Akutní nedostatek míst na středních školách se musí vyřešit do září, řekl Pavel

Prezident ve čtvrtek vyráží na další návštěvu regionů, tentokrát na Vysočinu. Určitě tam bude čelit otázkám, jež padaly na sněmu Svazu měst a obcí v Olomouci a týkaly se kritiky rozhodnutí z centra o rušení poboček České pošty. Nyní se pravděpodobně setká s názory rozhorlených rodičů, jejichž děti se nedostaly na gymnázium nebo dokonce na nejbližší základní školu. Vloží se Petr Pavel do této záležitosti?

Petr Pavel se vyjádřil k situaci žáků, kteří se nedostali na střední školy: 

„Do krajů jezdím nejenom proto, abych vyslechl, co lidi trápí, ale také abych něco dělal. V případě nedostatku míst na středních školách je zřejmé, že selhaly vláda i kraje. Asi nebylo složité udělat si projekce demografických křivek. Teď musíme s maximální pružností hledat veškerá možná řešení, která umožní absorbovat do systému víc dětí a studentů, než na jaký počet je nyní nastaven. Říci, že přijmeme opatření, které se promítne za pět let, problém nevyřeší. Budu apelovat nejen na ministry a premiéra, ale i další odborníky, aby hledali řešení, která umožní tento cíl naplnit,“ slíbil.

Bude se tedy společně s ministrem školství Mikulášem Bekem snažit situaci vyřešit do 1. září? „Zcela určitě,“ ujistil.

Smlouva s USA

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podepsala ve Washingtonu obrannou smlouvu se Spojenými státy americkými. A ačkoliv jde spíš o technickou dohodu, která nehovoří o trvalém pobytu amerických vojsk nebo výstavbě vojenské základny, přirovnala ji ke vstupu České republiky do Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. Nepřehnala to?

„Vnímám to jako jistý výraz uspokojení z toho, že se jí podařilo završit dlouhý proces. Samozřejmě je úspěch, že jsme dohodu dovedli k podpisu. Na druhou stranu srovnávat obrannou smlouvu s USA s naším vstupem do NATO je přece jenom trochu přehnané, protože je to v podstatě technická smlouva, která upravuje právní, finanční a další aspekty pobytu amerických vojáků na českém území. Například jejich odpovědnost za způsobené havárie při přesunech. Nezakládá žádnou povinnost Spojených států přispěchat nám na pomoc, když se dostaneme do problémů, jako je to v případě Severoatlantické smlouvy. Je to tak trochu návrat do standardu, který už mají naši spojenci,“ řekl prezident.

Úsporný balíček? U vlády si cením odvahy. Ale sporné body tam má, řekl Pavel

Možná závažnější než projev nadšení ministryně obrany je její spor s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, který chtěl rezignovat. Prý kvůli její personální politice, například ve Vojenském technickém ústavu. Máme se něčeho obávat, zeptala se moderátorka velitele ozbrojených sil.

„Je nešťastné, pokud se problémy jakéhokoliv druhu mezi armádou a ministerstvem probírají v médiích. Pokud vím, předseda vlády o tom bude s paní ministryní mluvit a já si počkám na závěry jednání. Oba dva bych rád upozornil, že není dobré, aby tyto neshody probublávaly na veřejnost zvláště v situaci, kdy mají stejný zájem, tedy funkční obranu České republiky a dobré vztahy se spojenci. Tomu je třeba přizpůsobit i mezilidské vztahy,“ sdělil Pavel.

Posselt, Terezín a minulost

V Česku budí vášně i historie. Prezident Pavel byl minulý týden na návštěvě Bavorska a v projevu poděkoval předsedovi Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndu Posseltovi za zlepšení česko-německých vztahů. Proč vypíchnul právě Posselta?

„Poděkoval jsem předsedovi zemské vlády Markusi Söderovi a všem, kteří se zúčastnili Týdne bavorsko-českého přátelství, za pěstování dobrých vztahů. V Posseltově případě jsem ocenil, že Sudetoněmecký landsmanšaft přestal vyhledávat konfrontační témata a nastoupil cestu komunikace a vzájemného sbližování. Pokud je co ocenit, rád to udělám,“ konstatoval ve čtvrté prezidentské debatě Pavel.

Šéf Sudetoněmeckého landsmanšaftu Posselt si ocenění zaslouží, řekl Petr Pavel

Mnoho rozhořčených čtenářských dotazů se týkalo prezidentových slov na tryzně v Terezíně, kde uvedl: „Odpovědnost za zločiny, které páchali naši předkové, musíme přijmout a poučit se z nich.“ V kontextu celého projevu je význam věty jasný, ale když ji z něho různí politici z nacionalistického spektra vytrhnou, vyvolává otazníky.

