„Dohodu o vydání podepíše Národní památkový ústav (NPÚ) s olomouckým arcibiskupstvím příští rok," potvrdila mluvčí NPÚ Simona Juračková. Obě strany se podle ní shodly na vůli pokračovat ve spolupráci, už v úterý také podepsaly dohodu o vydání prvních dvou objektů v areálu zámku: týká se Knížecího domu a Mincovny.

„Předání obou nemovitostí se uskuteční v pátek 4. prosince. Současně NPÚ informoval arcibiskupství o nevydání Květné zahrady z důvodu funkční provázanosti historického areálu s novostavbami, jež nelze vyčlenit a které dle zákona o takzvaných církevních restitucích nesmějí být vydány," řekla Deníku mluvčí památkářů.

Arcibiskupství chce smlouvu o vydání zámku a zahrady podepsat až spolu s dohodou, kterou nemovitosti předá zpět památkářům k dlouhodobému užívání. „To bude bezplatné, ale s povinností starat se jako správný hospodář. Na této smlouvě se ještě pracuje a k podpisu dojde někdy v příštím roce. Co se týká Květné zahrady, jejíž vydání NPÚ odmítl, hodláme o přezkum tohoto rozhodnutí požádat soud," uvedl pro Deník olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Také mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka už před časem několikrát ujistil, že návštěvníci vydaných památek by neměli pocítit žádné změny.

„Ať už to s vydáním a následnou správou dopadne jakkoli, naším záměrem je zachovat stávající režim fungování památek. Chceme, aby zahrady i zámek byly nadále přístupné pro veřejnost," potvrdil letos v říjnu mluvčí. Církvi už byl na Kroměřížsku v rámci restitucí vydán i jiný majetek: například zhruba pět tisíc hektarů lesů v okolí Kroměříže a Rajnochovic a několik set hektarů polností, navíc dalších několik set hektarů polí ještě vydat zbývá.

Kroměřížský zámek je spolu s okolními zahradami zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Stát při rozhodování o vydání památky dlouho prověřoval, zda přilehlá Podzámecká a nedaleká Květná zahrada vždy patřily historicky k zámku. Arcibiskupství žádalo o vydání zámku proto, že tvoří jeden celek s inventářem, který mu nikdy nepřestal patřit.

Obrazárna kroměřížského zámku je po Národní galerii v Praze druhá nejvýznamnější v Česku. Celý soubor více než 500 obrazů představuje unikátní sbírku i v evropském měřítku. Obsahuje plátna a desky věhlasných autorů, jako jsou Tizian, van Dyck, Brueghel, Cranach či Veronese. Nejcennějším exponátem je Tizianův obraz Apollo a Marsyas.

Mnozí regionální politici se ale už dříve o vydáńí zámku církvi vyjádřili skepticky nebo přímo odmítavě. Patří mezi ně například kroměřížská europoslankyně Olga Sehnalová.

„Jako obyvatelku Kroměříže mne bude zajímat vztah nového vlastníka k přístupnosti zámku a zahrad pro občany a návštěvníky," řekla letos Deníku s tím, že jako poslankyně Evropského parlamentu zase bude pozorně sledovat udržitelnost projektu Národního Centra zahradní kultury spolufinancovaného z fondů EU a další náklady státu.

„A jako zastupitelku města mne pak bude samozřejmě zajímat také budoucí spolupráce s radnicí. Věřím ale v dobrou vůli všech stran nalézt vzájemně přijatelný a fungující model této spolupráce," dodala europoslankyně.

S avizovaným rozhodnutím se neztotožňuje ani morkovická poslankyně za KSČM Marie Pěnčíková: komunisté jsou ostatně proti církevním restitucím a vydávání majetku od samého počátku.

„Nepovažuji to za šťastné řešení, protože kroměřížský zámek jako památka UNESCO by měl zůstat ve státních rukou," míní poslankyně.

Obavy má zejména z toho, že změna vlastníka přinese zdražení či jiné omezení pro návštěvníky.

„Navýšení vstupného je avizováno už z jiných památek a stejné situace se obávám také tady. Každopádně uznávám, že se pan arcibiskup k této věci postavil poměrně vstřícně a doufám, že k žádným razantním změnám nedojde," dodala.

Naopak třeba podle kroměřížského místostarosty Pavla Motyčky (KDU-ČSL) jsou obavy zbytečné. „Dotazoval jsem se na zpoplatnění a Podzámecká zahrada bude podle arcibiskupa dále veřejnosti přístupná bez poplatku," řekl letos Deníku místostarosta.