Otázkou zůstává, kdy a jak dojde od slov k činům. Městský rozpočet v Uherském Hradišti se totiž už od zániku okresních úřadů v roce 2003 prohýbá pod každoročním břemenem přesahujícím 30 milionů korun, jimiž od té doby financování divadelní scény dorovnává a tím drží svůj úspěšný soubor nad vodou.

Letos je to 20 let, co se město Uherské Hradiště stalo zřizovatelem Slováckého divadla - s příslibem od vládních garnitur, že potřebnou částku bude dokrývat stát ze svého rozpočtu. Ale prozatím platí jen známé: sliby, chyby.

„Do financování regionálních divadel by se měly zapojit kraje i stát a bylo by dobré najít nějaké dlouholeté modely spolufinancování, aby to tak výrazným způsobem nevyčerpávalo městské rozpočty. Protože tam, kde je divadlo, stará se o něj dané město a vždy to má nějaký regionální význam. Není to tak, že to divadlo slouží jen občanům daného města,“ vyjádřil se Zbyněk Stanjura v Uherském Hradišti.

Podle ředitelky Slováckého divadla Libuše Habartové hospodařil jí řízený ansámbl v roce 2022 i v roce 2023 s přibližně stejným rozpočtem ve výši zhruba 48 milionů korun. „Naší snahou je, abychom se co nejdříve dostali na vlastní příjmy, to znamená tržby ve výši asi 18 milionů korun, což je výše předcovidových tržeb,“ řekla Deníku Libuše Habartová.

S ministrovým názorem souhlasí. „Uherské Hradiště je město s 26 tisíci obyvateli, ale je centrem kulturního dění pro region zahrnující 93 tisíc obyvatel. Financování kultury pro tak velkou spádovou oblast padá právě na rozpočet města Uherské Hradiště. Proto považuji za velmi správné přenést spolufinancování kulturních institucí, jako je také Slovácké divadlo, nejen na město, ale i na kraj, případně na stát,“ řekla Libuše Habartová.

Letošní rozpočet Uherského Hradiště podle místostarostky města Marcely Čechové počítá s příspěvkem pro Slovácké divadlo ve výši 31,7 milionu korun. „To je z důvodu částečného krytí inflačního navýšení výdajů zhruba o tři a půl milionu korun víc než v loňském roce,“ upřesnila místostarostka.

Náklady radnice na provoz Slováckého divadla podle ní neustále stoupají. Město tedy považuje otázku trvalého vícezdrojového financování divadla za prioritní. „Slovácké divadlo plní nadregionální funkci, zhruba 70 procent diváků není z Uherského Hradiště, přičemž ale město hradí většinu nákladů divadla, na úkor jeho jiných potřeb,“ naznačila Marcela Čechová.

Upoutávka Slováckého divadla na inscenaci Opilí:

| Video: Youtube

Město Uherské Hradiště v posledních letech podle ní iniciovalo řadu podnětů vedoucích k zabezpečení trvalého financování Slováckého divadla, a to na úrovni Zlínského kraje i Ministerstva financí. „O tématu se nedávno vedly rozhovory s ministrem kultury Martinem Baxou i ministrem financí Zbyňkem Stanjurou,“ připomněla Čechová.

Stát a kraj se podílejí na krytí nákladů zhruba 11 procenty, přičemž drtivá část diváků je ze Zlínského kraje. „Z našeho pohledu by byl vhodný model financování divadla půl na půl, tedy že by polovina nákladů šla za městem a divadlem a druhá polovina za státem a krajem,“ myslí si hradišťská místostarostka.

O letošním navýšení peněz z krajského rozpočtu pro obě profesionální divadla ve Zlínském kraji mluví mluvčí Zlínského kraje Jan Vandík: „V roce 2022 přidělil Zlínský kraj Slováckému divadlu a Městskému divadlu ve Zlíně shodnou dotaci 2,1 milionu korun. Letos to v obou případech bylo výrazně více – tři miliony korun.“

Podle slov hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše stát na kraje dlouhodobě přenáší stále více a více povinností. Přitom na ně přispívá méně. „Pro nás je situace horší v tom, že od státu v rámci rozpočtového určení daní dostáváme téměř nejméně peněz na jednoho obyvatele ze všech krajů. Proto si bez výrazné finanční účasti státu velká divadla v našem kraji neumím představit,“ řekl Radim Holiš.