Do hlavních rolí dvou nevidomých žebráků obsadil Pavla Majkuse a Irenu Vackovou. „Pokud nehrajete nevidomého člověka v černých brýlích, se zavřenýma očima, nebo potmě, je to těžké. Musíte zvláštním způsobem vypnout obličej a oči a snažit se orientovat v prostoru hmatem a hlasy kolegů," říká k pozoruhodnému zkoušení zkušená herečka, pro kterou je však toto poznání zcela nové.

Jak jste oslavila vstup do nového roku?

Přátelsky. Nejen ke svému okolí, ale i ke svému zdraví. Zkrátka 1. 1. 2015 jsem se nemusela nikomu omlouvat, ani svému žaludku.

Co by si měl divák vybavit, když uslyší název Studna světců?

Vše, co souvisí s vodou. Hluboká, divoká, zrádná, životodárná.

Režisér Igor Stránský vám svěřil těžkou úlohu hrát nevidomou. Prozradíte, v čem je nejvíce náročná? Na co si musíte dávat největší pozor?

Pokud nehrajete nevidomého člověka v černých brýlích, se zavřenýma očima, nebo potmě, je to těžké. Musíte zvláštním způsobem vypnout obličej a oči a snažit se orientovat v prostoru hmatem a hlasy kolegů. Na začátku zkoušení to byl velký nezvyk, pořád jsem si říkala: AHA, to vlastně nemůžu udělat, když nevidím. A těch AHA bylo opravdu mnoho. Důležité bylo setkání s nevidomou paní Mirkou, která nám dala praktické know- -how, jak se chovat.

Jaké rady jste například dostali?

Například, že se nesmíme dívat na své ruce, když pracují, nepoužívat příliš gesta, učinit z našeho sluchu zrak. Když jsem si na zkoušce nevěděla rady, prostě jsem zavřela oči. Ale stejně vás pořád instinkt táhne k tomu se na kolegu při dialogu podívat, ulehčit si cestu přes jeviště tím, že se podíváte, abyste nezakopli. No, práce je ještě víc než dost. A taky mi dalo zabrat naučit se text v Braillově písmu…

Co byste si přála, aby si diváci z inscenace odnesli? Jaké je pro Vás hlavní poselství hry?

Dovolím si citovat kousek ze hry. „Neviděli jsme snad lepší věci, když jsme tu dřív seděli slepí?" Poselství hry vnímám jako střet dvou světů, které divák může aplikovat na různé věci. Zda ho zaujme rovina morálního poučení, politické polemiky nebo jen zkrátka to, jestli je lepší vidět, nebo ne. Každopádně bych si přála, aby se diváci nechali pohladit poetickým textem a atmosférou irského venkova.

Mnoho diváků obdivuje, jak se vy herci dokážete naučit tolik textu. Prozradíte, jaká je Vaše metoda?

Metoda je stará, školní učit se, učit se, učit se. Vlastně to učení školní přešlo plynule v učení divadelních textů. Ale na druhou stranu nemohu do města vyrazit bez pečlivě sepsaného seznamu kam jít a co koupit.

Slovácké divadlo se dožívá 70. narozenin, co byste mu ráda popřála?

K tomuto jubileu bych divadlu popřála, aby klouby nebolely, aby nešálil zrak a sluch, aby hlava sloužila, aby žití bavilo a bylo radostné.

A co byste chtěla popřát jeho divákům?

Kromě zdraví? Aby stále nacházeli cestu k nám, cestu, na které je rádi potkáváme a vyhlížíme!

Kdo bude hrát hlavní role

Pavel Majkus: Ve Slováckém divadle je od roku 2002, kde zakotvil po předchozím angažmá ve zlínském divadle, ale kde působil jednu sezonu na začátku 80. let před nástupem na brněnskou JAMU. Za více než dvanáct let vytvořil celou řadu velkých postav, v poslední době to byl například taťka v Kočce na rozpálené plechové střeše či Obligát v oceňované Ceně facky. Diváci jej mohou znát i z televizní obrazovky, naposledy v roli Petra Příhody poradce a tiskového tajemníka Petra Pitharta v Českém století.

Irena Vacková: Do angažmá v uherskohradišťském divadle nastoupila hned po ukončení studia na brněnské JAMU. Na slováckých prknech vytvořila spoustu výrazných postav, za něž získala ceny popularity i nominace v prestižních anketách. Z těch posledních oceňovaných je to například role Boučkové v dramatu režiséra Pitínského Kalibův zločin. Hostovala také po boku Bolka Polívky v inscenaci Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho, a zahrála si i před televizní kamerou.

Martin Vrtáček: Slováckému divadlu je věrný už čtyřiadvacátý rok, a to se mu odměňuje výraznými postavami ať v činoherních, tak i v muzikálových inscenacích. Je rovněž velkým oblíbencem mezi diváky, kteří jej několikrát odměnili cenou popularity. Vloni vytvořil hlavní postavy například v Brechtově Svatbě či Steigerwaldově Ceně facky, jež byla nominovaná na inscenaci roku. Martin Vrtáček je známý i z účinkování v televizních seriálech, ať šlo o Četnické humoresky, Cesty domů a další.