Po Věstonické venuši a Keltské kamenné hlavě přichází Vlastivědné muzeum v Olomouci s poslední z trojice českých muzejních skvostů. Od pátku jsou tam k vidění unikátní meteority, které v červenci 1925 během odkopávky materiálu nalezli dělníci v Lundwallově cihelně v Opavě-Kylešovicích.

Nápadně těžké kameny o celkové hmotnosti osm kilogramů se nacházely v kulturní vrstvě sídliště paleolitických lovců.

Osmnáct tisíc let 

„Pro Vlastivědné muzeum v Olomouci je velkou ctí, že může vystavit další skvost z českých muzejních sbírek, slavné meteority, které přistály na naší zemi před více než osmnácti tisíci let. Výstava opravdu stojí za to,“ pozval veřejnost ředitel muzea Břetislav Holásek.

První mikroskopický průzkum meteoritů byl proveden až v roce 1964.

„Je to jedna z největších záhad, která už desítky let dráždí badatele. S meteority je dodnes spojeno mnoho nezodpovězených otázek. Byli paleolitičtí lovci svědky pádu meteoritu? Sesbírali jeho fragmenty až později a udělali si z nich ohniště? Chtěli je využít zcela jinak? Místo dopadu meteoritů neznáme. Nepodařilo se zjistit ani to, jak se na místo nálezu dostaly. Jedná se tak o stále nevyřešenou záhadu, pravděpodobně na ni nikdy nenalezneme odpověď,“ poznamenal kurátor výstavy a geolog Martin Kováček.

Profesor Vilím Šimánek, emeritní přednosta Ústavu lékařské chemie a biochemie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Profesor Šimánek získal nejvyšší ocenění chemiků

Geologická historie planety

Unikátní kylešovické meteority jsou svědky nejstarší geologické historie planety Země, poskytují důležité informace o složení kamenných planet krátce po vzniku sluneční soustavy.

Meteorická tělesa jsou sice běžným jevem, ale vzhledem k velikosti České republiky jsou dopady na naše území poměrně vzácné. Součástí výstavy jsou také zajímavé informace o dalších tuzemských nálezech meteoritů, jejich výzkumu a vzniku. Expozice je přístupná až do neděle 14. listopadu.