„Svou čtyřiapadesátiletou matku nejprve napadla slovně a pak i fyzicky. Policisté násilnici zadrželi. Báli se, že bude ve svém jednání pokračovat,“ informovala mluvčí uherskohradišťské policie Jitka Zámečníková.

Mladá žena skončila na policejní služebně, kde se však odmítla podrobit dechové zkoušce. Ochránci zákona ji však nakonec propustili. Policisté šetří její jednání jako přestupek proti občanskému soužití a celou věc zaslali ke správnímu řízení.

Ředitel Sociální poradny s azylovým bydlením Uherské Hradiště, kde k události došlo, Zdeněk Vávra, považuje případ za ojedinělý. Přiznává však, že eliminovat agresivitu příchozích mohou jeho zaměstnanci jen těžko. „K podobným případům dochází jednou, maximálně dvakrát ročně. Proto neuvažujeme o zřízení ostrahy či podobné ochrany. Lidem, kteří chtějí naše klienty navštívit, nemůžeme v jejich úmyslu zabránit. Pokud ale zjistíme, že je návštěvník opilý, pak ho dovnitř nevpustíme,“ sdělil Vávra.

Žádný případ napadení ženy neevidují ani v Azylovém domě pro matky s dětmi ve Véskách. Do tohoto zařízení se přitom uchylují velmi často ženy, které se snaží vyhnout svým agresivním mužským protějškům. Eliminovat přítomnost nebezpečných osob je podle provozovatelů tohoto zařízení prakticky nereálné.

„Žádnou ostrahu si speciálně pro tyto účely najímat nebudeme. S každou klientkou mluvíme také o tom, zda souhlasí s případnou návštěvou svého partnera, či nikoliv. Zatím se nám nestalo, aby některý z návštěvníků naše klientky napadl,“ poznamenala ředitelka Azylového domu pro matky s dětmi ve Véskách Jana Skuciusová.

Zároveň však připustila, že každá z návštěv může být potenciálním rizikem. „Příchozího můžeme u vstupu vidět kamerou. Většinou už z prvního kontaktu zjistíme, s jakými úmysly návštěva přichází. Je ovšem pravda, že z několika krátkých chvil nepoznáte, s jakými úmysly muž či žena přichází. Spoléháme také na to, že naše ženy příchozího znají a řeknou nám, jestli si jeho návštěvu přejí, nebo nikoliv,“ dodala Skuciusová.

Jedna z žen, která se již rok a půl skrývá před svým agresivním manželem, přiznala, že by do azylového domu patrně nikdy nešla.

„Nevíte, kdo vás prozradí. Možná, kdyby tam byla důsledná ostraha, tak bych to zkusila. Můj manžel, se ale dokáže chovat velmi kultivovaně a hned v další vteřině vybuchne a je schopen zbít třeba hned několik lidí kolem sebe. Proto raději bydlím u své známé mimo své původní bydliště,“ vysvětlila žena, která redakci Slováckého deníku požádala o zachování anonymity.