To v případě, že bude soutěž v tomto unikátním mužském tanci zařazena do seznamu s názvem Intagible Culture Heritage (ICH). Slovácké muzeum už požádalo zástupce hradišťské radnice, aby vyjádřilo souhlas se zápisem soutěže ve verbuňku do tohoto Registru osvědčených praktik.

„Nominace je již připravena, ale její nezbytnou součástí jsou Prohlášení obcí a měst, kde se verbuňk tančí, udržuje a podporuje," vysvětlil mluvčí hradišťské radnice Jan Pášma.

Zařazení soutěže v interpretaci tohoto Slováckého sólového tance není jen vysoce prestižní záležitostí, ale může souborům a jednotlivcům přinášet praktické možnosti.

„Zajišťuje do budoucna záruku zachování soutěží v tomto tanci a zapsáním do registru se zvyšuje věhlas a prestiž tohoto tance. V neposlední řadě pak může zařazení tance do registru znamenat i snažší možnosti při získávání finanční podpory," vysvětlil místostarosta Uherského Hradiště Evžen Uher, který má oblast kultury na starosti.

Význam zaregistrování soutěže v tanci verbuňku nepodceňuje ani etnografka Slováckého muzea Romana Habartová. „Soutěž ve verbuňku je natolik vyprecizovaná a tanec má tak pevný charakter, že by bylo vhodné jeho osvědčené postupy do registru zařadit. Tento seznam a jeho obsah pak respekutje široká odborná veřejnost na celém světě. Pokud by se zařazení soutěže verbuňku podařilo do celosvětově uznávaného registru zařadit, byl by to pro Českou republiku a naši kulturu významný krok," konstatovala Romana Habartová.

Zkušený tanečník verbuňku, lektor tohoto tance a stávající starosta Starého Města Josef Bazala přiznal, že je pro něj zpráva o možném zařazení soutěže ve verbuňku do významného registru, novinkou. „Myslím, že každá taková věc může verbuňku jen prospět. Už po jeho zařazení do seznamu UNESCO se mezi mladými lidmi zvedl zájem o tento tanec. Je tedy možné, že popularita verbuňku po případném zařazení do registru ještě více stoupne," fandí novince Josef Bazala.

Naopak trojnásobný vítěz soutěže ve verbuňku, který se svým představením tance u odborných komisí triumfoval v roce 2009, 2010 a letos se domnívá, že zařazení do registru může být pro verbuňk omezující. „Jistá neměnná pravidla samozřejmě verbuňk má. Každý tanečník ale do něj zařazuje i své vlastní prvky. Je tedy možné, že zařazení tance do registru by mohlo ve výsledku znamenat jeho uniformitu. Je to ale jen má obecná domněnka, přesná pravidla a specifika registru neznám," dodal Jakub Tomala.

Souhlas se zápisem soutěže verbuňku do Registru svými podpisy vyslovili také malí verbíři, mladí verbíři i senioři, lektoři verbuňku, rodiče a vedoucí folklorních souborů na Slovácku. Zároveň spolupráci s Mezivládním výborem pro zachování nemateriálního kulturního dědictví UNESCO při rozšiřování osvědčených postupů.

V rámci regionálních kol soutěží, při finále verbuňku mezinárodního dětského festivalu Kunovské léto a při Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici byla pořízena fotodokumentace a videodokument, který tento tanec zachycuje. V současnosti vrcholí přípravy nominační dokumentace, nominaci bude předkládat Ministerstvo kultury ČR na začátku roku 2014.

Zájem o nominaci vyjadřuje postupně svým prohlášením o souhlasu se zápisem řada obcí Zlínského a Jihomoravského kraje, kde je verbuňk jako specifický sólový mužský tanec prezentován tanečníky mužské populace od dětského po seniorský věk. (kO)

Co je registr Intangible Culture Heritage (ICH)

Registr ICH je seznamem programů, projektů a činností, vedeným současně se dvěma seznamy nemateriálního kulturního dědictví lidstva, a to Reprezentativním seznamem nemateriálního kulturního dědictví lidstva a Seznamem nemateriálního kulturního dědictví vyžadujícího naléhavě zachování. Každý z těchto seznamů byl zřízen na základě ustanovení části IV Úmluvy s cílem zajistit zviditelnění a zachování nemateriálního kulturního dědictví lidstva. První výše zmíněné praktiky byly do Registru zapsány v roce 2009. Nyní Registr obsahuje deset položek, mezi jinými činnost muzea batiky v Pekalonganu v Indonésii, živého muzea Fandanga v Brazílii, projekt, zabývající se revitalizací tradičního způsobu výroby vápna v Morón de la Frontera poblíž Sevilly a další.

(zdroj: Slovácké muzeum, Romana Habartová)