Muzeum ve Velkých Karlovicích je od pondělí zabalené do igelitového pláště. Pětičlenný tým odborníků do něj průduchy vhání vzduch, jehož teplota přesahuje sto stupňů.

„Likvidujeme dřevokazný hmyz, který je uvnitř dřeva,“ popisuje Andrea Nasswettrová, vedoucí společnosti Thermo Sanace, která přijela bývalý kupecký dům z roku 1813 „vyléčit“.

Památkově chráněný objekt čekají v následujícím týdnu tři ozdravné fáze.

 „V první přijde na řadu vnitřní část, tedy stropní trámy. Pak bude následovat krokvová konstrukce a naposledy roubení,“ vyjmenovává odbornice, zatímco vcházíme dovnitř budovy.

Už po půl hodině, co se rozběhly tepelné agregáty, se ve staré dřevěné chalupě nedá vydržet.

„Je tu zhruba pětaosmdesát stupňů celsia, musíme se dostat ke stovce, pak postupně docílíme potřebných pětapadesáti uvnitř dřeva. A to je teplota, při které dojde k likvidaci veškerého živočišného hmyzu i všech larev, ať už je to červotoč, nebo tesařík,“ vysvětluje vedoucí týmu.

Pro bezpečnou likvidaci škůdců je nutné stanovenou teplotu udržet po dobu nejméně jedné hodiny.

Ze stropů, dřevěných trámů i zdí visí dráty připojené k termoelektrickým snímačům. Monitorují teplotu vzduchu a teplotu uvnitř dřeva. Ta ve dřevě stoupá pozvolna, maximálně o dva stupně za hodinu. Dráty vedou na zmíněné podium před muzeem, kde jsou připojené k počítači. Přístroj všechny hodnoty zaznamenává.

Pro kontrolu a pomoc používá tým odborníků také termokameru.

Firma z Ostravy má s použitím této metody na roubených stavbách bohatou zkušenost. Před třemi lety tepelně ošetřili dřevěnou radnici v rožnovském skanzenu a rok na to chaloupku z Prlova, která stojí ve Valašské dědině.

Ošetřují také sakrální kostely, zámky i rodinné domy. Tento způsob se dá použít na každý dřevěný prvek jakéhokoli objektu.

Horkovzdušná metoda vznikla v roce 1930 v Dánsku a podle Andrey Nasswettrové neexistuje účinnější.

„Po skončení provádíme ještě preventivní chemický postřik, aby nedošlo k zanesení dalších škůdců. Pokud se tu nedostanou s mobiliářem, nebo při výměně například části krovu, tak termosanace zajistí objektu vitalitu na několik generací,“ ubezpečuje.

Udržení vzácné památky pro další pokolení je cílem také zdejšího obecního úřadu.

„Proto jsme přispěli na tuto opravu větší částí z rozpočtu obce. Téměř polovinu nám zaplatil Zlínský kraj. Celý projekt vyšel na pět set sedmdesát tisíc korun,“ vypočítal starosta Velkých Karlovic Miroslav Koňařík.

Muzeum a některé napadené exponáty v něm se budou ohřívat ještě pár dní. Pak tým expertů sbalí roury, výkonné agregáty i měřidla a pojede o dům dál. Práce na historické budově ale budou pokračovat.

„Kvůli termosanaci jsme museli odpojit elektřinu. Spojili jsme to a uděláme kompletně novou elektroinstalaci,“ vysvětlila vedoucí Karlovského muzea Soňa Kollandová.

Kdy si opět návštěvníci prohlédnou doma vyráběné zemědělské a salašnické nářadí, valašskou kuchyni s původním vybavením, soubory řezbářských prací a další expozici není přesně jisté.

„Těžko se to odhaduje, u takových staveb někdy vyjdou na povrch věci, se kterými se nepočítalo. Tento týden skončí termosanace, příští týden se dělníci pustí do elektřiny, pak úklid. Rádi bychom otevřeli v polovině června,“ uzavřela Soňa Kollandová.

teplota vháněného horkého vzduchu: 80 – 120°C

teplota uvnitř budovy: kolem 100°C

teplota uvnitř dřevěných trámů: 55°C

výkon tepelných agregátů: 2x 4 500 m3/hod. 1x 7 500 m3/hod.