„Vražda pravdy v přímém přenosu!“
„Žijeme v zemi, kde renomovaná novinářka poté, co zcela pravdivě popíše své zážitky z cesty na Ukrajinu, po pár hodinách raději smaže nejen svůj příspěvek, ale pro jistotu komplet celý svůj FB profil.“
„Markéta Kutilová zmizela z největší sociální sítě… Já nevím, jestli si sama uvědomila, že napsala něco, co se nehodí do narativu o strašné válce, zlých Rusácích, co bombardují, na co přijdou, a zdeptané zemi, která potřebuje miliardy peněz z Evropy i USA a raději provedla autocenzuru, nebo jestli jí zavolal nějaký nadřízený z České televize, zjebal ji na dvě doby a nařídil jí, ať to okamžitě smaže. Ale každopádně se stalo. Našim pravdomluvným médiím a ojrohodnotné vládě se jaksi nehodilo do krámu očité svědectví.“
Takové a další desítky uštěpačných vzkazů zahltily dezinformační scénu poté, co novinářka Kutilová dočasně deaktivovala svůj facebookový profil, na nějž koncem prvního červencového týdne umístila příspěvek popisující čerstvé postřehy z její tehdejší cesty do Kyjeva. Popisovala v něm, že západní část Ukrajiny funguje dobře a vrátil se tam život.
Dezinformátoři: Pravda se psát nesmí, byla umlčena
Pod příspěvkem se okamžitě strhla bouřlivá diskuse, která po nějaké době vedla novinářku k jeho smazání a následně i k dočasnému zneviditelnění celého profilu.
Vzápětí však začali takzvané printscreeny (ofocený text) či přepisy tohoto příspěvku sdílet nejrůznější dezinformátoři, nebo i uchazeči o politickou kariéru, kteří používají šíření lží a dezinformací jako nástroj politického boje.
Příznačné přitom bylo, že nešířili příspěvek celý. Chyběla v něm pasáž, v níž Kutilová uváděla, že čím více na východ, tím větší nebezpečí. A že právě v týdnu, kdy příspěvek psala, dopadla ruská raketa na pizzerii ve městě Kramatorsk, což mělo za následek 13 mrtvých.
Tuto pasáž šiřitelé dezinformací vynechávali, místo toho zdůrazňovali, že novinářka „pravdivě popsala“ Ukrajinu jako zemi, která vlastně není nijak postižena válkou, není v ní žádný důvod pro uprchlictví a vše je tam v pořádku. A že to později smazala, protože zřejmě „neustála nátlak vládních elit“ a byla „umlčena“, protože „pravda je umlčována a psát se nesmí“.
„Dokážu si představit, pod jak obrovským tlakem se ocitla (ostatně já si to užívám skoro každý den), ale přesto, co donutí novinářku odvolat zcela jistě pravdivý popis toho, co na vlastní oči viděla, a de facto se totálně profesně znemožnit? Obava ze ztráty zaměstnání? Obava z obvinění z trestného činu popírání genocidia? Osobní výhrůžky? Čert ví. Jisté je jen to, že už nežijeme v zemi, kde lze napsat prostou pravdu o vlastním prožitku, aniž byste se museli bát následných tvrdých konsekvencí,“ napsal na svůj facebookový profil předseda neparlamentní strany PRO a dezinformátor Jindřich Rajchl.
„Proč to Markéta Kutilová smazala? Byla to lež, nebo pravda, která se psát neměla? Samé otázky…“ ozval se na svém twitterovém účtu také poslanec za ANO Patrik Nacher. Sdílel přitom příspěvek právě v podobě bez pasáže o dopadu rakety.
„Jestli něco ukázalo na licoměrnost dnešní doby, tak je to právě tohle. Pravda se prostě nehodí a tak je vymlčována. Nevím, jestli je Kutilová uvědomělá svazačka, nebo má nějakého šéfredaktora z toho nejvíc komouškého kadlubu, který se u nás dá sehnat, ale výsledek každopádně hovoří velmi výmluvně. Nesmí se dovolit, aby si lidi dělali vlastní názor. Ten se jim musí předepsat a cokoliv, co do něj nezapadá, to se musí smazat, odstranit, vygumovat, vymlčet… a když to nejde jinak, tak i s celým autorčiným profilem,“ uváděl i bloger a dezinformátor Daniel Sterzik.
