SLEDUJEME Kniha
o hřbitově
Samko Tále: Kniha o hřbitově je zdramatizovná podle slovenského bestselleru. Četl jste, Zdeňku, původní román?
Četl jsem ho dvakrát. Tedy knihu. A dramatizaci asi dvěstěkrát!
Co vás na něm tolik bavilo?
Oslovilo mě už jen to, že když jsem tu knihu četl, tak jsem se nahlas smál, a to se mně fakt nestává. Pak jsem byl zase na chvíli dojatý, protože jak by asi řekl Samko Tále z Komárna: ‚Je to velmi dojemné, protože je to dojemné, skrzeva to, že je to Slovenské a ne České. Proto je to velmi humorné a všichni se při tom baví, skrze to, že je to velmi směšné'.
Z toho, co jste řekl, je jasné, že Samko Tále je mírně retardovaný muž žijící na Slovensku. Jak těžké bylo vžít se do něj?
Těžké bylo především pochopit Samkovo myšlení, protože Samko je, jak jste řekla, částečně retardovaný. Musel jsem rozšifrovat jeho vzorce vyjadřování, uhlídat míru stylizace, míru pravdivosti, autentičnosti a tak dál. Ale nejtěžší bylo nacpat do hlavy ten text. (smích)
S režisérem Jakubem Macečkem, který vás do hlavní role v Knize o hřbitově obsadil, nespolupracujete poprvé. Jaký je režisér?
Myslím, že Kuba Maceček je poslední žijící punkový režisér v Čechách. A tím, že je poslední, tak si ho vážím. (smích)
Čím si myslíte, že diváky Kniha o hřbitově zaujme?
Zaujmout by mohlo už jen to, že se spolu s kolegy na jevišti Slováckého divadla pokusíme převyprávět příběh Samka Táleho, čtyřiceti čtyřletého velkého dítěte z Komárna na Slovensku, jeho očima. Jak to prostě viděl on.
Říká se, že je Kniha o hřbitově něco mezi stylem Bohumila Hrabala a Hrdého Budžese. Co si o tom myslíte?
Hrdého Budžese jsem neviděl. Náš emeritní ředitel, a teď už vlastně herecký kolega Igor Stránský, který mi hraje v Knize o hřbitově dědečka, mně Hrdého Budžese velmi doporučoval jako studijní materiál. Ale já jsem se na to vykašlal, protože jsem měl obavu, aby mě to nezavedlo na scestí. A Bohumil Hrabal? Pravda je, že jsem v jisté fázi zkoušení dostal od režiséra připomínku, že některé texty hulákám jak strýček Pepin.
Slovácké divadlo uvádí jako jediné u nás jevištní podobu slovenského bestselleru Kniha o hřbitově. Mírně retardovaný muž Samko Tále v ní vypráví o tom, co zažívá v ulicích svého rodného města. Někdy je to zábavné, jindy dojemné. VIDEO: Archiv Slovácké divadlo
O čem je Kniha o hřbitově
Slovenský bestseller Kniha o hřbitově, který je s počtem devíti překladů jedním z nejpřekládanějších slovenských knih, zdramatizovali speciálně pro Slovácké divadlo režisér Jakub Maceček a dramaturg Vladimír Fekar.
„Samko je mentálně velmi prostý, je mu čtyřiačtyřicet a je v invalidním důchodu. Celý život tahá vozík plný kartonů do sběrny. Až jednoho dne mu Gusta Rúhe, místní opilec-věštec, předpoví, že napíše knihu o hřbitově. Samko věštbu chápe jako povinnost, a tak píše a svým neodolatelným groteskním způsobem komentuje osudy vlastního života, života své rodiny i města," prozrazuje o novince dramaturg Vladimír Fekar.
Samko neumí rozpoznat, co je dobré a co špatné, zato naprosto neomylně rozeznává, co je povinné a co zakázané. „Román Samko Tále: Kniha o hřbitově dobyl literární svět. Pro svůj neotřelý, hravý a vynalézavý jazyk, pro objevení hrdiny, který je rafinovanou metaforou i našich vlastních slabostí, nebezpečí, že mnohdy ve jménu dobrých pohnutek můžeme hloupě posloužit špatné věci," uzavírá Fekar.
Otázka pro Jakuba Macečka
Jakube, zdá se, že vás baví uvádět na jevišti adaptace literárních děl - ve Slováckém divadle Modré květy, Villon F. a teď Kniha o hřbitově. Je to tak? Co vás na tomto způsobu práce zajímá?
Je to tak. A je to tak proto, že mě to tak baví. Nemám to postavené nějak koncepčně. Relativně hodně čtu a často si u knížky říkám‚ to by ale bylo pěkné na divadle. A pak, když je příležitost to udělat, tak to udělám. Zároveň, když dělám nové věci, na jevišti ještě neuvedené, mám tak trochu pocit, že dělám osvětu, že si pak někdo sedne a přečte si i další knihy. Osvědčené tituly mě nebaví, je to pořád dokola. Hamlet je jistě geniální drama, ale četl jsem ho, asi šestkrát v různých divadlech viděl a posedmé mě na něj už nikdo nedostane. Natož, abych to dělal. (smích)
Jakub Maceček je pro diváky Slováckého divadla velmi známým režisérem. Poprvé se zde představil v roce 2005 režií hudební pohádky Princezny a loupežníci aneb Zmatky kolem Katky. Ačkoliv spolupracuje s mnoha divadly po celé republice, do Slováckého divadla se rád vrací. Uherskohradišťští diváci dodnes vzpomínají na jeho úspěšnou původní hru Villon F. (Na krk oprátku ti věší), kterou napsal na své oblíbené villonovské téma spolu s Vladimírem Fekarem a kterou sám také režíroval. Ve Slováckém divadle uvedl ve světové premiéře úspěšnou inscenaci Mein Faust, za niž její autor Marek Horoščák získal prémii v Dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka za rok 1996 a celou řadu dalších inscenací. Spolupracuje i s pražskými soubory a herci, namátkou apříklad s Gabrielou Vránovou, Hanou Maciuchovou či Karlem Rodenem.
Autor: Josef Kajetán
