Jednou z těchto lokalit je Čechům dobře známá Malá Fatra, přesněji řečeno její známější, a někdo by řekl i atraktivnější, kriváňská část. Starší ročníky Malou Fatru znají velmi dobře. Ti mladší právě objevují její kouzlo a je rozhodně o co stát.

„Naší obrovskou výhodou oproti jiným slovenským horám je ta skutečnost, že se dá chodit hřebenovka i v zimě. Na rozdíl od Tater tu nemáme zavřené turistické chodníky a kvůli náročnějšímu terénu zase nejezdí na hřebenu běžkaři, jako je tomu třeba na českých horách," zve na netradiční zimní trekování Peter Šimčák, ředitel regionu Malá Fatra.

Podmínkou jsou jen trochu lepší zimní boty a ideálně mačky či nesmeky. Tedy návleky na boty s hroty, které brání uklouznutí na ledu. To, že zimní turistika ve Fatře láká, potvrzuje i průvodce z dobře známých a velmi atraktivních Jánošíkových dier.

„Když v zimě napadne přes noc třeba sedmdesát čísel sněhu, tak už je ráno v osm chodník dobře prochozený. Kdo si chce užít brodění závějemi, musí vyrazit dřív," potvrzuje místní průvodce.

Novinkou této zimy je možnost průchodu oblíbených Jánošíkových dier i v zimě. Alespoň tedy takzvaných Dolních dier.

„Je to tím, že instalujeme nové prvky. Lávky jsou udělané tak, aby to na nich tolik neklouzalo. Na Horní diery je však pořád potřeba výbava jako cepín či mačky," vysvětluje průvodce.

Jánošíkovy diery jsou snad posledním místem ve střední Evropě, kde se za vstup do soutěsky plné lávek a žebříků neplatí.

„Takové debaty se vedou dlouho, ale k ničemu to zatím nevede. Financujeme tak údržbu chodníků výhradně z prodeje suvenýrů. Přitom například jedno euro by asi nikomu neublížilo a rozvoj turistické infrastruktury by šel kupředu mnohem rychleji," míní Robo Hlaváč z Hotelu Diery.

Pravým turistickým, ale i kulturním centrem Malé Fatry je pak Terchová. I kdyby tady v zimě nenapadl ani centimetr sněhu, nudit se tu prostě není možné.

Pivovar v horách

„Mezi oblíbené turistické cíle se zařadila nová rozhledna přímo nad Terchovou. Atraktivní je také mechanický betlém či horský pivovar Vršky s výtečnou restaurací," popisuje novinky a lákadla Malé Fatry Peter Šimčák, ředitel regionu.

V pivovaru Vršky si přijdou na své i ti nejzarytější pivní gurmáni. O výklad se samozřejmou ochutnávkou několika vynikajících druhů piv se ochotně stará sládek pivovaru. Tajemstvím úspěchu každého pivovaru je i kvalitní voda. V tomto tady mají jasno.

Poznejte Malou Fatru, region velkých zážitků

Vodu berou přímo z hor a nijak ji neupravují. V okolí pivovaru také v poslední době vyrostl stylový komplex dřevěnic. Ostatně o ubytování není v Malé Fatře a Terchové nouze.

Nocleh lze sehnat skromný od deseti eur nebo si lze vybrat z široké nabídky standardního až luxusního ubytování.

Mezi takový lepší standard patří chaty Uhorčík. Ty jsou vhodné pro celé party na lyžích či rodiny na letní i zimní dovolené. Nabízí tříhvězdičkové ubytování včetně snídaně na chatě za přijatelné ceny.

„U chat jsou i dětská hřiště, venkovní krb či hřiště na basket či florbal. Sportovní nářadí také půjčujeme. Zabavit se dá i v chatě, když by bylo opravdu ošklivě. Máme k dispozici hernu se stolním fotbálkem i šipkami. Po lyžovačce či túře pak lidé ocení, že welness, tedy sauna i vířivka, jsou přímo v areálu chat," zve do Malé Fatry provozovatel areálu Petr Chrapčiak.

Ačkoli je Malá Fatra lokalita, kde se nikdo nenudí ani bez lyží, lyžování je samozřejmě zimní atrakcí číslo jedna. Asi není milovník lyžování, který by neslyšel o Vrátné dolině.

