Šetříte málo. Důchodci přijdou o příspěvek na spoření, ostatní musí zvýšit vklad

Nově by se měly zvýšit na dvacet procent ukládané částky. Smůlu ale budou mít lidé, kteří si na stáří dokážou měsíčně uspořit méně než 500 korun. Ti totiž o státní podporu přijdou. Z celkových 4,4 milionu účastníků starých i nových penzijních fondů se to týká téměř milionu lidí.

Odborníci snahu vlády o úpravu třetího pilíře penzijního systému vítají, přesto se jejich názory na vhodnost právě takto zaměřených opatření různí. Hlavní ekonom společnosti BHS a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček je přesvědčen, že navrhované změny jsou nezbytné. „Kvůli vysoké inflaci se v naší zemi výrazně změnila cenová hladina, a proto je nutné, aby si lidé spořili vyšší částky tak, aby si v penzi mohli skutečně reálně přilepšit,“ uvedl.

Vznikne větší konkurence

Pomoci by jim podle něj mělo zavedení nového dlouhodobého investičního produktu, který bude součástí systému penzijního spoření a bude daňově zvýhodněn. Budou ho moci nabízet i jiné instituce než jen současné penzijní fondy. „V rámci tohoto nástroje bude nově možné investovat do akcií a podílových fondů,“ vysvětlil Křeček. To je podle něj dobrá zpráva zejména proto, že vznikne konkurence pro dosavadní penzijní společnosti.

Stát láká lidi na penzijní spoření. Když si odloží víc, dostanou větší příspěvek

V nových účastnických penzijních fondech, které vznikly po roce 2013, má podle Asociace penzijních společností uložené peníze 1,7 milionu lidí. V penzijních transformovaných fondech působících před tímto rokem má stále peníze 2,7 milionu lidí. „Transformované penzijní fondy nedokázaly systematicky porážet inflaci, a proto se v nich úspory lidí znehodnocovaly,“ tvrdí Křeček.

Dlouhodobý investiční produkt chválí rovněž ekonomka a nedávná prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. „Já si myslím, že je vhodnou doplňkovou alternativou zejména pro mladou generaci,“ uvedla. Připomněla ovšem, že ani tato změna neřeší situaci lidí, kteří si spořit vzhledem ke svým nízkým příjmům nemohou, anebo spoří příliš málo.

Velkou skvrnou na kráse navrhovaných opatření je podle Nerudové také to, že podle ní třetí pilíř vlastně funkci penzijního připojištění neplní. Zejména proto, že si drtivá většina střadatelů uspořené peníze vybírá jednorázově vcelku, nikoli jako rentu postupně po částech každý měsíc.

Jsou zkušení, chtějí pracovat. Firmy ale starší lidi odmítají. To se může změnit

Své výhrady vůči navrhovaným změnám netají ani zástupci penzijních fondů. „Bylo by lepší, aby se přistoupilo spíše ke komplexní reformě než k dílčím změnám, které nevypadají úplně koordinovaně,“ poznamenal viceprezident Asociace penzijních společností Radek Moc. „První a třetí pilíř jsou propojené nádoby, a má-li být první pilíř reformován, měla by úprava třetího pilíře jít ruku v ruce se změnami v tom prvním, a ne je předcházet,“ dodal.