Fialovu vládu lidé hodnotí jako nejhorší od Nečasovy éry. Za takové situace by vaše preference měly raketově stoupat. Proč se to neděje?
Česko prochází několika těžkými krizemi, energetickou i rozpočtovou. Zároveň nedaleko od nás probíhá válečný konflikt. To jsou dost tvrdé rány, i kdybychom měli normální vládu. Máme-li tuto, Fialovu, je to pro občany o to horší.
Tudíž se znovu ptám: Proč nerostou preference vaší strany?
Protože jsme vypadli z Poslanecké sněmovny a strana, která v ní není, to má mnohem těžší. Proto dnes roste popularita populistických stran, jež v ní jsou. Trvá tak konflikt mezi vládou a nesystémovou sněmovní opozicí.

S Babišovým hnutím jste osm let seděli ve vládě a jeho nesystémovost vám nevadila.
Což nám voliči spočítali a my za to tvrdě zaplatili. Každý má přiznat chybu, my jsme to udělali a už nikdy ji nezopakujeme.
Pokud se za dva roky vrátíte do sněmovny, do koalice s ANO nepůjdete?
Nešli bychom do koalice, v níž bychom měli nedůstojnou pozici. Vracíme se k heslu z devadesátých let: Už nikdy do vlády po kolenou, a když do ní, tak pouze hlavním vchodem.V žádném případě bychom nešli do vlády s KSČM, SPD, ODS, TOP 09 ani s ANO pod vedením Andreje Babiše.
Sociální demokracie má po svém 45. sjezdu:
Kromě vás fungují i další mimoparlamentní strany. A třeba PRO Jindřicha Rajchla používá nátlakové akce, demonstrace, protesty na náměstích. Tímto směrem jít nechcete?
Pan Rajchl je člověk, který měl už jeden byznysový projekt, když prodával lidems rakovinou neúčinnou léčbu. Teď podle mě dělá v politické rovině totéž.
Pokud demonstrace nejen proti vládě, ale prakticky proti všemu nevidíte jako nástroj návratu do sněmovny, v čem ho tedy spatřujete?
Nechceme spektakulárně protestovat proti všemu, od pomoci Ukrajině přes Evropskou unii až po asociální vládu. Budeme vystupovat tvrdě proti tomu, co Českou republiku skutečně ohrožuje, což je nezodpovědná pětikoaliční politika. Zároveň ovšem – a tím se lišíme od parlamentní opozice i pánů Rajchla či Vrabela – nabízíme konkrétní řešení. Kdykoli něco kritizujeme, hned říkáme, jak to dělat lépe a jinak.
„V žádném případě bychom nešli do vlády s KSČM, SPD, ODS, TOP 09, ale ani s hnutím ANO pod vedením Andreje Babiše.“
Návrh vašeho konsolidačního balíčku nabízí v podstatě opačný recept na uzdravení veřejných financí, než je ten vládní. Většina opatření se týká zvyšování daní. V tom vidíte jedinou cestu?
Jestliže je deficit 400 miliard korun ročně, nedá se to vyřešit pouze úsporami ani novými příjmy. Řešit se to ale musí, hnutí ANO a SPD nemají pravdu, když říkají, že je to jedno a na dluhy neprší.
To není jediný přístup. Například Jan Švejnar mi v rozhovoru řekl: „Deficit jako takový není špatná věc. Pokud stát vypůjčené peníze dobře investuje, budoucí bohaté generace nebudou mít problém dluh splatit. Mnoho zemí se rozvinulo díky šikovným půjčkám a dobrým investicím.“
Jan Švejnar tím vlastně říká, že pokud si půjčíte na investici, která se vám do budoucna vyplatí, má to smysl. Není tedy chyba půjčit si, když má vláda dobře promyšleno, za co peníze utratí. Současná vláda ale hospodaří způsobem, že když se prodává statek, zbude i na hostinu. Žije na dluh, avšak do ničeho rozumného neinvestuje, takže peníze se projídají. Proto musíme udělat dva kroky, tedy snížit výdaje a zvýšit příjmy. Pětikoalice odmítá ten druhý udělat, jenže neumí ani šetřit.
Není to tak úplně pravda, neboť plánuje o dva procentní body zvýšit firemní daň.
To se ale dotkne zejména menších firem. Vláda jde cestou zdanění spotřeby a příjmů těch, kteří se neumějí příliš bránit a optimalizovat jako velké a nadnárodní firmy. My se nebojíme obřích korporací a mezinárodního kapitálu, a proto chceme zdanit ty, kteří mají peněz nejvíc a bohatnou na současné krizi.
Znáte argument mnoha ekonomů, že v tom případě se tyto firmy seberou a odejdou tam, kde budou daně nižší?
