Dotknout se má mimo jiné nařízení domácí péče, kterou nyní může indikovat pouze ošetřující lékař po hospitalizaci nebo obvodní lékař. To ztěžuje situaci například pacientům s cukrovkou. Nově by tak mohli činit i odborní lékaři bez toho, aby nemocný člověk ležel předtím v nemocnici.

„Na počátku léčby inzulinem, je indikace domácí péče diabetologem vhodná alespoň do doby, než je možné kontaktovat příslušného praktického lékaře,“ konstatuje ministerstvo v návrhu.
Prudký nárůst
Není to jediná změna, kterou má novela cukrovkářům přinést. Jejich počet totiž roste a během deseti let by touto nemocí podle odhadu Strategického rámce rozvoje péče o zdraví mělo trpět přes 1,3 milionu Čechů. Tedy každý devátý obyvatel země.
Podle upozornění České diabetologické společnosti by měla umožnit nejen vstup nákladných inovativních léků, ale také možnost volněji předepisovat a pojišťovnou hradit méně drahé, ale častěji využívané léky. To v současnosti není úplně možné, a na léčbu komplikací se tak vydává dvacet miliard korun ročně.
„Vývoj zejména v posledních deseti letech ukazuje, že se nemůžeme dívat jen na hladinu cukru v krvi, ale že musíme vidět pacientovu prognózu. Nebudeme řešit, jestli se posunul o jeden milimol (měrná jednotka cukru v krvi), ale že má řadu rizikových faktorů a je kandidátem na onemocnění kardiovaskulárního systému. To by se mělo promítnout i do lékové politiky,“ konstatuje předseda společnosti Jan Škrha, jinak lékař působící na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Zastaralý systém
Současný systém úhrad byl podle něj nastaven před 13 lety. I to je důvod, proč nyní existují i u rozšířených onemocnění, jako je například diabetes, léky, na které není zdravotní systém připraven.

Řada pacientů tak má problém dostat se k lékům, které by jim vyhovovaly více. „Víme, že bychom měli okamžitě nasadit léky jako GLP-1 analog, ale nemůžeme, pokud pacient nesplní velmi přísná indikační omezení. Rizikoví pacienti tak nemohou dostat léčbu včas,“ konstatuje Eva Račická, místopředsedkyně České diabetologické společnosti.