Tím je Jaroslav Müller ze Sadské v Čechách. Právě na tohoto muže 24. října Torma převedl svou firmu. Předtím, v letech 2000 – 2001, však měl od dvanácti zákazníků vybrat zálohy ve výši téměř šesti milionů a přitom jim slíbené vozy nedodat.

Müller ale včera tvrdil, že prý si neuvědomil, že by přebíral nějakou firmu.
„Přišel za mnou jeden člověk, který se mě zeptal, jestli bych si nechtěl přivydělat. Prý bych prodával auta a měl z toho určité provize. Já zájem měl, tak pro mě jeden den přijel nějaký Miky. Ten mě naložil do auta a odvezl do Zlína k notářce,“ vypovídal včera Müller.

Podle jeho slov se s Tormou setkal poprvé až tam. „U ní jsem podepsal nějaké smlouvy. Moc jsem si je ani nečetl, řekli mi, že je na to málo času. Někdo mě v té době duševně ovládal, tak jsem to podepsal. Pak mě Miky odvezl na nádraží do Otrokovic a dal mi patnáct tisíc,“ řekl včera muž.

Podle jeho slov mu za pár dnů nato začali volat zákazníci, kteří se dožadovali svých vozů.

„Volal jsem Mikymu. Ten však najednou úplně obrátil. Prý si za to všechno můžu sám. Nakonec mi vyměnil simkartu. Chtěl jsem, aby si firmu vzali zpět, tak jsme opět jeli do Zlína a přepsali ji u notáře na nějakého Jana Janouška,“ vzpomínal dále Müller.

Zákazníci Multi­cars však tvrdí, že s nimi Müller i po tomto převodu komunikoval přes e­mail. „Já ale neumím odesílat e­maily. Neumím ani ovládat počítač. Zřejmě se někdo celou dobu vydával za mne,“ mínil svědek.

Soud se včera zabýval i nejasnostmi kolem podpisu na dokumentech, díky kterým Torma převedl svou firmu na Müllera. Jeho současný podpis je totiž jiný, než jaký figuruje na smlouvách.

Když mu tak včera dala soudkyně Iveta Šperlichová smlouvy k nahlédnutí, nebyl schopný své podpisy poznat.

„Já to nevím, zda jsou moje. Před pár lety jsem si změnil podpis, protože byl špatně čitelný. Je možné, že jsem podepsal i nějaké čisté papíry. Já si to už moc nepamatuji. Mám problém s pamětí, chodím i k psychologovi,“ krčil Müller rameny.

Předsedkyně senátu ho proto vyzvala, aby se na čistý papír několikrát podepsal starým podpisem i novým, a to kvůli grafologickému srovnání.

Tajemný pan Miky

Kdo je muž zvaný Miky, nevěděl včera ani Müller a ani Torma. „Podle mě to byl známý pana Tormy. Zdravili se,“ mínil klíčový svědek.

I Torma sdělil, že Mikyho nezná. „Viděl jsem ho jen u notářky. Myslel jsem si, že je to známý pana Müllera,“ řekl Torma.

Torma se celou dobu hájí tím, že se nikdy podvodu nedopustil. „Obžaloba je zcela nepodložená a vychází z neznalostí kupních smluv a křivého svědectví pana Müllera. A to, že jsem se obohatil, je věc zcela smyšlená. Vybrané zálohy šly právě na nákup těchto vozů,“ tvrdil senátu.

Myšlenkou převést firmu na někoho jiného se prý začal zabývat v létě roku 2001.

„Bylo to kvůli opakované restrikci finančního úřadu a definitivně jsem se rozhodl dvaadvacátého října, po jednání s panem Müllerem,“ vysvětloval Torma.
Soud pokračuje i dnes, kdy bude vyslechnut znalec z oboru grafologie. Ten porovnával podpisy jak Tormy, tak Müllera. Obžalovanému muži hrozí v případě prokázání viny až dvanáct let vězení.