Na úbytek spodní vody by doplatil také Michal Glajcha, který vodu čerpá z vlastní studny ve dvoře. „Moje sedmimetrová studna tu stojí už nějakých dvacet nebo třicet let. Já z ní beru vodu teprve dva roky. Ta je však velmi kvalitní, proto ji používáme úplně na všechno,“ sdělil Slováckému deníku Komňan, jenž by při dramatickém poklesu hladiny ve své studni musel za vodu začít platit Slováckým vodárnám a kanalizacím (SVAK).
Klesající hladinu spodní vod v půdě pocítila například lokality Rasová. „Odtud zmizela úplně. Při brzkém zamrznutí půdy by proto v zimních měsících mohly nastat problémy se zásobením pitnou vodou také v dalších částech obce,“ informoval obyvatele starosta prostřednictvím místního rozhlasu.
Zatím však jde podle jeho slov pouze o varování a apel na ohleduplnost lidí při odběru pitné vody z obecních zdrojů, jejíž zásoba se nyní zmenšuje. „V okolí obce máme osm pramenišť, takzvaných jímacích zářezů, odkud voda teče do obecního sběrače a vodojemu a pak spádově do jednotlivých domácností, jež jsou na obecní vodovod připojené,“ vysvětluje Navrátil systém fungování originálního gravitačního vodovodu.
Největším ohrožením by úbytek obecní vody mohl být pro peněženky Komňanů. Museli by totiž za jeden její kubík zaplatit několikanásobně více než nyní. V případě největší nouze by se obec totiž připojila na řad SVAKu, který v současné době zásobují vodou čtyřiapadesát obcí, což je 114 223 obyvatel. Vodárnám by ovšem museli Komňané zaplatit za metr krychlový vodného a stočného ne 20 korun jako obci, ale více než 65 korun.
Levnou záležitostí přitom není ani samotné vybudování studny. Člověk si musí nejprve vyřídit stavební povolení, které stojí zhruba tři sta korun. Nejnáročnější je ale najít pramen, z kterého by se dala voda dlouhodobě odebírat. Za takzvaný hydrologický posudek zájemce o vlastní studnu zaplatí tři až pět tisíc korun a na další tři až čtyři ho vyjde vypracování projektu.
Pavel Bohun, Blanka Malušová
