Až budou záhony připravené, už stačí jen naplánovat, co na nich budete pěstovat. Z papíru si vystřihněte v odpovídajícím měřítku obdélníky, představující zeleninové záhony, a kolečka jako větší trvalky, případně keře, posouvejte jimi a kombinujte je, abyste na plánku nalezli to nejvhodnější umístění. Záleží také na velikosti: zeleninový a letničkový záhon nejlépe prosperují na osluněném stanovišti s kvalitní zeminou a jejich šířka by se měla pohybovat zhruba do metru a půl tak, aby se z cestičky dalo pohodlně dosáhnout do všech osazených míst.

Nádoba na organický odpad, žížaly ho konzumují a postupně  tak „vyrábějí“ humus.
Ubytujte doma žížaly. Zbytky z kuchyně promění v blahodárný humus

Cukrový hrášek i asijská mizuna

Výběr rostlin přizpůsobte tomu, které ovoce a zeleninu máte opravdu rádi. Každá plodina je nejchutnější naprosto čerstvá, některé ovoce a zelenina však podléhají tak rychle zkáze, že je v obchodech tak často nenajdete. A právě na tyto druhy je vhodné se především zaměřit. Sáhněte po hrášku, ať už bude dřeňový nebo cukrový, malinách, ostružinách, rebarboře nebo nezvyklých druzích salátové zeleniny, jakým je například dubáček nebo asijská mizuna.

Začněte v malém, abyste si péči o zeleninu nejprve vyzkoušeli. Záhonky olemujte aromatickými bylinkami, pažitkou a petrželí, mezi zeleninu sem tam rozhoďte semínka kopru, měsíčku, lichořeřišnice nebo aksamitníků. Pěstování ve formě smíšené kultury zažívá svou renesanci. Na rozdíl od klasických monokulturních záhonů jde o způsob vytváření mnohodruhových záhonů, pokud možno zelenina i květiny dohromady, využívají se i některé plevele.

Na háďátka aksamitník

Mezi rostlinami probíhá nepřetržitá látková výměna, rostliny uvolňují biologické látky do vzduchu, půdy i vody. Některé se navzájem podporují či se naopak brzdí v růstu, rostliny si dokážou vzájemně vylepšit vlastnosti nebo si pomoci od chorob a škůdců. Například při sesazení jahodníku a česneku pomáhá česnek chránit jahodník před houbovými chorobami. Společné pěstování bude svědčit bramborám a kmínu, mrkvi a cibuli nebo saturejce a fazole.

Většinou nic nezkazíte umístěním léčivé či aromatické rostliny do zeleninového záhonu: silice, které nám v tymiánu nebo bazalce voní, škůdce naopak odpuzují. Už zmíněný aksamitník například dokáže redukovat množství škůdců v půdě (kořenová háďátka) a je vhodný do kteréhokoliv smíšeného záhonu.

Tvorba skalek je vlastně způsob pečlivého zahrádkaření v malém měřítku, protože větší i menší kameny a rostliny musí být promyšleně rozmístěny tak, aby jako celek poskytovaly co nejhezčí pohled ze všech stran.
Skalky a skalničky. Přehlídka barev, květů a jehličnanů

I v městském prostředí, kde není dost prostoru pro výsadbu stromů, se dají pěstovat drobné bobuloviny. Opět je dobré se při jejich výběru soustředit na to, co v supermarketech často nenajdeme: klasikou jsou červené, bílé i černé rybízy, angrešty, josta, maliny či dříve všudypřítomné lískové keře.

Chuťoví experimentátoři mohou sáhnout po zimolezu kamčatském (nesprávně nazývaném kamčatskou borůvkou), muchovníku, aronii, popínavém kiwi nebo moruších. Ovoce by mělo uzrávat postupně a ne všechno najednou. Nejžádanější bývá ovoce hodně rané nebo naopak hodně pozdní.