Jestliže česká zastoupení zahraničních bank mají třikrát až čtyřikrát vyšší zisky než ve svých domovských zemích, není důvod myslet si, že by odsud prchly. Ve Francii, Německu nebo Rakousku je zdanění firem mnohem vyšší (v České republice činí 19 procent, ve Francii 33,3, v Německu 29,5 a v Rakousku 25 procent – pozn. red.) a nikdo odtamtud neodešel. Není důvod podbízet se široko daleko nejnižšími daněmi.
Předseda SOCDEM Michal Šmarda
Šlo by tedy o nějakou sektorovou daň?
Určitě bychom prosazovali zdanění bankovních aktiv, které by neumožnilo jeho obcházení. Tím by se dalo získat šestnáct až dvacet miliard korun. Totéž se týká energetických a digitálních firem s globálním obratem. Jsme i pro zavedení progresivní daně z příjmů právnických osob. V součtu by tak stát získal až sto miliard korun. A na rovinu říkám, že je nutné vrátit se do roku 2020, kdy ODS, ANO a SPD v honbě za získáním hlasů snížily daň z příjmu fyzických osob, což znamená každoroční výpadek ve státním rozpočtu 100 až 130 miliard korun.
Jedna volební kampaň tak má na svědomí polovinu strukturálního deficitu České republiky. Musíme se vrátit zpátky, ale ne plošně, nýbrž s daňovou progresí, aby na tom nejnižší příjmové skupiny mírně vydělaly, středně příjmové zůstaly na svém a negativně se to dotklo jen lidí s nejvyššími příjmy.
Neprodáváte déšť, neboť tuto koncepci prosazujete jen vy, tudíž nemá šanci na úspěch?
Lidovci a Piráti, dokud ještě byli svobodní a dělali vlastní politiku, prosazovali návrat do roku 2020. Teď, když jsou v područí ODS, na tyto sliby zapomněli. Ale třeba se jednou ke své rozumnější politice vrátí. Bohužel zatím nikdo kromě nás s žádným realistickým návrhem nepřichází. Sociální demokracie je také jedinou stranou, která naprosto seriózně ukazuje, kde vzít peníze na důchody. Všichni ostatní se tváří, jako by šly do nekonečna financovat jenom ze sociálního pojištění.
Vládní strany tvrdí, že revitalizace veřejných financí musí být ze dvou třetin na straně výdajů, předně na provozu státu. To nerozporujete?
Zatím vidíme hlavně růst počtu zaměstnanců na Úřadu vlády a ministerských náměstků.
To jsou ale drobné.
Kdyby Gándhí svůj boj za osvobození Indie začal tím, že by se přežíral a ostatní vyzýval ke hladu, nikdy by nevyhrál. Nemůžete s plným žaludkem a peněženkou nabádat ostatní, aby šetřili.

Nepěkně to vypadá i s rozpočtem na letošní rok, kde je schválený deficit 295 miliard, ale už v květnu dosáhl 271 miliard. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček proto navrhuje zavázání výdajů všech resortů. Co tomu říkáte?
Škrty musejí být promyšlené a systémové. Když vám šéf řekne, že na vás měsíčně musí ušetřit dvacet procent a sebere vám to z výplaty, odejdete jinam. A místo vás nastoupí méně kvalitní redaktor. Totéž hrozí u nepromyšlených státních úspor. Naopak řešením je například zavedení Jednotného inkasního místa, aby lidé nemuseli běhat po několika úřadech. Pak by stačilo méně úředníků, kteří by mohli být lépe placeni. V české státní správě je velké množství přepracovaných a špatně placených lidí, například na úřadech práce nebo v resortu financí.
Opravdu je tak strašně složité změnit šikanující stát ve stát občansky přívětivý? Každý živnostník vám řekne, že byrokratické požadavky se pořád zvyšují a nemají konce.
Jak jsem říkal, ve státní správě pořád přibývají agendy a zůstávají tam úředníci, kteří jsou kvůli tupým škrtům hůř placeni, tudíž pracují méně kvalitně. Postup musí být opačný.
Nevěřím, že byste s tím dokázali něco udělat, když se to nepovedlo ani vládám s vaší účastí.
Jak které. Za Sobotkovy vlády se dařilo některé věci zjednodušovat, ale uznávám, že to nebylo dostatečné. V České republice by se určitě mohly sloučit Celní správa s Finančním ředitelstvím. Jen se nad tím musí přemýšlet. Když jsem přišel na radnici, snížil jsem po roce počet zaměstnanců o patnáct procent. Ale nešel jsem cestou, kterou navrhuje pan Skopeček, tedy chaotickým vyhazováním lidí a škrtáním odměn. Rozumně jsme slučovali odbory s podobnou náplní práce, snížili jsme počet vedoucích pracovníků a tak dále.
Jako bych slyšela hejtmana Martina Kubu, který totéž říká o Jihočeském kraji. Proč to tedy nejde na centrální úrovni?
Na té to dělají lidé jiného ražení.
Když už jsme u celostátních politiků, lidovci navrhují na post ministra zemědělství místo Zdeňka Nekuly Marka Výborného. Jak to hodnotíte?
