Kliknutím zvětšíteVstupenka? Láska k folkloru
Soutěžící č. 6 z Nivnice VENDULA SOUKENÍKOVÁ
Jakožto správná dívka ze Slovácka ohromila Vendula Soukeníková porotu v semifinále hrou na akordeon.
„Zahrála jsem píseň z Titanicu. Mám ráda originalitu, zvuk akordeonu se mi vždycky moc líbil. Začala jsem na něj hrát asi ve třetí třídě,“ vzpomíná.
Když jí bylo šestnáct, objevil ji modelingový scout a odletěla za prací do Milána.
„Následovalo pak několik cest po Evropě. Navštívila jsem například Madrid, Vídeň, Sevillu a Řím. Kvůli studiu na Vysoké škole ekonomické v Praze, obor mezinárodní obchod jsem modelingu nechala,“ vypráví.
Do soutěže ji přihlásila maminka se sestrou.
„Hlavním impulzem bylo asi to, že jsem si stěžovala, že bych ráda zažila něco zajímavého,“ říká s úsměvem a dodává, že studium ji přestávalo bavit a modeling jí čím dál více chyběl.
Na finálový večer se pilně připravuje, trénuje chůzi na podpatcích či rétoriku, důležitá je i znalost sociálních sítí. S ostatními finalistkami tráví spoustu času. Podle Venduly je mezi nimi přátelská atmosféra, i když jsou soupeřky.
„Zažily jsme toho společně hodně a finálový večer si, doufám, hlavně užijeme,“ prozrazuje.
Soutěž není pouze o kráse, důležité je i zaujmout a umět vystupovat na veřejnosti.
„Lidé si mě nejspíš zapamatují podle účesu, jsem jediná dívka s ofinkou. Myslím si, že jsem zodpovědná, mám už nějaké zkušenosti a ostudu bych určitě nikde neudělala,“ svěřuje se.
Poslední možnost soutěžit
Soutěžící č. 9 ze Zlína: TEREZA VLČKOVÁ
O tom, že bude královnou krásy, snila čtyřiadvacetiletá modelka ze Zlína už jako malá holka. „Do soutěže jsem se chtěla přihlásit každý rok. Stále jsem od blízkých slyšela, ať to zkusím, ale neměla jsem odvahu. Letos jsem kvůli věku měla poslední možnost. Zkusila jsem to a ono to vyšlo,“ říká s úsměvem.
Jednou z podmínek soutěže je totiž věk do 25 let.
O modeling se Tereza zajímá už od dětství.
„Byla jsem v modelingové agentuře, ale kvůli škole jsem nemohla dojíždět a modelingu se věnovat,” vzpomíná. Svět modelingu je pro ni dobrodružství, zábava a především dřina.
„Ať focení, nebo přehlídka, obojí má v pozadí dlouhou řadu příprav, náročných choreografií, zkoušení a času stráveného i v extrémních podmínkách,“ popisuje.
V současnosti pracuje jako asistentka, hraje volejbal, lyžuje a jezdí na snowboardu. Nyní věnuje většinu času přípravě na soutěž.
„Celou tu dobu se musíte věnovat jen sobě a nemáte čas na nic a nikoho,“ svěřuje se.
Denně cvičí, připravuje videa a fotky pro svou prezentaci a účastní se společenských akcí.
Modelka podle Terezy musí mít ostré lokty, měla by se umět prosadit, ale přesto si zachovat vnitřní krásu, něžnost a eleganci. Titul České Miss by prý reprezentovala s úsměvem.
„Jsem hodně výrazný typ a úplně jiná než ostatní holky v soutěži,“ říká.
Z bruslí do podpatků. I krasobruslařka chce titul miss
Soutěžící č. 4 ze Zlína: MICHAELA HABÁŇOVÁ
Přesto, že je nyní Michaela mezi dvanácti finalistkami České Miss 2017, o modeling se nikdy moc nezajímala. „Zálibu v módě samozřejmě mám. Nákupy miluji stejně jako každá žena. Ale jsem spíše sportovní typ,“ popisuje.
Pro sportovně založenou Michaelu není modeling jen o umění nebo vyjádření pocitu.
„Modeling beru jako rozšíření obzoru v úplně jiné sféře než v té, ve které jsem se doposud pohybovala,” vysvětluje.
Svou zálibu ve sportu potvrzuje tím, že se už patnáct let věnuje krasobruslení.
„Krasobruslení miluju a nikdy se ho nevzdám. Sice už v něm nezávodím, ale předávám své zkušenosti mladším holkám,“ prozrazuje a doplňuje, že zimní stadion je momentálně místem, kam chodí trávit svůj volný čas nejraději.
Práci s dětmi by se chtěla věnovat i po ukončení studia na brněnské Masarykově univerzitě, kde studuje obor fyzioterapie. „Mám ráda děti,“ říká a dodává, že s účastí v Miss váhala hlavně kvůli škole.
Nakonec se ale odhodlala a štěstí jí přálo.
„Na soutěž jsem se v televizi dívala snad každý rok. Vždy jsme s rodinou psali tipy holek na papírek a hádali tu správnou. Nikdy by mě nenapadlo, že na tom pódiu budu jednou stát já,“ vzpomíná.
Podle Michaely nemusí být modelka jiná, hlavně by ale měla být svá.
„A přesně taková se snažím být já. Lidé si mě mohou zapamatovat jako tu s úsměvem na tváři i hřívou na hlavě,“ směje se a dodává, že do galavečera ještě musí doladit chůzi na podpatcích.
MICHAELA KOLKOVÁ
66
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