Novinářka: Nikdo mě nenutil. Ti, kdo to tvrdí, mě nekontaktovali
Markéta Kutilová však svůj profil opět obnovila, znovu vystavila i zmíněný příspěvek a veřejně vysvětlila situaci v rozhovoru pro DVTV i v dalším svém facebookovém postu, který publikovala 13. července. Zveřejňujeme jej v plném znění:
Vyjádření Markéty Kutilové k uzavřenému postu a dočasné deaktivaci FB profilu
Počátkem července jsem se vydala vlakem do Kyjeva. Sepsala jsem na fb pár postřehů z cesty a o tom, že západní část Ukrajiny i Kyjev fungují dobře, vrátil se tam život a vše je obnoveno. Zmínila jsem, že mnozí Ukrajinci teď jezdí navštěvovat příbuzné. Přidala jsme pár fotek a video z Kyjeva. V podstatě jsem tímto chtěla Ukrajince pochválit, že i přes válečný stav dokázali rychle obnovit život ve většině země a snaží se žít jako dřív i přesto, že kdykoliv se může stát cokoliv. Prostě jen pár postřehů - od invaze jsem byla na Ukrajině 4x, a tak mám srovnání.
Byl to pouze informativní post, ne reportáž, ani analýza.
Pod tímto příspěvkem se ale během chvíle strhla doslova mela a přišla obvinění, že lžu nebo, že ubližuju Ukrajině, jiní začali urážet Ukrajince, jiní uráželi sebe navzájem. Zároveň mi začaly chodit urážky a výhrůžky.
Proto jsem příspěvek zavřela.
Začaly se šířit printscreeny a různí lidé k tomu přidávali svoje vysvětlení, proč jsem to zavřela, aniž by se mě kdokoliv zeptal. Šířilo se to jako lavina a jelikož mi přicházely zprávy hodně nepěkné, deaktivovala jsem si na pět dní svůj facebookový profil. A to z toho důvodu, aby, než to utichne, o mně nebylo snadné dohledat informace.
Vlně hejtů a urážek čelím od doby, kdy jsem v roce 2015 začala dokumentovat válku v Sýrii, migraci do Evropy, válku v Libyi či válku o Náhorní Karabach. Už jsem zažila mnoho výhrůžek, přání uříznutí hlavy, svoje auto jsme našla pomalované lidskými exkrementy, s propíchnutou pneumatikou atd.
Prohlašuji tedy, že jsem facebookový profil zavřela sama, nikdo mě k tomu nedonutil ani nenabádal, ani ČT ani nikdo jiný. Pro ČT pracuji jen jako externí spolupracovnice, nejsem zaměstnanec.
To, co se dělo s mým příspěvkem dál a jak jej pro hlásání svých polopravd zneužila řada politiků a dalších, je učebnicovým příkladem toho, jak vznikají dezinformace, šíření pocitu ohrožení a strachu v této společnosti.
Prohlašuji také, že nikdo z lidí, kteří začali tvrdit, že mě k tomu někdo donutil nebo jsem se lekla nebo jsem lhala a podobně, mě nekontaktoval.
Bohužel, co se stalo, je smutným obrázkem rozdělení a radikalizace české společnosti, kdy část lidí má pocit, že jsou obelháváni. Uzavírají se do skupin, kde se navzájem přesvědčují o svém vidění světa, aniž by je zajímala fakta. A cokoliv se hodí pro potvrzení jejich názorů, se prostě využije, zneužije, bez ohledu na skutečnost nebo na to, jak to může ublížit tomu, koho se to týká.