„V oblasti si zalyžuje každý. Jsou zde terény pro začátečníky i velmi náročné lyžaře. Na své si zde přijdou i vyznavači snowboardingu, extrémního lyžování nebo skialpinismu. Navíc tady lze všechno snadno vypůjčit. V mírné nadsázce se dá říct, že se parta kamarádů může domluvit večer v baru a zajet si sem zalyžovat jen tak, bez vybavení," láká s úsměvem ředitel resortu.

Přímo z Terchové navíc jezdí skibusy i do okolních středisek. Například na Kubínskou Holu. Za zmínku stojí také skutečnost, že řada hotelů a chat dává k ubytování i příjemnou slevu na skipas.

Obrovskou výhodou Malé Fatry je také její skvělá dopravní dostupnost z Moravy. Při použití slovenské dálnice můžete být v Terchové ze Zlína zhruba za dvě hodiny. Vůbec zlé není ani železniční spojení z Valašska. Z Ostravy dokonce jezdí i Pendolino.

Žilina, neprávem opomíjené město. Láká na věže i katakomby

Ať už jedete do Vysokých, či Nízkých Tater nebo do Malé či Velké Fatry či zkrátka po dálnici na východ Slovenska, minete průmyslové, ale i historické město Žilina. A to je možná škoda. Z dálnice Žilina skutečně působí jako průmyslové město plné továren a komínů, ale zkuste na chvíli zastavit a projít se historickým centrem. Duch dávných století vás pohltí.

Za návštěvu stojí například Burianova věž, ze které jsou výhledy na celé město, a pokud je hezky i na hřeben Malé Fatry. S průvodcem se také můžete vydat do podzemí místního kláštera, kterému se zde přezdívá katakomby.

„Je to asi i tím, že se zde za druhé světové války schovávaly židovské děti," vysvětlí průvodce. Trendem dnešního cestování je však i ochutnávka místní gastronomie. Chcete-li si dopřát kvalitní servis i nabídku, můžete navštívit jedny z nejlepších restaurací v Žilině. A to restauraci ve Vile Nečas nebo v hotelu Dubná skala.

Poznejte Malou Fatru, region velkých zážitků

Restaurace Vily Nečas se může pochlubit řadou prestižních ocenění. Jak sami přiznávají, jsou sice druhou nejlepší restaurací v Žilině, ale zato nejlepší, kam se dá zajít bez objednání.

Žilina je také kulturní město. Například uprostřed prosince se na místním náměstí zahajovala zimní sezona v Malé Fatře.

Zahájení mělo formu exhibice vynikajících snowboardistů či akrobatických lyžařů ze Slovenska, Česka i Polska. Do toho hrála na náměstí živá muzika a voněl punč.

Zkrátka Žilina nemusí být pro Čechy jen město u dálnice. Stačí jen zastavit.

Zdroj: DENÍK/Lukáš Fabián

V Terchové poznejte dědictví UNESCO

Terchová – Uprostřed malofatranských hor a lesů se ukrývá kulturní poklad. Věděli jste, že místní svérázná folklorní muzika je zapsaná na seznam světového kulturního dědictví UNESCO?

O Terchové se říká, že je tu nejvíc muzikantů a zpěváků na metr čtvereční. V každém domě je zde nějaký hudebník a každá osada měla vlastní muziku.

V Hotelu Diery můžete přes zimu tento kulturní poklad slyšet každý pátek a od ledna i ve středu na vlastní uši. A u toho si užít také vynikající gurmánský zážitek.

„Ako sa v Terchovej jedlo kedysi", tak se jmenuje komponovaný pořad, při kterém nejenže ochutnáte tradiční místní pětichodové menu, ale užijete si terchovskou muziku se vším všudy.

„Dozvíte se, jak se v Terchové a na horách kdysi žilo a hlavně co se jedlo," zve Robo Hlaváč z Hotelu Diery.

Hrát vám bude terchovská Ťažká muzika, která tento druh folkloru představovala i před komisí UNESCO. A proč Ťažká muzika?

„Protože každý člen musí vážit alespoň sto kilo," směje se Hlaváč.

Zdroj: DENÍK/Lukáš Fabián