Státní zástupce a obhájce Petra Motalíka se totiž odvolali proti červnovému rozsudku zlínské pobočky Krajského soudu v Brně. Ten oba manžele za vraždu matky dvouapůlleté holčičky odsoudil k výjimečným trestům. Motalík měl strávit ve vězení dvacet let, jeho manželka o dva roky méně. Oba zlínský soud zařadil do vězení s ostrahou.

K tragické události došlo devatenáctého února ve večerních hodinách, kdy manželé společně vylákali do lesního porostu na lesní cestu poškozenou, aby ji tam usmrtili. Chtěli tím zastřít předcházející trestnou činnost vůči zemřelé, při které od ženy společně s další osobou vylákali podvodně více než půl milionu korun. Motalík poškozenou nejprve škrtil. Poté, co ztratila vědomí, vzal železnou tyč od zvedáku svého auta a nejméně devíti silnými údery udeřil poškozenou do hlavy. Potom ji odtáhl do nedalekého příkopu, kde ji před zahrabáním listím ještě nejméně dvakrát opět udeřil tyčí do hlavy.

Krajský státní zástupce Leo Foltýn nesouhlasil jak s výší trestu, který soud oběma manželům udělil, tak i s jejich zařazením do věznice. „Navrhoval jsem dvaadvacetileté tresty a navíc zařazení obou manželů do věznice se zvýšenou ostrahou,“ sdělil důvody odvolání státní zástupce.

V odvolání dále namítá, že soud nedostatečně vyhodnotil zvlášť zavrženíhodný motiv vraždy, způsob jejího spáchání a dále namítá, že v případě ukládání výjimečného trestu ze zákona musí být pachatel zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Nelze jej tedy zařadit do jiného mírnějšího typu věznice.

Obhájce Petra Motalíka Miroslav Klusáček ale naopak soud upozornil, že čin jeho klient udělal z čisté lásky ke své manželce. Navrhoval, aby si Motalík odpykal trest při hranici zákonné sazby, tedy maximálně patnáct let. „S likvidační myšlenkou přišla jeho žena a on chtěl ochránit svou manželku i rodinu. Měl strach, aby ho neopustili. Je to velmi emocionální a senzibilní člověk, který je na své manželce závislý, což potvrdili i znalci z oboru psychologie,“ řekl obhájce. Proto se proti rozsudku odvolal.

V odvolání se domáhal zrušení rozsudku a navrhoval překvalifikovat jednání na trestný čin prosté vraždy, za niž požadoval přiměřený trest. Namítl, že Motalík nemohl naplnit znaky trestného činu vraždy, spáchaného v úmyslu zakrýt jiný trestný čin, když na předchozím získávání úvěrů a půjček přes poškozenou se nijak nepodílel a svým jednáním pouze chtěl ochránit obžalovanou Motalíkovou, která se poškozenou cítila být v ohrožení právě v souvislosti se zmíněnými půjčkami.

„Dále namítl, že tohoto jednání se nedopustil ani zvlášť surovým způsobem, neboť nešlo o extrémně vysokou míru brutality, a rovněž tak i znalci jeho jednání posuzovali jako spáchané s větší surovostí. Podle obžalovaného se tedy jeho jednání nevymyká běžnému rámci prosté vraždy,“ uvedl mluvčí olomouckého Vrchního soudu Petr Angyalossy.

Kromě toho, podle obžalovaného, nejsou splněny ani podmínky pro ukládání výjimečného trestu odnětí svobody. V této souvislosti namítl, že soud nedostatečně zohlednil polehčující okolnosti, a to jeho doznání, spolupráci při objasňování trestné činnosti a upřímnou lítost.

Olomoucký soud však obžalovanému Motalíkovi nevyhověl a jeho odvolání zamítl jako nedůvodné. Nově manželům uložil tresty o dva roky vyšší. Petra Motalíka tak čeká dvaadvacet let za mřížemi, jeho ženu o dva roky méně. Oba přitom stráví svůj trest ve věznici se zvýšenou ostrahou. Podle soudu totiž nelze přehlédnout velmi vysoký stupeň společenské nebezpečnosti jednání obžalovaných, kteří z morálního hlediska zcela selhali.

„Prioritou pro ně jsou finanční prostředky bez ohledu na zmaření lidského života. Je třeba zdůraznit chladnokrevnost provedení, naplánování, vylákání poškozené na místo činu lstí, způsob jejího zavraždění a neodčinitelný následek, který tímto způsobili, když poškozená v době vraždy byla matkou – samoživitelkou nezletilé dcery, která v tu dobu ještě neměla ani dva a půl roku,“ vysvětlil mluvčí olomouckého Vrchního soudu Petr Angyalossy. Kromě toho vzápětí po vraždě podle svědků se oba obžalovaní chovali zcela nenuceně a klidně, nebyli vůbec rozrušeni.

Rozsudek Vrchního soudu je pravomocný. Obžalovaní mají ještě možnost dovolat se k Nejvyššímu soud