Ve většině regionálních špitálů v klíčových měsících od prosince 2020 dál dokonce počet nově narozených dětí meziročně klesl. „V porodnicích Krajské zdravotní se neprojevil babyboom takzvaných covidových dětí, očekávaný s prvním lockdownem loni na jaře,“ potvrdila za síť největších pěti nemocnic v oblasti, Krajskou zdravotní, její mluvčí Jana Mrákotová.

Podobně mluví i zástupci dalších zdravotnických zařízení v kraji, kde byla porodnost v posledním čtvrtletí na běžné, nebo dokonce nižší hladině. S výjimkou lehce vyšších čísel z porodnic v Roudnici a Kadani. To ale znalci tamního zdravotnického prostředí přičítají spíš než větší lokální nativitě jejich větší spádové oblasti či specifičnosti nabízených služeb.

Spousta Čechů se ponořila do online světa. Sází, sledují porno a nudí se.
Nákupy, alkohol, sázení i porno. Češi propadají covidovým závislostem

Český statistický úřad (ČSÚ) přišel s čísly za mimořádný rok 2020 v pondělí. Vyčníval nízkým počtem sňatků, rozvodů a hlavně enormním množstvím úmrtí. V celé zemi sice počet lidí o 8 tisíc stoupl. Ale spíš dílem pokračující imigrace z Ukrajiny než babyboomem. V Ústeckém kraji se narodilo 7,9 tisíce dětí, o několik stovek méně než v roce 2019. I přesto region zchudnul o 817 lidí.

V celé zemi se narodilo 110 200 dětí. „Bylo to o 2 tisíce méně než v minulém roce,“ vyčíslily Terezie Štyglerová a Michaela Němečková z ČSÚ s tím, že počet porodů setrvale klesal již třetím rokem. Jarní karanténa se do čísel porodnosti zatím nepromítla, i když aspoň v prosinci bylo porodů o něco víc než ve stejném měsíci v roce 2019.

Češi šetří, silná pojišťovna je důležitá

Podle jiných tvrdých dat ženy loni ve větší míře myslely na předporodní péči. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) podpořila celkovou částkou 125 milionů na screening, pomůcky ke kojení, laktační poradenství a další přes 62 tisíc žen v ČR, 7 786 z nich bylo z Ústeckého kraje. Vcelku jich bylo o 13 tisíc víc než v roce 2019. „Za posledních 8 let se jedná o největší počet,“ řekl mluvčí pojišťovny Milan Řepka.

Trend, který stojí v příkrém rozporu se statistikami nově narozených dětí, přičítají experti větší odpovědnosti maminek k předporodní péči. Ale i tomu, že už loni mělo víc lidí hlouběji do kapsy. „Češi se učí čerpat z výhod a příspěvků. Navíc se potvrzuje důležitost silné pojišťovny v době pandemie, kdy Češi šetří,“ potvrdil Ivan Duškov, náměstek VZP pro služby klientům. Finanční rozvahou zdůvodnily už dříve Deníku některé porodní asistentky to, proč se Češi do plození nehnali za lockdownu, kdy bylo moře času, ale někteří už přišli o příjem.

Zavřené školy, distanční výuka dětí.
Pohled do učitelovy duše: Skoro třetina žáků v Česku má problémy

Čísla mohly ponížit i posuny v asistované reprodukci kvůli prvním protiepidemickým omezením, kdy některé kliniky reprodukční medicíny odkládaly výkony. Loňská situace ovlivnila i plánované umělé oplodnění 33letých manželů Zemanových z Dubí, kteří využili služeb teplického centra Pronatal Nord. „Po oplodnění vajíček jsme je nenechali ihned vložit,“ potvrdili s tím, že odběr udělali ještě v březnu 2020, kdy také mělo dojít k zavedení embrya.

„Po zhodnocení situace jsme ho nechali zamrazit a vložit až koncem května, kdy došlo k rozvolnění,“ dodali. Jejich synek nakonec přišel v ústecké Masarykově nemocnici na svět v polovině února. Pan Zeman vzpomíná, že během těhotenství jeho ženy prostál spoustu času na schodech a chodbách, když ji doprovázel k předporodním vyšetřením. Dovnitř s manželkou nemohl. Ztížené podmínky, které epidemie přichystala nastávajícím rodičům také při porodu, je možná další důvod, proč se lidé do množení nehrnuli.