Na Ukrajině pokračuje válka. A i když většina země funguje, mnoho lidí má strach a raději volí život mimo svou vlast. Zejména pokud máte děti, je to přece pochopitelné a díky bohu, že u nás mohou najít bezpečné místo. Bolest matky ze ztráty dítěte je to nejhorší, co se vám může stát. Za poslední rok jsem přišla ve svém životě o čtyři milované lidi včetně malé neteřinky a synovečka a nemám teď psychickou odolnost ustát hejty od neznámých lidí. Ani vydávat energii na svoji obhajobu a vyvracení lží.
Všem děkuji i za mnoho podpůrných zpráv a pochopení situace nejen mojí, ale i situace matek, které nechtějí, aby jejich děti musely slyšet výbuchy či se chodit schovávat do krytů.
Kutilová je česká novinářka, publicistka a spoluautorka řady knih. Začínala jako redaktorka v Lidových novinách a pracovala v řadě zemí. Spolu s Lenkou Klicperovou podnikla 11 cest do Sýrie a pět do Iráku, jednu do Libye a Náhorního Karabachu. Spolupracuje s pořadem Reportéři ČT. S Lenkou Klicperovou založila sbírku SOS Kobani na pomoc lidem v syrském Kobani.
Není to poprvé
Není to poprvé, kdy byl příspěvek na sociální síti ze západní Ukrajiny zneužit dezinformátory ve falešném kontextu. Podobnou situaci zažil letos koncem května ukrajinský ekonom a prezident Kyjevské školy ekonomiky Tymofij Mylovanov, který 26. května letošního roku zveřejnil na svém twitterovém účtu krátké video z návštěvy kyjevského McDonald's s popiskem: „Pro případ, že vás ti zajímá – tohle je McDonald's v Kyjevě, dnes, pátek večer. Všimněte si, kolik je tam mladých lidí.“
Také tento příspěvek se začal okamžitě masově šířit, přičemž jej řada dezinformátorů používala v podobném kontextu jako příspěvek Kutilové: tedy jako „důkaz“, že na Ukrajině se vlastně nic neděje.
Mylovanov na to reagoval v rozhovoru se CNN. „Pro lidi, kteří nezažili válku, je těžké pochopit, že normální život pokračuje, i když venku dopadají rakety. Ale je to tak. A je to v pořádku. Svět podporuje Ukrajinu právě proto, aby tento normální život mohl pokračovat, na Ukrajině a hlavně v Evropě,“ uvedl.
Na otázku CNN, zda se Ukrajinci bojí či nebojí ruského teroru, odpověděl: „Jasně, že se bojíme raket … A Rusko ví, že útoky vyvolávají v lidech strach. Proto doufá, že Ukrajinci nakonec začnou tlačit na ukrajinskou vládu, aby udělala něco, aby útoky přestaly,“ sdělil Mylovanov.
Podle něj tato taktika spíše než na Ukrajince účinkuje na některé lidi na Západě. „Čtou o dalších zvěrstvech a jejich reakcí je, že válka musí skončit za každou cenu. A tak tlačí na své vlády, aby zastavily vyzbrojování Ukrajiny a plnily další ruské požadavky, protože zachráněné životy jsou na prvním místě, že? Ale to není reakce většiny Ukrajinců. Jakmile útok skončí, náš strach opadne. Jsme rádi, že žijeme. A moc dobře víme, kdo jej spáchal. Takže místo touhy vzdát se všeho a dotlačit vládu k jednání o zastavení útoků se zlobíme na Rusko a tlačíme na naši vládu, aby dělala víc pro obranu Ukrajiny a aby apelovala na naše spojence kvůli větší podpoře,“ řekl.
Podle Mylovanova jde svým způsobem o rozhodování mezi dvěma základními postoji - buď boj, nebo útěk, jež lidé volí při ohrožení života. „Jako společnost se Ukrajinci naučili, že varianta útěk nefunguje, ale boj může být ve skutečnosti tou správnou cestou. Je to nákladné a cenou jsou lidské životy. Ale rozhodli jsme se tak v roce 2014 na Majdanu a nelitujeme toho. A abychom odolali, musíme prostě ráno po útoku vstát a jít dělat svou práci,“ napsal.