Myslím, že v KDU-ČSL je jeden člověk, který rozumí zemědělství a byl by výborným ministrem tohoto resortu. Pokud by se jím stal, byla by to dobrá zpráva pro ministerstvo práce a sociálních věcí.
Předseda SOCDEM Michal Šmarda
Opatrně s tou kritikou Mariana Jurečky. Víte, že na ministerstvo přilákal tým špičkových IT odborníků, kteří mají konečně resort zdigitalizovat? A také zajistil vyšší důchody pro ženy, když za každé vychované dítě dostávají 500 korun navíc.
Jurečkovi slouží ke cti, že nezrušil sociálnědemokratický návrh zákona, který prosadili Jana Maláčová a poslanci ČSSD s účinností od 1. ledna 2023.
Prosadil jeho zachování i v rámci konsolidačního balíčku, ačkoliv NERV navrhoval výchovné zrušit.
Dobrá. Také by se mi líbilo, kdyby mě jednou lidé chválili za to, co jsem neudělal. Aby nás ale někdo pochválil, musíme tvrdě pracovat, jemu stačí něco nezrušit.
Opozice také říká, že Marian Jurečka je jediný ministr, který s ní jedná. Není tedy důležitější, aby na ministerstvech seděly silné politické figury typu Marka Výborného než odborníci, kteří se v politice nevyznají?
Myslím, že Marian Jurečka by byl dobrým ministrem zemědělství. Tuto práci dělal v Sobotkově vládě dobře. Zájmy seniorů a zaměstnanců na ministerstvu práce a sociálních věcí hájí nedostatečně. Kdyby tam seděly Jana Maláčová nebo Michaela Marksová, nepřipustily by razantní osekání valorizace penzí, devastaci úřadů práce, zkrátka řídily by to lépe. Pokud se mu však podaří vyřešit léta trvající problém s IT systémy, slibuji, že mu pogratuluji, neboť by šlo o obrovský úspěch.
Je vůbec něco, zač byste vládu ocenil?
Oceňuji, že české předsednictví v Evropské unii dopadlo lépe než minule. Vládě se také podařilo zajistit dostatečné zásoby plynu na zimu a zvládnout uprchlickou krizi z Ukrajiny. A ve vztahu k válce se drží v inteligentní a racionální části evropské politiky. Zbytek její činnosti je tristní.
Nepovedlo se jí udělat vůbec nic proti inflaci, která je dvojnásobná oproti většině států Unie. Nevyužívá Národní fond obnovy pro to, aby se náš průmysl transformoval tak, aby tu bylo dost práce s přidanou hodnotou i za deset dvacet let. To je sice i chyba Babišovy vlády, ale to je jedno. Václav Klaus se také nemohl věčně vymlouvat, že před ním tam byl Jakeš.
Směr zahraniční politiky byste tedy pravděpodobně neměnili. Ale jak vidíte armádní výdaje, které jako jediné mají výrazně vzrůst,a to na 150 miliard korun příští rok?
Vždycky, když někam přidáváte bez rozmyslu velké množství peněz, hrozí, že to nedopadne dobře a bude se množit korupce, plýtvání a zneužívání. Rozumím potřebě posilovat obranu, ale vadí mi výkřiky o nutnosti zvednout to na dvě procenta, i když přesně nevíme, za co to utratíme.

Vadí mi nákup amerických stíhaček F-35, neboť jsem přesvědčen, že se mohlo pokračovat v několikanásobně levnějším evropském projektu Gripen. Myslím, že Česká republika by měla být tahounemv budování evropské bezpečnosti, společných evropských obranných sil, abychom byli připraveni na vrtochy Ruska, případně Číny,i na to, že nelze donekonečna spoléhat na americkou vojenskou pomoc Evropě.
Chcete k prosazování vašich cílů použít i brutální metody, jak by mohlo naznačovat nové logo SOCDEM, které veřejnost přirovnala ke gilotině?
Náš stylizovaný okvětní lístek vám připomíná gilotinu? Uznávám, že je to poněkud ostřejší list růže. Určitě chceme utnout jakékoli pokusy o ničení sociálního státu, devastaci důchodovéhoa daňového systému, dobrého života v České republice. Když k tomu máte k dispozici něco ostřejšího, je to jenom dobře.
Kdo je Michal Šmarda
• Narodil se 6. července 1975 v Novém Městě na Moravě.
• Je absolventem Gymnázia Vincence Makovského ve svém rodišti. V letech 1998 – 2014 působil jako poradce poslanců ČSSD. Členem sociální demokracie je od svých osmnácti let.
• Starostou Nového Města na Moravě se stal v roce 2010 a je jím dosud.
• Od prosince 2021 je předsedou SOCDEM. Na 45. sjezdu strany letos v červnu byl ve funkci potvrzen.
• V roce 2019 byl kandidátem na ministra kultury, ale tehdejší prezident Miloš Zeman ho odmítl jmenovat.