„Krajance i metyji lidé jedli v průběhu celého roku, ale tam kde měli velkou nouzi, bývala zmíněná jídla připravována mnohem častěji," vysvětlila etnografka Slováckého muzea Romana Habartová. Do tajů přípravy metyje a krajance zasvětily v sobotu převážně sedmdesát žen různého věku Božena Stašková a Marie Habartová z Kunovic. Krabici plnou blatnických krajanců přivezl do muzea Antonín Hanák z Blatnice pod Svatým Antonínkem. „Protože je rád peču, uspořádal jsem v dubnu u nás v obci první košt krajanců. Sešlo se jich na něm šestadvacet," sdělil Hanák.
„Metyja nebo také netyja, jako jídlo chudých, se připravuje z vařených brambor smíchaných s moukou. Udělá se kaše, která se na talíři uhladí, pomaže povidly, posype mákem a pokape rozpuštěným máslem," prozradila nejjednodušší recept Božena Stašková.
Svůj recept na krajanec osvětlila kunovická Marie Habartová. „Z půl kila mouky, čtvrt litru kysané smetany nebo podmáslí, čtvrt kilogramu sádla nebo stoprocentního tuku, poloviny prášku do pečiva a soli se vypracuje těsto. To se rozválí na půl centimetru, potře sádlem nebo tukem," odtajnila recept Habartová. Rozválené těsto se pak třikrát přeloží přes sebe a opět rozválí. „Toto těsto pak rozdělíme na dva díly, vytvoříme placky o tloušťce 2 cm, dáme na plech, posypeme solí a kmínem a pečeme při 180 stupních Celsia dozlatova," dodala Habartová.
