Vytvoření nových závlahových míst pro zemědělce a vinaře, voda pro fotbalová hřiště, požární cvičení nebo splachování. Tyto možnosti využití důlních vod zatím vnímá jako nejreálnější náměstek hejtmana Jan Zámečník.

„Primárně se zaměřujeme na téma sucha. Zajistit dostatek vody pro všechny je naší prioritou. Nicméně například v Kyjově může voda z bývalého hlavního dolu posloužit i jako šedá voda pro splachování v některých objektech,“ zmínil.

Ilustrační foto
Příběh s dobrým koncem: penzistku na Hodonínsku hledaly desítky policistů

Do pilotního zkoumání se podle starosty Kyjova Františka Lukla zapojilo i město. „Projekt vítám, má smysl. Místní sklárny už takto využívají technickou vodu v budovách. Bývalý kyjovský důl je dlouhodobě zakonzervovaný. Byla by škoda nevyužít podzemní vody z něj, třeba pro zálivku zeleně ve městě, možná i jako užitkovou vodu pro koupaliště a krytý bazén,“ řekl Deníku.

Stabilní zdroj: oslavanská štola

Odborníci pro kraj vybrali tři lokality jako možné pilotní projekty. Kromě bývalého důlního díla v Kyjově jsou to monitorovací vrty v katastru Šardic na Hodonínsku a dále využití likvidovaných vrtů společnosti MND na Hodonínsku a Břeclavsku. „V příštím roce je možné ověřit čerpání a využití vod s přínosem v boji proti suchu, zadržení vody v krajině a hospodaření s vodou,“ sdělil Jan Šembera z Technické univerzity v Liberci. Detailněji tak prozkoumají, kolik vody jsou lokality schopné dát.

Podzemní voda z opuštěných dolů a vrtů může na jižní Moravě napomoci v boji se suchem.Podzemní voda z opuštěných dolů a vrtů může na jižní Moravě napomoci v boji se suchem.Zdroj: JmK

Mezi dalšími objekty s využitím do deseti let zmínil odvodňovací vrty v Lužicích, obci poničené tornádem, nebo z Rosicko-oslavanského revíru dědičnou štolu v Oslavanech na Brněnsku. Je jediným místem, kde lze vodu jímat. „V Oslavanech je stabilní zdroj důlní vody, máme dokonce data, že průtok je asi čtyřicet litrů za sekundu. Čištění této vody na pitnou by se zatím nevyplatilo, za pět let to může být jinak,“ popsal Šembera.

Průzkum zájmu se uskutečnil v deseti jihomoravských obcích. Využití důlních zásobníků pro pitnou vodu by podle odborníků přivítali zástupci Oslavan, Lužic, Hodonína a Mikulčic. Představitelé obcí si ale spíše umí představit budoucí význam pro zálivku v zemědělství a zeleně, nadlepšení bilance rybníků a mokřadů, užitkovou a průmyslovou vodu a geotermální energii.

Využití důlních vod na jižní Moravě

- Jihomoravský kraj nechal zpracovat rešerši dvou oblastí, využití důlních vod v bývalých dobývacích uzemích jihomoravských lignitových dolů a v uhelné pánvi Rosicko-Oslavanska za dvě stě tisíc korun.

- Podle expertů má potenciál asi padesát bývalých dolů, likvidovaných vrtů či sond, z toho bývalá štola v Oslavanech na Brněnsku disponuje samovolným výtokem vod; 12 zdrojů jsou hlavní důlní díla.

- Konkrétní využití důlních vod? Pro zálivku v zemědělství a zeleně, nadlepšení bilance rybníků a mokřadů, užitkovou a průmyslovou vodu, geotermální energii, ale v budoucnu i zdroj pitné vody.

- Náklady na nové využití vrtu jsou podle krajského náměstka Jana Zámečníka 1 až 3 miliony korun, na financování se mají podílet vlastníci zdrojů a evropské fondy.

Podle krajského náměstka Zámečníka je nejprve nutná dohoda s majiteli objektů, s vlastníky chce příští rok uzavřít memorandum; nejdál jsou jednání s firmou MND a jejích likvidovaných vrtů. „Náklady na nové využití vrtu odhadujeme minimálně na jeden milion korun, záleží na hloubce a dalších faktorech. U zafinancování počítáme s evropskými fondy i spoluprací majitelů. Samotná konzervace dolů a vrtů či následná kontrola stojí statisíce, pro firmy tak nové využití může být spíš výhodné,“ uvedl náměstek. Na jižní Moravě bude v další fázi potřeba podrobnější průzkum a analýzy, což u některých důlních děl znamená jejich znovuotevření.

Jak zmínil Miloslav Nechyba z firmy Geo-Tools, která studii spoluvytvářela, na Slovensku například díky geotermální energii z vody chtějí vytápět skleníky, další projekt se zabývá chovem sumečka afrického. V německém Lipsku propojují jezera v místech opuštěných dolů řekami a kanály s městem a vytvářejí síť vodních tras. Ve Velké Británii tepelná energie z opuštěného dolu vytápí i domy a byty.

Jihomoravský kraj je z pohledu dopadů klimatických změn jeden z nejpostiženějších v republice. Po ukončení těžby lignitu na Hodonínsku a černého uhlí v Rosicko-oslavanské uhelné pánvi se ale v dolech hromadí velké množství nevyužité spodní vody.

Úvahy nad důlními vodami jako alternativním zdrojem vycházely z podkladů dob minulých. Zámečník již dříve uvedl příklad dolu Mír Mikulčice na Hodonínsku, z něhož se při hlubinné těžbě odčerpalo v roce 1988 až 2,25 milionu metrů krychlových vody. V době zahájení útlumového programu v roce 1991 se odčerpalo 1,9 milionu metrů krychlových vody. Postupně se množství čerpané vody snižovalo - v roce 2000 už to bylo jen asi 656 tisíc metrů krychlových. Úplné zastavení těžby a tedy i čerpání nastalo uzavřením dolu v roce 2009. Pro zásobení obyvatel Hodonínska pitnou vodou je přitom ročně potřeba zhruba 6,5 milionu metrů krychlových pitné vody.