Největší podíl na meziročním poklesu české ekonomiky měla zahraniční poptávka s příspěvkem minus 7,9 procentního bodu. Spotřební výdaje domácností přispěly k poklesu minus dvěma procentními body. "Domácnosti omezily výdaje zejména na předměty dlouhodobé a střednědobé trvanlivosti a také výdaje za služby," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Naopak mírně pozitivní vliv měly rostoucí výdaje vládních institucí.

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok
Zrušení superhrubé mzdy? Od vlády se nejedná o promyšlený krok, míní ekonomové

Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 0,9 procenta, meziročně však o 4,8 procenta klesla. Vyšší byly pouze investice do ostatních budov a staveb. Největší propad zaznamenaly investice do strojů a dopravních prostředků.

Poklesl vývoz i dovoz zboží

Saldo zahraničního obchodu se ve druhém čtvrtletí meziročně snížilo o 56,5 miliardy korun na 44,1 miliardy Kč. To je nejnižší hodnota od druhého kvartálu 2012. Vývoz zboží a služeb meziročně klesl o 23,3 procenta. Dovoz zboží a služeb meziročně klesl o 18,2 procenta.

Jan Hamáček a Andrej Babiš
Důchodci dostanou pět tisíc. Nemá to nic společného s volbami, tvrdí Babiš

"Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel pokles dovozu ropy a zemního plynu, základních kovů, strojů a zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl," uvádí ČSÚ.

Ekonomika má podle analytiků nejhorší za sebou 

Na základě údajů o vývoji hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí se ekonomové domnívají, že ekonomika má zřejmě to nejhorší letos za sebou. Zároveň ale upozorňují, že řada dalších ekonomických ukazatelů včetně nezaměstnanosti se bude zhoršovat až se zpožděním. V průměru ekonomové odhadují celoroční pokles ekonomiky kolem sedmi procent, což je menší propad, než očekávali ještě počátkem léta.

"Dnešní zpřesněná čísla se příliš nelišila od předběžných odhadů a tak nadále očekáváme propad ekonomiky v letošním roce kolem sedmi procent. Ačkoli tak má tuzemská ekonomika to nejhorší za sebou z pohledu propadu HDP, řada ekonomických ukazatelů včetně nezaměstnanosti se bude zhoršovat teprve se zpožděním, a zejména po ukončování podpůrných vládních programů," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

I podle analytika ČSOB Petra Dufka dnešní čísla nedávají důvod měnit výhled ekonomiky pro letošní rok. Nadále tak letos počítá s poklesem ekonomiky zhruba o sedm procent.

"To nejhorší již máme za sebou. Situace by se v následujících čtvrtletích měla zlepšovat. Celkový pokles našeho hospodářství za letošní rok by se měl pohybovat kolem úrovně 7,5 procenta," uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška má ekonomika před sebou i nadále těžké období. "Třetí čtvrtletí sice vykáže mezičtvrtletní růst kolem čtyř procent, ten ale bude pouze výsledkem extrémně nízké základny z období, kdy velká část ekonomiky stála," upozornil. Celkově podle něj směřuje ekonomika k celoročnímu poklesu o 6,5 až sedm procent.

"V dalších čtvrtletích se výkon ekonomiky bude postupně zlepšovat, respektive její propad bude zmírňovat, situace na trhu práce se ale naopak zhorší," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Za celý letošní rok se ekonomika podle něj propadne o osm procent a v příštím roce lze počítat s růstem 5,5 procenta.

I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče uvolňování restrikcí souvisejících s koronavirem a nízká srovnávací základna představovaná druhým čtvrtletím by měly ve třetím čtvrtletí vést k mezičtvrtletnímu růstu HDP. Za celý rok očekává pokles HDP o 5,8 procenta.

Klíčové období má ekonomika přitom podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera ještě před sebou, a tím je blížící se podzim. "Nyní již ekonomika opět roste. Oživení navíc probíhá nejen ve spotřebitelském sektoru, ale také v odvětví průmyslu, a to dokonce rychleji než se původně čekalo," uvedl. Pro letošek čeká pokles ekonomiky o pět procent.