V čem je chyba? V Česku dlouhodobě nejsou dostatečné kapacity na zpracování masa, navíc ubývá i samotných prvovýrobců. Ve vepřovém mase jsme tak nyní soběstační jen z poloviny, zbytek dovezeme, a to i v podobě masa, které je na původních trzích dotované. Čeští zákazníci citliví na cenu pak v regále pochopitelně sáhnou po levnějších výrobcích ze zahraničí, než nedotovaných domácích, čímž se začarovaný kruh uzavře.

Minimální trvanlivost.
EU chce zrušit nápis „minimální trvanlivost“ na potravinách

Tuzemští chovatelé si navíc stěžují, že za svá prasata doma dostávají stále méně peněz. V říjnu to za kilogram bylo jen 25 korun, tedy o osm procent méně než v předchozím roce. Podle agrárního analytika Petra Havla je pak logické, že se zemědělci chovají tržně. „Když jim v zahraničí platí víc, tak pochopitelně surovinu vyvážejí,“ uvedl pro Deník.

Cestou k zachování tuzemské živočišné výroby by podle něj bylo, kdyby v první řadě domácí zpracovatelé chovatelům platili lépe. Další brzdou jsou podle jeho názoru obchodní řetězce, v nichž se většina potravin prodává. Ty spolu soupeří hlavně co nejnižší cenou. „Když se ale zdražuje úplně všechno, tak by nikoho nemělo překvapit, že zdraží také potraviny,“ konstatoval.

E-shopy jako alternativa

Havel zmínil nový trend rostoucího prodeje přes e-shopy. Tam již zákazníci pochopili, že si za lepší zboží a komfortnější dodávku až domů musí připlatit. „Pokud v e-shopech nebo přímo u chovatelů či prostřednictvím různých trhů bude nakupovat více lidí, bude to vůči řetězcům vytvářet alternativu,“ tvrdí Havel. Stejně tak při nákupu přímo od farmářů z okolí mají podle něj zákazníci jistotu, že jde o tuzemské potraviny.

Ani zemědělství se přitom nevyhnul nedávný skokový růst cen energií a dalších vstupů. Zemědělci proto tvrdí, že při dalším růstu nákladů při nezvýšených výkupních cenách budou muset zavřít své chovy. „Následkem toho se zvýší dovozy potravin ze zahraničí, a jejich ceny budou vzhledem k větší závislosti na globálním trhu kolísat ještě víc než dosud,“ obává se prezident Agrární komory Jan Doležal.

Češi v loňském roce předvedli rekordní spotřebu rýže, nejvyšší od roku 1920, kdy statistici tento ukazatel sledují.
Češi v pandemii zanevřeli na brambory. Rekordně kupovali rýži a ovoce

Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek potvrdil, že ze stejných důvodů již dříve ukončila chov prasat většina malých farem. „Tím, co by trend mohlo změnit, by bylo zvyšování přidané hodnoty. Pak by i malé farmy byly schopné konkurence,“ konstatoval Šebek.

Na to by ale podle něj potřebovaly více dotací, které nyní míří zejména k velkým agrárním firmám. „Navíc je kolem nich taková byrokracie, že to sedláci nevidí jako řešení, a chovy proto zrušili,“ dodal.