„Ať už chce autor dát najevo jakkoliv uznávanou myšlenku, se kterou třeba souhlasí všichni, rozhodně jej nic neopravňuje ničit takovou formou cizí majetek," zlobí se Marie Kadeřábková, která kolem výtvorů sprejerů prochází velmi často.

S podobnými „čmáranicemi" se přitom obyvatelé Uherského Hradiště musí potýkat poměrně často. „Sprejerství nás trápí dlouhodobě, v poslední době jsme však zaznamenali menší nárůst jejich aktivity," přiznává Vlastimil Pauřík, velitel městské policie v Uherském Hradišti. Podle něj si tito rádoby umělci neuvědomují, že se i při sebemenším stříknutí na objekty dopouštějí trestného činu. „V tomto případě totiž nerozhoduje hranice pěti tisíc korun. Už jen samotné čmárnutí třeba na fasádu naplňuje skutkovou podstatu," upozornil šéf hradišťských strážníků.

Objasnit případy se příliš nedaří

Hradišťská radnice má se sprejery bohaté zkušenosti.

„Finanční prostředky na opravy sprejerstvím poničených budov vynakládá odbor městského úřadu, který je jejich správcem. V průměru se jedná o částku kolem deseti tisíc korun za rok. Nicméně ve městě mají množství budov ve své správě například příspěvkové organizace, proto výsledná částka může být pro město i několikanásobně vyšší," vysvětlil mluvčí radnice Jan Pášma.

Kdo bývá vůbec nejčastěji tím, který bere do ruky sprej a ničí cizí majetek, upřesnila uherskohradišťská policejní mluvčí Milena Šabatová.

„Ve většině případů se jedná o pachatele do osmnácti let. Svými výtvory poškozují jak fasády domů a budov, tak také vlakové soupravy. Majitelům tím vznikají mnohatisícové škody. Pokud se nenajdou svědci nebo pokud neexistuje kamerový záznam, který by zaznamenal pachatele, je cesta k jeho dopadení zdlouhavá. Když už ale je dopaden, hrozí mu až roční vězení," uvedla Milena Šabatová.

Policisté v Uherském Hradišti v letošním roce do konce května šetřili 19 případů sprejerství, za stejné období vloni jich bylo osmnáct. Za celý rok 2014 se povedlo objasnit pouze sedm ze 45 případů.