Jarní opatření proti šíření nemoci covid-19 se odrazila v rekordně nízkých počtech uzavíraných manželství. Na březen podle statistiků dokonce připadlo historické minimum, bylo uzavřeno nejméně sňatků za měsíc za více než 100 let. Snížila se také rozvodovost a narodilo se méně dětí, zatímco počet zemřelých zůstal na úrovni předchozího roku, uvedli statistici.

Česká vlajka. Ilustrační snímek
Nejlépe se žije v Norsku. Česko v žebříčku kvality života pokleslo

Od ledna do konce června zemřelo 56 900 lidí, o 245 méně než v loňském prvním pololetí. Na svět přišlo v prvních šesti měsících letošního roku 53 800 dětí, meziročně o téměř 1900 méně.

Přistěhovalců ubylo 

Ubylo i lidí, kteří se ze zahraničí přistěhovali do Česka. Jejich počet se meziročně snížil o 5700 na 26 400. Nejvýraznější úbytek počtu přistěhovalých statistici zaznamenali ve druhém čtvrtletí, zejména v dubnu. Naopak více lidí odešlo do zahraničí, v prvním pololetí jich meziročně přibylo o 7000 na 18 100.

"Saldo zahraničního stěhování dosáhlo v prvním pololetí 8300, což představovalo meziroční pokles o 60 procent, respektive bylo o 12 700 nižší," uvedli statistici a doplnili, že největší převaha v počtu vystěhovalých nad přistěhovalými byla u občanů Velké Británie, Polska a Německa.

Volební místnost. Ilustrační snímek
Volby v Česku: Okrskové komise by při potížích mohli posílit dobrovolní hasiči

Do manželství v prvním pololetí vstoupilo 13 400 snoubeneckých párů, o rok dříve, kdy zemi netrápil koronavirus, bylo svateb o 9600 více. Uzavřených sňatků bylo méně ve všech měsících prvního pololetí s výjimkou února. Nejvýrazněji, o čtyři pětiny na 740, jich meziročně ubylo v dubnu. V březnu úřady oddaly 631 párů.

Současně se lidé i méně rozváděli. Rozvodů, které do konce června nabyly právní moci, bylo 10 200, o rok dříve jich bylo o 2300 více. Důvodem nižšího počtu rozvodů zřejmě bylo omezení činnosti soudů v době nouzového stavu, protože největší meziroční úbytek rozvodů byl v dubnu, následoval květen a březen, doplnili statistici.