Ty pomocí svítilen a záchranného člunu hledaly údajného skokana, který měl dle oznámení prohlašovat, že chce skočit do řeky z železničního mostu.

Po třicetiminutovém pročesávání břehů i řeky však nikoho nenašly, stejně jako v předchozích dvou případech.

Šlo totiž už o třetí poplašnou zprávu během jednoho týdne.

Policisté hlášení nyní vyšetřují jako zneužití tísňové linky.

Planých poplachů přitom bylo na Slovácku loni nejvíce za posledních deset let.

„Rozhodně jsem byla překvapená. Když jsem se ve čtvrtek v noci podívala z okna, vidím několik blikajících aut včetně hasičů a policistů, jak prohledávají Moravu a její břeh v blízkosti mostu. Nikdo z přihlížejících přitom netušil, co se děje,“ popsala průběh marné záchranné akce šedesátiletá Milena, která měla celou situaci na dohled ze svého bydliště v Hradišti.

Po půlhodině marné pátrání přerušili

Paprsky světla bloudící po hladině řeky však hledaly skokana marně. Po zhruba půl hodině bylo proto pátrání přerušeno.

„Na místo vyjela jedna záchranná jednotka profesionálních hasičů z Uherského Hradiště vybavená také člunem. Každý její zásah, i ten zbytečný, vyjde na zhruba šest tisíc korun,“ upřesnila mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková, o jak drahý špás neznámého vtipálka tentokrát šlo.

Falešných či planých poplachů oznámených na tísňovou linku za rok 2017 zaznamenalo Slovácko vůbec nejvíce za posledních deset let, a to celkem 85.

Jejich počtem se například téměř vyrovnalo počtu planých poplachů z roku 2016 za početnější zlínský region, který dosáhl hranice 86.

„Ne každý planý poplach se však dá hodnotit jako záměrně způsobený. Často například jednotky vyjíždí v období jarních a podzimních úklidů zahrad, kdy lidé pálí listí, ale ostatní hlásí na linku možné požáry,“ vysvětlila Lucie Javoříková.

Její slova přitom potvrzují i statistiky tísňové linky za roční období.

Mezi druhem planého poplachu totiž vedou automatické elektrické požární signalizace, které jich vyvolají každoročně 20 až 25 procent, následované právě hlášením příznaku hoření pohybujícím se mezi 16 až 20 procenty z celkového počtu zbytečných výjezdů hasičské jednotky.

Zneužití tísňové linky v těchto statistikách obsazuje obvykle poslední příčku s hodnotou do dvou procent.

I proto jsou však tři falešní skokani hlášení na začátku letošního března výjimkou.

Pokuta až dva tisíce korun

„Naše hlídka asistovala jak u oznámení anonyma ve čtvrtek 8. března, tak u dvou dalších, které měl anonym na starosti ve středu 7. března. Vždy šlo o upozornění na skokana, které se však ukázalo jako falešné. Proto jsme začali čin vyšetřovat jako zneužití tísňové linky,“ dodala mluvčí uherskohradišťských policistů Milena Šabatová.

Pachateli v takovém případě hrozí pokuta od telekomunikačního úřadu až do výše dvou set tisíc korun.