Ceny jednorázových respirátorů FPP2 se výrazně liší, v internetových obchodech je nicméně lze běžně sehnat v cenách kolem dvaceti korun za kus. V modelovém příkladu, kdy člověk spotřebuje jeden respirátor denně, vyšplhají se měsíční náklady při dvaceti pracovních dnech na čtyři sta korun na osobu. Pokud by však striktně dodržoval pokyn o jednorázovém použití, spotřebuje například pro cestu veřejnou dopravou do práce a z práce respirátory dva. Náklady dále rostou s počtem členů domácnosti.
Existuje však způsob, jak náklady na respirátory srazit na zlomek částky, a to bez podstatného snížení jejich účinnosti. Už loni na jaře, kdy byl ochranných pomůcek kritický nedostatek, zkoumala dvojice vědců ze Stanfordské univerzity, jakým způsobem mohou být obličejové masky dezinfikovány pro opakované použití.
Líh a chlor? Nic moc
Z výzkumu vyplynulo, že dezinfekce lihem a prostředky na bázi chloru nejsou vhodné. Výrazně totiž snižují filtrační schopnosti masek. Jako nejvhodnější se naopak ukázala pasterace respirátoru, tedy jeho ohřev na sedmdesát stupňů Celsia po dobu třiceti minut v horkovzdušné troubě. Filtrační schopnosti se snížily jen nepatrně.
Pasterace? Ano
Metodu pasterace, tedy zahřátí respirátoru na teplotu mezi šedesáti až osmdesáti stupni Celsia na několik desítek minut, považuje za nejjednodušší a patrně i nejšetrnější také Václav Čuba, docent z Fakulty jadené a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze.
Důležité je dodržet rozmezí teplot – nižší nemusí patogeny zlikvidovat, při vyšších může respirátor degradovat či zhořet. „Pro případ pasterace odhaduji, že je možné ji u jednoho respirátoru použít nanejvýš třikrát,“ uvedl Václav Čuba.
Vědci Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze připravili už loni na jaře návod, jak sterilizovat respirátor v mikrovlnné troubě pomocí vodní páry.
„Vždycky je samozřejmě lepší použít respirátor nový. Nicméně když žádný další nemáte, je sterilizace pomocí vodní páry cestou, která efektivně eliminuje virové částice a výrazně nesnižuje filtrační schopnost respirátoru,“ vysvětlil Marek Šoltys z Ústavu chemického inženýrství VŠCHT. Způsobem, který spolu s kolegy otestoval, lze respirátory sterilizovat až pětkrát. Postup je však nevhodný, pokud respirátory obsahují kovové části.
Nouzové řešení
Jak Václav Čuba, tak jeho kolegové z VŠCHT nicméně upozorňují, že uvedené způsoby dezinfekce je nutné chápat jako nouzové.
Podle výzkumu agentury Nielsen Atmosphere ze začátku letošního února nosí 29 procent lidí roušku nebo jiný ochranný prostředek na obličej jednorázově nebo striktně po doporučenou dobu a poté ji vyhodí nebo sterilizuje. Opakovaně jednu roušku na několik kratších pobytů mimo domov nosí třetina lidí. Naopak desetina lidí nosí jeden ochranný prostředek několik dní, osm procent lidí pak dlouhodobě.