Přišlo však další milé překvapení. Do Uherského Brodu znovu zavítali Hanáci – tentokrát Taneční skupina Rut z Prostějova a představili zaplněnému atriu muzea přípravy, průběh a zvyklosti svatby židovské.

Byl v tom krásném večeru i kus symboliky, provázání minulosti s přítomností: v Uherském Brodě totiž bývala velmi početná židovská komunita, stejně jako v Prostějově, kterému se díky tomu přezdívalo hanácký Jeruzalém. Navíc po ryze folklorních svatbách (Strání, Vlčnov, Újezdec a Těšov, Hluk, Staré Město a už vzpomínaná Haná) to bylo nahlédnutí do dávných zvyků a rituálů, jež už dnes poznáváme spíše jen prostřednictvím knih či filmů. Na kořenech židovského křesťanství je přitom postavena celá naše kultura.

„Veškerá požehnání, která jsou součástí obřadu, nebudou vyslovena v hebrejštině, ale v českém překladu, a to na doporučení Chaima Kočího (představitel současné židovské ortodoxie a místopředseda společnosti Chevra Kadiša v Praze), který se stal, co se týká ukázky obřadu, našim odborným poradcem, a to z důvodu, že hebrejština je svatým jazykem a požehnání nemají vyznívat naprázdno," řekla hned v úvodu Jarmila Sekaninová, členka souboru, ale také Židovské obce Olomouc.

Židovská svatba je rituál probíhající podle přesně stanovených zásad, které vycházejí z biblických tradic. Posvátné spojení muže a ženy se těší v židovské tradici nesmírné úctě. Svatbě předchází ujednání svatební smlouvy (ketuby), která bývá sepsána v aramejštině. Ženich (chatan) se v ní zavazuje opatrovat všechny potřeby nevěsty (kaly).

Soubor dále předvedl obléknutí modlitební šály ženichem, zakrývání nevěsty závojem, přivedení ženicha mužskou družinou a posléze příchod nevěsty obklopené ženami pod svatební baldachýn (chupu), který znázorňuje budoucí domov novomanželů. Průvod žen zde podle zvyku 7× obchází ženicha proti směru hodinových ručiček.

Následovala ukázka předání prstenu, jehož hodnotu nejprve zkontrolují svědkové. Ženich navléká prsten nevěstě na ukazováček pravé ruky a davovým zvoláním „mekudešet" („zasvěcená") je sňatek uzavřen. Při obřadu nad vínem pak zazní sedm požehnání a poté novomanželé dostanou poprvé okusit vína ve společném svazku. Svědek nakonec podá zabalenou skleničku v šátku ženichovi, jako symbol, aby si ve dnech štěstí připomínali smutek nad zničením jeruzalémského chrámu, ženich sklenku rozšlápne a dav zvolá „Mazal tov!" („dobré znamení", přeneseně „hodně štěstí").

Aby sňatek byl uznán, musí bezprostředně po obřadu dojít k jeho naplnění pobytem novomanželů v uzavřené místnosti, jejíž nepřístupnost zajišťují svědkové. Novomanželé také jedí první jídlo po celodenním půstu. Po dobu jejich pobytu mimo se svatebčané začnou veselit a poté se k nim znovu přidávají i novomanželé.

(pro zvetšení klikni na obrázek a pak ještě jednou)

Do Uherského Brodu znovu zavítala Taneční skupina Rut z Prostějova a představili zaplněnému atriu muzea přípravy, průběh a zvyklosti svatby židovské.

Aktéři Židovské svatby v Uherském Brodě zachovali i ortodoxní postavení (dámskou a pánskou sekci zvlášť), které platí dokonce i při tanci. Jedinou výjimkou je (kromě tance ženicha s nevěstou) tzv. čtverylka, při které jsou povoleny páry v rámci rodiny, případně tanec nevěsty s příslušníky nové rodiny. Ovšem to, co tanečníci z TS Rut předváděli, hraničilo místy až s akrobacií (tanec s lahví vína na hlavě, skoky, přemety…) muži snad chvílemi popírali i zemskou přitažlivost.

Židovská svatba v podání Taneční skupiny Rut se tak zařadila k další, po které se diváci budou ptát – a co příště, nezůstane svatba 2015 ve stínu té letošní?

Taneční skupina Rut z Prostějova, kterou vede Eva Štefková, pořad Židovská svatba připravila ve spolupráci se společností Olam Judaica Holešov a FS Haná Přerov. Hudba, která pořad doprovázela, pochází od ansámblu Létající rabín, který hraje především klezmer – tradiční instrumentální hudbu východoevropských Židů. TS Rut byla jedním z prvních souborů v ČR, který reprezentuje židovskou kulturu. Od roku 1999 působí pod ZUŠ Němčice nad Hanou a volně navazuje na tradici židovské kultury Prostějova.

Autor: Markéta Švehlíková