„Jílovitá zahrada je výhodná v tom, že dobře drží vodu, což je výhoda v suchých obdobích. Má v sobě i dost živin, ale později se prohřívá a chybí v ní vzduch. Doporučuje se vylepšit organickou hmotou a pro pěstování se dají využít i vyvýšené záhony, které se lépe prohřejí a dají se doplňovat listím, hnojem a vším, co půdu provzdušní,“ říká Jitka Nováková ze spolku Permakultura.
Jak založit trávník, máme-li na zahradě těžkou jílovitou půdu:
„Zahradníci, kteří nechtějí na stav věci rezignovat, mohou do půdy svrchní vrstvy zapravit kompost, který půdu uvolňuje a vysušuje. Osvědčeným trikem je také přidání pylin, které půdu prokypří,“ uvádí zahradní designérka Aneta Křováková.
Musí být ale částečně ztrouchnivělé, protože čerstvý materiál může pouštět pryskyřici, která zdraví rostlin neprospívá. Hnojiva zase pomáhají zlepšovat přirozenou cirkulaci živin v půdě, čímž rostlinám usnadňují jejich vstřebávání.
Zelené hnojení má dlouhodobý efekt
Dlouhodobého efektu dosáhnete pěstováním rychle rostoucích plodin, vhodných k zelenému hnojení. Těmi správnými odrůdami jsou pohanka, hořčice a různé luskoviny. Pro účinné hnojení je nutné je několikrát během vegetačního období zapravit do půdy a tento proces opakovat i po několik let.
Jedním z nejúčinnějších opatření ke zlepšení jílovitých půd, které se doporučuje provádět souběžně s hnojením, je kypření pomoci písku. Výhodou je, že na výsledek nemusíte čekat jako u kompostu. Trpělivé pískování přispívá k vytvoření úrodné vrstvy.
Ke zlepšení stavu půdy napomáhá i chov žížal, které za vás záhony „okopávají“ a přihnojují.
Zatímco některé stromy a keře v jílovité půdě rostou dobře, většině letniček, trvalek a zelenině se nelíbí. Nemá totiž kořeny dostatečně silné, aby si prorazily cestu hutnou hlínou. Na cibuloviny rovnou zapomeňte, většina má tendenci v hlinitých půdách přes zimu hnít.
Jak vylepšit jílovitou půdu:
- odvodnění a vyrovnání reliéfu
- vápnění
- zapravení říčního písku
- mulčování
- setí zelených hnojiv neboli zelené hnojení
Do jílovitých půd se proto vysazují nenáročné druhy rostlin. Pro zlepšení strukturu půdy ji nejprve dobře prokypřete a do ornice zapravte posekanou trávu a piliny jako mulč.
„Je důležité si uvědomit, že různé druhy rostlin se na jílovité půdě mohou chovat různě, a proto je důležité provést důkladný výběr. Jílovité půda je bohatá na minerály, živiny a zadržuje vodu. Tyto nároky vyhovují ze stromů například javorům, bukům, dubům ale i některým ovocným stromům, jako jsou jabloň, švestka, třešeň či kdoule,“ říká Aneta Křováková. Vhodné jsou také pivoňky, dřišťál či kalina obecná. A dařit se bude i malině, zelí a řepě.
Podívejte se, jak se lze zamulčováním záhonu vyhnout pravidelnému okopávání, zlepšit vlastnosti jílovité půdy a upravit vsakování vody:
Na závěr nezapomeňte dodržovat zásady správného zalévání. Při vhodném postupu zůstává půda vlhká a vyživená, podporuje růst rostlin a usnadňuje činnost mikroorganismů, které jsou klíčové pro vývoj struktury půdy.
V dalším díle webseriálu Problematická zahrada vám představíme, jak na problematické zahrady s hodně kyselou půdou.
