Co to znamená být puškař? „Je to víceméně servis zbraní. Já se zabývám většinou loveckými zbraněmi pro myslivce. Moje práce je dělat jim servis, montáže, instalace optiky, včetně nastřelení. A když se nějaká součást u zbraní pokazí, tak ji vyměnit nebo vyrobit novou. Výroby individuálních zbraní na zakázku je minimum,“ říká Rostislav Obzina.

Aktuálně má na opravu například troják, kterému se uvolnila lišta.

„Musí se to celé rozletovat, sundat, očistit a znovu spájet. Poté provést povrchovou úpravu, kovové části načernit. Ty zbraně jsou staré šedesát let, a tak cín časem povolí a upadne to,“ ukazuje jeden z kousků.

Ostře sledované čapí hnízdo v Supíkovicích na Jesenicku. Online přenos z hnízda
Supíkovice znají na celém světě. Díky čápům

Vystřílené hlavně

K nejčastějším problémům, s nimiž se zákazníci na supíkovického puškaře obrací, je vystřílená hlaveň. Uvnitř hlavně se nachází vývrt daného stoupání pro určitou ráži. Ten střele udělí po výstřelu rotaci, a tím ji stabilizuje. Používáním se však drážky opotřebovávají.

„Pokud drážky prakticky nejsou znatelné, střela se nemá kam zaříznout. Na padesát metrů nejste schopen trefit terč,“ popisuje nejčastější důvod výměny hlavně.

Od životnosti hlavně se odvíjí životnost celé zbraně.

„Když se o zbraň staráte, může vydržet sedmdesát, osmdesát let. Je to také o množství nábojů, které ročně vystřílíte. Je to jak s autem, jestli za rok najedete tisíc nebo sto tisíc kilometrů. Dnes střílí zbraně i z přelomu 19. a 20. století,“ připodobňuje puškař.

Stejně jako u automobilů existují univerzální servisy na všechny značky vozů, i supíkovický puškař opravuje všechny typy zbraní.

„Musím. Na staré zbraně neexistují náhradní díly, přestaly se vyrábět. Pokud se nějaký pokazí, musím jej vyrobit znovu. Například toto je polotovar hlavně kulovnice v dané ráži. Je to ocelová trubka s vývrtem. Koupím tento výkovek a obrobím ho do požadovaného tvaru a zpět zašroubuji do pouzdra závěru,“ popisuje.

Práce puškaře je svázána řadou předpisů. Člověk, který vykonává toto povolání, musí mít koncesi na nákup, prodej a opravu zbraní a nákup a prodej střeliva. Musí mít zbrojní licenci. Další agenda je spojena s případy, kdy puškař mění hlavní části zbraně – hlaveň, pouzdro závěru nebo závěr.

Než puškař odevzdá zbraň zákazníkovi, musí projít zkušebnou, která ověří, zda je zbraň bezpečná a střelbyschopná. Ta označí zbraň zkušebními značkami a majitel ji pak zaregistruje u policie.

Strojař i hodinář

Rostislav Obzina, puškař ze Supíkovic.Rostislav Obzina, puškař ze Supíkovic.Zdroj: Deník/Petr KrňávekJak se Rostislav Obzina neobvyklému povolání dostal?

„Po střední škole jsme chodili na střelnici, bavilo mě to. Pak jsem si udělal nástavbu ve zbrojovce v Uherském Brodě. Šel jsem pracovat k jednomu puškaři do východních Čech. To bylo poměrně daleko. V suterénu polikliniky v Jeseníku vznikla pistolová střelnice. Bezpečnostní agentura, která ji provozovala, mě do Jeseníku stáhla a pracoval jsem tam jako správce střelnice. Časem ta agentura zanikla, vyřídil jsem si koncesi na opravy zbraní a začal jsem podnikat. Firmu jsem budoval od roku 2000,“ popisuje sedmačtyřicetiletý muž.

Puškař je profesí nejvíce strojař. V jeho dílně tak má důležité místo soustruh i fréza.

„Je to přesná strojírenská výroba. Kolega říká, že naše práce je hodinaření. Než se zbraň seřídí, pořád něco připilováváte, aby to pasovalo. Když nějaký díl nelze sehnat, tak se musí vyrobit. Podle zlomeného uděláte kopii a pak to musíte přesně dopasovat. Je to stejná přesnost jako u hodin, jen z těchhle strojků se střílí,“ uzavírá supíkovický puškař.