Šéf Sudetoněmeckého landsmanšaftu si ocenění zaslouží, myslí si Pavel: 

Prezident odpověděl takto: „Myslel jsem ji tak, že jako lidstvo máme tendenci nepoučit se ze svých chyb. V Terezíně jsem mluvil o nás lidech, ne o Češích, Moravanech nebo Němcích. Byl to mnohem širší apel. Vzhledem k tomu, že v průběhu 2. světové války bylo napácháno hodně chyb na mnoha stranách, je podle mě správné se na to dívat v širším kontextu a připustit si, že  jsme se jich dopouštěli všichni, abychom je neopakovali. Kdybych to měl vztáhnout k nám Čechům, poučení je v tom, abychom nezůstávali lhostejní. Pokud se děje něco nesprávného, zaujměme k tomu jednoznačný postoj a braňme se tomu od počátku. Lhostejnost může vést k tomu, že někdo jiný páchá zločiny. Náš podíl na nich nebyl v přímé účasti, ale v tom, že jsme zlu od počátku nebránili.“

Vláda našla odvahu k úsporám

Prezident se mluvil i o vládním ozdravném balíku. V minulé debatě se vyjádřil ve prospěch redukce tří sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na dvě, ale zdůraznil, že zásadní je, jaké zboží a služby budou přiřazené do každé z nich.

„Vláda určitě nevyšla vstříc mně, ale volání odborníků. Já rozhodně nejsem ekonom, který by měl vládě doporučovat, kolik má být sazeb DPH. Souhlasil jsem ale s experty, kteří říkají, že dvě dávají smysl. Nerad bych se vyjadřoval k jednotlivým položkám balíku, protože k tomu nemám sebemenší pravomoc. Je ale naprosto nepochybné, že nějaké změny musíme udělat, pokud nechceme nechat veřejné finance dospět do státního krachu, jak se to stalo například v Řecku,“ uvedl prezident.

Největší pikantnosti vládního balíčku: Zdaníme prezidenta, zlevníme pohřby

Podle něj bylo nutné reagovat na rostoucí zadlužování a strukturální deficit.

„Pokud v uplynulých osmi letech k žádnému odvážnějšímu kroku nedošlo, hodnotím pozitivně, že tato vláda odvahu našla. Tím neříkám, že každé z navrhovaných opatření je správné. Právě teď je doba pro veřejnou i odbornou diskuzi, zda některá opatření nemají víc negativních než pozitivních dopadů. Na jejím konci by měl být nulový součet. Tam, kde něco přidáme, bychom měli zase jinde ubrat. Je logické, že veřejné finance se nedají uzdravit jenom škrty ve výdajích, ale je nutné sáhnout i na některé daně. Na které a v jaké míře, musí být výsledkem debaty mezi vládou a opozicí, odbory a zaměstnavateli. Z té musí vzejít konkrétní výsledek,“ dodal.

Jaký má prezident Petr Pavel názor na dvě sazby DPH?

Na dotaz, zda mu připadá správná rovnice, kdy kvůli zařazení denního tisku do 21procentní sazby bude na jedné straně příjem 160 milionů do státního rozpočtu, na druhé pravděpodobný zánik mnoha novinových titulů, odpověděl: „To mi jako přiměřený výsledek nepřipadá. Je to rozhodně věc, která si zaslouží debatu. Jsem pro, aby se o všech sporných bodech vedla debata. Jedině to, že si vysvětlíme důvody pro a proti a nakonec přijmeme řešení, které možná bude kompromisní, ale povede k cíli ozdravení veřejných financí, bude žádoucí a prospěšné pro nás všechny.“

Jmenovací dekrety jsou podepsány

Na závěr se moderátorka zeptala, zda už má na stole k podpisu dekret na jmenování Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala profesory, což Miloš Zeman odmítal, a proto se Univerzita Karlova soudila s Kanceláří prezidenta republiky, Pavel odpověděl: „Před pár dny jsem podepsal asi 91 návrhů na jmenování profesorů a předpokládám, že jména pánů Fajta a Ošťádala jsou mezi nimi. Domluvili jsme se, že všude, kde došlo k nějakým nespravedlnostem, jež neměly opodstatnění, to napravíme.“

Později ale prezidentova mluvčí Markéta Řeháková upřesnila, že tyto dva návrhy na jmenování zatím na Hrad nedoputovaly.