„Potraviny nakupuji tak půl na půl, něco v marketech a něco ve zdravé výživě, tam chodím převážně proto, že mi tu potraviny víc chutnají," říká studentka. A není sama. Lidé se v posledních letech začínají o zdravou výživu a biopotraviny více zajímat. Chtějí také vědět, kde jsou vyrobeny.

Zda jsou české, nebo dovezené ze zahraničí. Kupováním regionálních potravin se snaží podpořit rozvoj regionálního zemědělství. Takové potraviny jsou ale většinou dražší.

„Je to hlavně tím, že vypěstovat plodiny, ze kterých se biopotraviny vyrábějí, je bez použití hnojiv mnohem zdlouhavější a zabere to víc času, což jejich výrobu prodražuje," vysvětluje zástupce rodinné firmy specializující se na zdravou výživu a regionální potraviny Miroslav Novotný. Lidé si podle něj dávají dnes mnohem větší pozor na to, co potraviny obsahují. Jestli nejsou napěchovány škodlivými chemikáliemi a konzervanty.

Je však otázkou, zda jsou biopotraviny opravdu zdravější než ty, které kupujeme v supermarketu.

„Já jsem rozhodně pro pěstování biopotravin, a to hlavně proto, že daleko méně zatěžují životní prostředí. Co se týká jejich kvality, nebylo prokázáno, že obsahují více vitaminu a jsou zdravější," říká nutriční poradkyně Dagmar Černá.

Podle ní by si lidé měli především uvědomit, že ne všechny plodiny jsou vhodné pro bio pěstování. Bez použití hnojiv a chemikálií jsou náchylnější k různým nemocem a ty v některých případech mohou způsobit lidem zdravotní komplikace. Nebezpečí hrozí především malým dětem či osobám se sníženou imunitou.

„Další věcí je, že pokud v sobě potraviny neobsahují konzervanty, rychleji se kazí. Některé výrobky, jako jsou mléčné produkty, sýry, jogurty s živými kulturami nebo například i brambory, podléhají zkáze rychleji, a musíme je proto spotřebovat krátce po jejich zakoupení," vysvětluje Černá.

Celozrnné výrobky je podle ní lepší uchovávat v chladu, aby nezhořkly. Další velmi častou chybou spotřebitelů je skladování pečiva v umělohmotných sáčcích.

„Pokud chleba uložíte do igelitového sáčku, zplesniví vám daleko rychleji než klasickou metodou uchování. Vzpomeňme si, jak to dělávaly naše babičky, pečivo balily do plátna a chutné vydrželo mnohem déle," říká Černá.

Naučit lidi jíst zdravě, to chce trpělivost

Lidé říkají, že chtějí žít zdravě. „Ale nakonec jdou do supermarketu a koupí si kuře v akci, protože je to pohodlnější," posteskl si v rozhovoru pro Zlínský deník zástupce rodinné firmy zabývající se distribucí bio a regionálních potravin Miroslav Novotný.

Máte pocit, že k vám chodí kvůli krizi méně zákazníků? Zdravá výživa je přece o něco dražší než klasické potraviny.

Tyto potraviny kupuje určitá skupina lidí, která tolik nehledí na cenu. Takže nemůžu říct, že by nám ubývalo zákazníků. Naopak jsme zaznamenali spíš nárůst. Je to tím, že lidé se více zajímají o biopotraviny. Víc se starají o zdraví a jsou informovanější.

Kolik je v našem regionu farmářů, kteří se zabývají pěstováním biopotravin?

Bio výrobců je ve zlínském regionu málo, zhruba do deseti farmářů. Splnit všechna kritéria pro certifikát bio je totiž velmi náročné. Podle mého názoru trh s domácími produkty a bio výrobky bude vždy spíš okrajovou záležitostí.

V současné době je to asi tak, že osmadevadesát procent trhu pokrývají ve výrobě a distribuci potravinové řetězce a markety a zbylá dvě procenta tvoří ekofarmáři a bio výrobci.

Je podle vás těžké pravidelně nakupovat zdravou výživu a bio výrobky?

Dnes už prakticky v každém okresním městě seženete obchod se zdravou výživou, regionálními nebo biopotravinami. Je to díky zájmu lidí. Kde je poptávka, tam je i nabídka. (zoe)