. Průměrné příjmy hojně diskutovaných učitelů se pak nacházejí kousek pod čtyřicetitisícovou hranicí.

Vzdělanější lidé

Zaměstnanci ve státním a veřejném sektoru si přitom přijdou v průměru na více peněz než lidé v soukromých firmách. U těch prvních průměrné příjmy převyšují 37 tisíc, u soukromých firem jsou těsně pod hranicí 35 tisíc korun. Podle pololetních dat je to záležitostí posledních dvou let.

Rozdíl je daný tím, že pro stát pracuje větší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí. „Ale také tím, že se vláda zavázala ke zvyšování platu svým zaměstnancům, například učitelům,“ říká Miroslav Novák, analytik Akcenta CZ.

Totéž míní i ekonom Vít Hradil z Raiffeisenbank: „Kromě navýšení tarifů celého veřejného sektoru o deset procent došlo od listopadu 2017 i ke zvýšení platů učitelů o 15 procent. Již předtím dostali přidáno i příslušníci bezpečnostních sborů a vojáci.“ Soukromé firmy s tím nedokázaly držet krok.