A v šestadvaceti se mu naskytla nevšední příležitost: třicetiletý Stanislav Basovník se stal teprve druhým Čechem pracujícím pro sociální síť Facebook, kterou aktivně používá kolem MILIARDY uživatelů po celém světě. V exkluzivním rozhovoru o tom vypráví Kroměřížskému deníku.

Vděčíte za své angažmá ve Facebooku spíš šťastné náhodě, nebo dlouhodobému úsilí?

Získat to místo byla velká náhoda. Asi před čtyřmi lety mě přes sociální síť LinkedIn, která slouží ke komunikaci profesionálů v různých oborech, kontaktoval hledač talentů z Facebooku. Na mém profilu ho zaujala zmínka o programátorských soutěžích, takže jsem té náhodě trochu pomohl tím, že jsem už tehdy dělal něco zajímavého i mimo školu a práci.

Předpokládám, že už ve škole jste patřil mezi premianty…?

Na vysoké škole jsem měl samá áčka, takže asi ano. Na druhou stranu jsem rozhodně netrávil veškerý volný čas učením. Během studia jsem pracoval na poloviční úvazek u firem v Praze jako programátor a ještě jsem se stíhal věnovat i různým koníčkům. Myslím, že jsem si hodně dobře vybral obor, který mě bavil, takže studium mi šlo samo. Řídím se tím dodnes. Už chci dělat jen to, co mě baví.

Zpátky k vaší práci ve Facebooku. Co všechno jste musel zvládnout, než vás vzali?

Příjímací řízení bylo hodně náročné. Čekaly mě tři telefonické pohovory. Po každém z nich se rozhodovali, jestli postoupím do dalšího kola, nebo ne. Po třetím pohovoru si mě pozvali do Kalifornie, kde mě čekaly další čtyři schůzky. Na každé z nich jsem se setkal s jedním z tamějších programátorů a ti se mě ptali na různé technické otázky a dávali mi programátorské hádanky.

Když jste zjistil, že o vás má firma zájem, rozhodl jste se hned, že práci vezmete? Přece jenom do Silicon Valley je to ze střední Evropy docela dálka…

Považoval jsem to za příležitost, která se neodmítá. Pracovat v Silicon Valley byl vždycky můj sen. Jiné velké technologické firmy nabízí většinou práci na pobočce v Evropě, takže když jsem viděl možnost se hned odstěhovat do Kalifornie, tak jsem neváhal. Navíc v Americe právě končila finanční krize, což znamenalo poslední příležitost dostat snadno pracovní víza do USA. Dnes už žádá o práci tolik zahraničních zájemců, že se to losuje jednou za rok a šance jsou mizivé.

Co přesně se dělo, když jste přistál v Americe?

Přiletěl jsem do San Franciska, kde mi lidé z Facebooku na první měsíc sehnali dočasné bydlení a auto. Jel jsem tedy rovnou na danou adresu bytu. Kromě taxikáře na letišti jsem už nikoho nepotkal. Všechno bylo předem domluvené. Klíče od bytu byly nachystané ve schránce na číselný kód. Celý přesun včetně letenek platila firma.

Pro většinu lidí je sídlo Facebooku tajemné místo, které si nedokážou moc představit. Můžete trochu přiblížit, jak vaše pracoviště vypadá?

Facebook má hlavní sídlo v Menlo Parku poblíž San Francisca. V blízkém okolí se nachází centrály dalších známých firem jako třeba Google nebo Apple. Firma se v posledních letech hodně zvětšila a dnes už zaměstnává víc než10 tisíc pracovníků. Celé sídlo představuje uzavřený kampus se spoustou zařízení pro práci i odpočinek. Nechybí tam jídelny, cukrárna, fitness centrum, prádelna, hudební zkušebna a to vše je pro zaměstnance zdarma.

Samotné pracoviště vypadá až překvapivě jednoduše a připomíná garáž nebo sklad. Na druhou stranu tam máme hodně prostoru na to, aby si každý z nás upravil místnost podle sebe. Třeba tím, že něco nasprejuje na zeď.

O co konkrétně se ve Facebooku staráte?

Momentálně pracuji na vyhledávači a na starosti mám kvalitu řazení výsledků vyhledávání. Zaměstnanci Facebooku nemají pevnou pracovní dobu, takže můžu pracovat, kdy chci a odkud chci. Navíc nemusím jenom stále sedět u monitoru. Když mě bolí záda, zvednu se a pracuji na stojáka. Když už mám dost i samotného počítače, jdu do fitka nebo s kolegy hrajeme ping--pong.

Co máte na práci pro slavnou sociální síť nejraději?

Nejvíc se mi líbí, že si můžu vybrat pracovní aktivitu po- dle toho, co mě baví. Na začátku jsem neměl přiřazený žádný tým. Ten jsem si vybral sám až po úvodním šestitýdenním školení.

V té firmě neexistují skoro žádná pravidla. Nikdo nikoho nežádá o povolení. Zaměstnanci jsou do firmy přijímáni s tím, že umí myslet a rozhodovat se samostatně. Celá práce je pak mnohem efektivnější. Pečlivý výběr při přijímacích pohovorech hraje důležitou roli. Do firmy se dostanou jen lidé, kterým vedení opravdu věří.

Setkal jste se vůbec někdy s Markem Zuckerbergem?

Párkrát jsem s ním při různých příležitostech mluvil. Na počátku svého angažmá jsem sedával jen kousek od něj. Jeho pracovní stůl vypadal úplně stejně jako stoly všech ostatních zaměstnanců. Často ho taky potkávám na obědě. Běžně stojí ve frontě na jídlo jako všichni ostatní. V ničem se neodlišuje od jiných zaměstnanců.

Autor: TOMÁŠ MACA