Vsetínští Romové chtěli po městu miliony odškodné. Dostanou 172 tisíc

„Přiznal jim náhrady v souhrnné výši 302 tisíc korun, což znamená pouze necelých pět a půl procenta z původně žalované celkové sumy 5,6 milionu korun,“ přiblížil verdikt vrchního soudu starosta Vsetína Jiří Růžička.

Zámek Kinských se po třech letech otevře veřejnosti. Opravy stály 120 milionů

Město odečte dluhy

Současně dodal, že někteří z částečně úspěšných žalobců jsou dlužníky města, proto si město dluhy odečte.

„Prakticky to znamená, že ze soudem přiznaného odškodnění 302 tisíc korun započteme 130 tisíc a skutečně bude vyplaceno jen 172 tisíc korun,“ vysvětlil starosta města.

Žalobci u Vrchního soudu uspěli jen částečně také v případě požadavku na omluvu. Město se jim mělo omluvit v denním tisku a časopisech za průběh vystěhování, který označili za deportaci provedenou pod nátlakem.

Podle soudu se ale nic takového neprokázalo. Přiznal jim pouze omluvu formou dopisu, a to za údajné omezení volby dalšího pobytu a způsobu života. „Psaní v tomto duchu jsme už odeslali,“ informoval Jiří Růžička.

Dokončit cyklostezku Hornolidečskem nebude levné, Lidečko potřebuje 110 milionů

Peníze chtěli i nenarození

Mluvčí Vrchního soudu v Olomouci Stanislav Cik Deníku přiblížil důvody pro nevyhovění žaloby v celém rozsahu u zcela neúspěšných žalobců.

„Dva žalobci v průběhu řízení zemřeli. Cílem peněžité náhrady je vyvážit a zmírnit nemajetkovou újmu fyzické osoby na její osobnosti. Po její smrti nemůže splnit svůj účel,“ vysvětlil.

O peněžitou náhradu žádali město také Romové, kteří nebyli v době vystěhování ještě ani na světě.

„Někteří žalobci se narodili až po zásahu ze strany města a ani těmto tak podle odvolacího soudu nepřísluší nárok na nemajetkovou újmu,“ doplnil mluvčí vrchního soudu.

Na otrokovickém Štěrkovišti vyrostou nová mola. Takto budou vypadat

Neměli nárok na nic

Tehdejší starosta Vsetína Jiří Čunek, za jehož vedení k vystěhování Romů v roce 2006 došlo, v nedávném rozhovoru pro Deník upozornil, že romské rodiny neměly na nic nárok.

„Proběhly soudy a drtivá většina obyvatel pavlačáku byla pravomocně odsouzená k vystěhování bez náhrady. Podle zákona to mělo být tak, že jsme jim vůbec nemuseli pomáhat. Měli jsme přísně podle zákona postupovat a vystěhovat je na ulici,“ řekl Čunek.

Kauza bude mít pravděpodobně pokračování u Nejvyššího soudu. Vsetínská radnice zvažuje rozporovat vysoké náklady řízení, které musí město dle rozsudku zaplatit. Přesahují částku 2,7 milionu korun, přičemž 2,6 milionu tvoří náhrady právní zástupkyně žalobců.Vrchní soud přiznal protistraně náhrady v plné výši.

Podle mínění města však měl zohlednit skutečnost, že žalobci uspěli v řízení pouze v minimálním rozsahu, a to se mělo odrazit i ve výši nákladů řízení, které musí město zaplatit.

Vývoj kauzy vystěhovaných Romů

V roce 2006 nechalo město zbourat pavlačový dům ve Vsetíně u polikliniky kvůli špatnému stavu.

Tamní obyvatelé dostali nabídku náhradního bydlení v kontejnerových domech v lokalitě Poschla na okraji města, nebo mohli využít nabídku bezúročné půjčky na pořízení náhradního bydlení s dvacetiletou lhůtou splatnosti. Této možnosti využily čtyři rodiny čítající 52 lidí.

Od města dostaly tyto rodiny půjčky ve výši 3,671 milionů korun, radnice jim zprostředkovala koupi domů na Prostějovsku, Olomoucku a Jesenicku. Většina rodin přestala půjčky splácet. Vystěhování označila za nátlak a deportaci a podala na město žalobu, v níž žádala odškodnění ve výši 5,6 milionu korun a omluvu v médiích.

Od roku 2008 se případem zabývají soudy. Krajský třikrát žalobu zamítl jako zcela neopodstatněnou, ale Vrchní soud vždy vyslyšel odvolání žalobců a kauzu vrátil na stůl soudu krajského.

V posledním případě mu navíc nařídil výměnu soudce. Město se proti tomu neúspěšně bránilo dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR i stížností k Ústavnímu soudu ČR.
Nová soudkyně krajského soudu při čtvrtém projednávání kauzy vybídla protistrany k mimosoudnímu vypořádání.

Jiří Čunek: Měli jsme tehdy Romy vystěhovat bez náhrady