Pamatují si lidé, jak jsme žili za covidu? Nebo to paměť mnohých milosrdně vytěsnila? S blížícím se výročím rozvolnění prvních opatření rozsáhlé epidemie se Deník vrací k příběhům lidí z té doby. „Nepamatuji si už přesná časová období, ale vím, že život se mi nejvíc změnil v tom, že jsem nemohla cestovat, navštěvovat kamarádky, fotbal nebo výstavy,“ zavzpomínala pro Deník Miroslava Nulíčková ze středočeského Benešova.

Setkávání s přáteli jí jako kontaktnímu člověku chybělo. I to, že nemohla obejmout blízké. „Jinak se můj život moc nezměnil. Jsem důchodkyně a nebyla jsem zamčená ve čtyřech stěnách. Máme venkovní plácek, kam jsem chodila se psem. S manželem jsme tam třeba i opékali buřty,“ podotkla.

Postcovidový syndrom u malé části pacientů může přetrvat i rok či dva. Projevuje se i velkou únavou
Psychické problémy i bolesti svalů: Jak poznat long covid a jak ho úspěšně léčit

Je členkou benešovského farního sboru Církve Českobratrské evangelické, jehož tehdejší farářka Kateřina Frühbauerová přes notebook vysílala bohoslužby. „Byla jsem za online setkání ráda, ale chybělo mi společenství,“ uvedla Nulíčková. Nyní už je vše jako dřív, jen někteří lidé od dob covidu při přijímání nepijí víno ze společného kalichu.

Nulíčková k epidemii přistupovala racionálně. Opatření dodržovala, nechtěla nikoho nakazit, ale o sebe se nebála. „Když už se schylovalo k lockdownu, ale ještě bylo vše otevřené, s kamarádkou jsme byly v Praze na výstavě, zpátky jsme jely vlakem. Manžel měl strach, abych domů covid nepřinesla. Asi tři týdny jsem byla ve stresu, zda jsem infekci nechytla. Naštěstí ne,“ řekla. Zhubla tehdy asi čtyři kila.

Její syn byl protipól manžela - covidu se nebál a k opatřením byl kritický. Všichni se ve svých názorech vzájemně respektovali. S dětmi a vnoučaty, které stály před domem, se manželé Nulíčkovi viděli jen z lodžie. Blízcí jim někdy za dveře i donesli nákup. „Ráda nakupuji v kamenných prodejnách. Tehdy jsem se ale naučila objednávat si zboží online,“ podotkla Nulíčková.

Větší rozvolnění

Covidová doba jí splývá v jeden celek. Už si tedy nepamatuje, co se dělo před 25. květnem 2020, kdy došlo k prvnímu většímu rozvolnění, a co po následném podzimním lockdownu. Na jaře 2020 se každopádně děti z prvního stupně znovu vydaly do škol i na řízené mimoškolní aktivity, hospodští mohli mít otevřeno od šesti do třiadvaceti hodin, lidé směli vyrazit do lázní, do hotelů, maximálně tři sta účastníků si mohlo užít divadel, kin, sportovních akcí, trhů či různých oslav.

Po svém prvním covidu čelila Dobromila Zamykalová řadě zdravotních potíží. Foto z roku 2021
Jak se žije po opakovaném covidu: V příběhu Zamykalových se možná najdete i vy

Zájemci se opět mohli svézt taxíkem, navštívit saunu, zaplavat si v bazénu, dojít ke kadeřnici. Dva lidé směli navštívit blízkého v nemocnici či domově pro seniory. Pokud bylo v pokoji více lidí, návštěva musela být za zástěnou. A když se někdo nově stal klientem zařízení sociálních služeb, musel mít negativní test na covid. I když lidé stále mnohde museli nosit roušky či respirátory, byl to dočasný závan svobody. K postupným uzávěrám začalo docházet zase až od podzimu 2020.

Covidová generace

Na pandemické časy nerad vzpomíná učitel pražské základní školy a moderátor Jiří Zbořil. „Nijak moc jsem to ale neprožíval. Jezdil jsem na kole, normálně jsem se setkával se sousedy, nosil nákup domů lidem s covidem, nepodléhal jsem strachům. Důvěřoval jsem své imunitě a vadilo mi, že mě donutili se kvůli práci naočkovat. Upřednostnil bych opatření cílená na ohrožené skupiny, nikoli na všechny. Některá mi přišla přehnaná,“ řekl.

Plně ale respektoval, když to někdo vnímal jinak. „Někteří lidé měli těžký průběh covidu či zemřeli, proto jsem situaci nezlehčoval. Jen měl být brán ohled i na děti. Některé z těch, které měly v první a druhé třídě distanční výuku, vykazují znaky asociálního chování a neumějí řešit běžné školní situace. Jako pedagogové už užíváme termín covidová generace,“ dodal. Je rád, že už zase může učit děti ve třídě, jezdit s představeními a moderovat pořady s hosty.

Psychické potíže

A jak doba uzávěr poznamenala mladé lidi od 18 do 30 let? Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve výzkumu, který trval přes deset let, zjistili, že k nárůstu psychických obtíží docházelo postupně od roku 2017.

Většina zaměstnanců tvrdí, že jim možnost home office zlepšila kvalitu života
Jak šel čas s covidem v ČR: Nemoc měly miliony lidí, home office se stal trendem

Výjimkou bylo období od března 2020, kdy se mezi mladými na pár měsíců symptomy deprese snížily. „Domníváme se, že to bylo způsobeno určitým pocitem soudržnosti, jenž v lidech převládl na začátku pandemie,“ zhodnotil přednosta kliniky Martin Anders.

Zdroj: DeníkV prosinci 2020 však hodnoty opět výrazně narostly. Podle vědců pravděpodobně v důsledku dlouhodobého stresu a nejistoty. V následujících letech zůstávaly vysoké - odborníci proto mluví o trvalém dopadu pandemie na duševní zdraví. Loni podle výzkumu vykazovalo mírné, střední či těžké symtpomy deprese kolem čtyřiceti procent mladých lidí. Experti mají za to, že k tomu vyjma pandemie přispěla například i válka na Ukrajině a jiné problémy.