„Neznámý pachatel povalil pět dřevených křížů, lavice, rozházel ohniště, sundal zvon a ukradl osm železných trubek, z nichž byla vytvořena zvonkohra. Vzal i tabuli s notami,“ popsal výsledky řádění pachatele uherskohradišťský policejní mluvčí Jaroslav Krejčíř.

Policisté se o poničení poutního místa dozvěděli až v neděli. Na místo hodinu po poledni dorazila hlídka z Buchlovic, ta však už jenom sečetla škody. „Nikdo jsme to nechápali. Nad takovým počínáním zůstává rozum stát,“ prohlásil majitel nedalekého ranče Vlčák Pavel Urbánek.

Nad řáděním na poutním místě kroutí hlavou také osvětimanský starosta Josef Bartoněk. „Na Klimentku nikdy k něčemu podobnému nedošlo. Domluvili jsme se s lesním družstvem, že místo uvede do provozuschopného stavu. Pak budeme se starosty okolních obcí uvažovat o jeho obnově,“ prohlásil Bartoněk.

Policisté řádění výtečníka, který nadělal škodu za tři tisíce korun, prozatím vyšetřují jako přestupek proti majetku. Vandalovi hrozí maximálně patnáctitisícová pokuta.

Mezi lidmi na Osvětimansku však už koluje několik verzí toho, co se na Klimentku odehrálo. „To bude mít na svědomí taková partička darebáků z Vřesovic.

Oni kradou a ničí naprosto běžně. Určitě se jim hodil nějaký kov do sběru,“ myslí si sedmadvacetiletý muž z Osvětimanska, který z osobních důvodů požádal o zachování anonymity.

Svatý Kliment u Osvětiman
Národní kulturní památka Hradisko svatého Klimenta leží asi 4 kilometry severozápadně od Osvětiman. Na významné archeologická lokalitě velkomoravského hradiska stojí kaple svatého Klimenta, papeže a mučedníka. Hradisko, které bylo již v 9. století chráněno vysokým valem s příkopy, plnilo pravděpodobně strážní funkci přechodu přes Chřiby a podle pověstí také ochranu kláštera, v kterém měly být uchovávány ostatky sv. Klimenta. V tzv. mladohradištním období bylo hradisko ohrazeno ještě vnějším valem, lemovaným oboustrannými příkopy. Toto opevnění dlouhé téměř 2 kilometry uzavíralo zhruba obdélník o ploše 22 hektarů. Po pádu Velkomoravské říše, kdy se v 10. století Morava stala cílem častých útoků z Uher, Čech a Polska, sloužilo hradisko jako útočiště pro obyvatele okolních vsí.

Milan Zámečník